ECLI:CZ:NSS:2007:3.ADS.61.2007
sp. zn. 3 Ads 61/2007 - 54
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie
Součkové a soudců JUDr. Bohuslava Hnízdila a JUDr. Milana Kamlacha v právní věci
žalobce V. R., zastoupeného JUDr. Alexandrem Belicou, advokátem se sídlem Smetanovo
nám. 7, Ostrava - Moravská Ostrava, proti žalované České správě sociálního zabezpečení,
se sídlem Křížová 25, Praha 5, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 17. 5. 2006, vedené
u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 18 Cad 70/2006, o kasační stížnosti žalobce proti
rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. 1. 2007, č. j. 18 Cad 70/2006 - 22,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá .
II. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Odměna advokáta JUDr. Alexandra Belici se u r č u je částkou 800 Kč.
Tato částka mu bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do šedesáti dnů
od právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění:
Rozhodnutím ze dne 17. 5. 2006, č. X, byl žalobci (dále též „stěžovatel“)
od 22. 6. 2006 odňat částečný invalidní důchod pro nesplnění podmínek podle §44 odst. 1
zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále
jen „zákon o důchodovém pojištění“). Žalovaná v odůvodnění uvedla, že podle posudku
lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení v Šumperku ze dne 6. 12. 2005 již žalobce není
částečně invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla
jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti pouze o 25 %. Podle §44 zákona o důchodovém
pojištění je však pojištěnec plně invalidní, pokud pokles schopnosti jeho soustavné výdělečné
činnosti dosáhne alespoň 33 %.
Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 4. 1. 2007, č. j. 18 Cad 70/2006 - 22, žalobu
proti tomuto rozhodnutí jako nedůvodnou zamítl. Soud se ztotožnil se závěrem žalované,
že žalobce není již částečně invalidní, neboť pokles schopnosti jeho soustavné výdělečné
činnosti činí pouze 25 %. Tato skutečnost vyplynula i v řízení před soudem z posudku
posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věci, o jehož správnosti soud neměl důvod
pochybovat. Posudková komise podle soudu vycházela z veškeré dostupné zdravotnické
dokumentace a zdravotní stav žalobce posuzovala ve složení z posudkového lékaře a dalšího
odborného lékaře – neurologa, tedy lékaře z oboru nemoci, kterou považuje za převažující
příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce. Podle posudkové komise
Ministerstva práce a sociálních věcí byla rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého
zdravotního stavu žalobce vertebrogenní algický syndrom polytopní bez kořenové
symptomatologie, bez průkazu hernie disků, uvedený v kapitole XV, oddíle F, položce 2
písm. B) přílohy č. 2 k vyhlášce č. 284/1995 Sb., způsobující pokles schopnosti soustavné
výdělečné činnosti žalobce o 25 %; komise se ztotožnila se závěry posudkového lékaře. Podle
názoru soudu na tomto závěru nemohou nic měnit ani žalobcovy námitky, že dříve hodnotil
jeho zdravotní stav podjatý posudkový lékař. Soud neshledal relevantní ani námitku týkající
se způsobu, jakým byl žalobcův zdravotní stav hodnocen posudkovým lékařem
při vypracování posudku pro Okresní správu sociálního zabezpečení v Šumperku. Posudková
komise Ministerstva práce a sociálních věcí se s hodnocením uvedeného lékaře ztotožnila.
Jelikož žalobce k datu 17. 5. 2006 neplnil zákonné podmínky částečné invalidity,
k uvedenému datu nebyl částečně invalidní a proto mu částečný invalidní důchod nenáležel.
Žalovaná tedy nepochybila, pokud žalobci částečný invalidní důchod odňala. Soud proto
žalobu jako nedůvodnou zamítl.
Ve včasné kasační stížnosti stěžovatel namítl, že rozhodnutí Krajského soudu
v Ostravě trpí vadami neslučitelnými s občanským soudním řádem ani s Ústavou ČR
zaručujícími právo na spravedlivý proces. Krajský soud se podle stěžovatele nezabýval všemi
okolnostmi případu a tím není rozsudek úplný a pro další řízení je nepoužitelný Neúplnost
spatřuje stěžovatel v tom, že soudu obsáhle dopodrobna vylíčil skutečnost, že MUDr. K. jako
neurolog dojíždějící do věznice M., který na osobu žalobce vypracoval bodové ohodnocení,
byl proti žalobci podjatý. Žalobce uvedl, že pochází ze šumperského kraje, kde má uvedený
lékař své působiště a v minulosti měli spor, neboť uvedený lékař neúspěšné léčil matku
žalobce. Verbální válka mezi uvedeným neurologem a žalobcem nadále přetrvává a proto
v situaci, kdy uvedený lékař měl možnost žalobce poškodit, učinil tak. Proto měl krajský soud
podle stěžovatele nařídit nové bodové ohodnocení lékařem posudkové komise Ministerstva
práce a sociálních věcí z jiného kraje, aby tam získal spolehlivý důkazní materiál pro
spravedlivé a objektivní posouzení projednávané věcí. Krajský soud však do rozsudku
takovou vážnou okolnost nezahrnul, neboť měl za to, že se jí v takovém případě nikdo nebude
zabývat. Proto stěžovatel navrhl, aby rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. 1. 2007,
č. j. 18 Cad 70/2006 - 42, byl zrušen a věc vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení s tím,
že by krajskému soudu uložil nechat vypracovat nový odborný posudek ve zdravotnickém
zařízení P. – P., kde nemá uvedený lékař svou působnost.
Žalovaná ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedla, že z protokolu o jednání
před Krajským soudem ze dne 4. 1. 2007 je patrno, že stěžovatel nenavrhoval vyšetření
jinou posudkovou komisí a neměl ani jiné důkazní nároky. Žalovaná má za to, že zdravotní
stav žalobce byl zkoumán objektivně a komplexně a tomu odpovídá i rozsudek Krajského
soudu v Ostravě, s nímž se žalovaná ztotožnila a námitky stěžovatele neshledala
opodstatněnými.
Kasační stížnost je podle §102 a násl. s. ř. s. přípustná a stěžovatel v ní namítá důvody
podle §103 odst. 1 písm. b) s. ř. s.; rozsahem a důvody kasační stížnosti je Nejvyšší správní
soud podle §109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán. Nejvyšší správní soud přitom neshledal vady
podle §109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti.
Kasační stížnost není důvodná.
První důvod kasační stížnosti je uveden v §103 odst. 1 písm. b) s. ř. s., podle něhož
lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené vady řízení spočívající v tom, že skutková
podstata, z níž správní orgán v napadeném rozhodnutí vycházel, nemá oporu ve spisech
nebo je s nimi v rozporu, nebo že při jejím zjišťování byl porušen zákon v ustanoveních
o řízení před správním orgánem takovým způsobem, že to mohlo ovlivnit zákonnost
a pro tuto důvodně vytýkanou vadu soud, který ve věci rozhodoval, měl napadené rozhodnutí
správního orgánu zrušit. Nejvyšší správní soud poukazuje na to, že ve správním soudnictví
rozhodují správní soudy od 1. 1. 2003 nikoliv podle občanského soudního řádu, nýbrž podle
zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, a občanský soudní řád používají
pouze podpůrně v souladu s §64 s. ř. s. Stěžovatel vytýká soudu nesprávné zhodnocení
jeho zdravotního postižení, neboť podle jeho názoru vypracoval posudek pro Okresní správu
sociálního zabezpečení podjatý lékař MUDr. K., s nímž měl žalobce v minulosti konflikt.
Soud pak pochybil, když se touto skutečností nezabýval. Podle názoru Nejvyššího správního
soudu krajský soud postupoval v dané věci standardním způsobem, když zdravotní stav
žalobce podrobil v řízení před soudem přezkumu posudkovou komisí Ministerstva práce
a sociálních věcí. Podotýká se, že v této komisi nebyl přítomen MUDr. K.; posudková komise
pak označila za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce
vertebrogenní algický syndrom polytopní bez kořenové symptomatologie, bez průkazu hernie
disků, uvedený v kapitole XV, oddíle F, položce 2 písm. B) přílohy č. 2 k vyhlášce
č. 284/1995 Sb., způsobující pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobce o 25 %.
Ke stejnému závěru jako lékař Okresní správy sociálního zabezpečení v Šumperku
tedy dospěla i posudková komise ustanovená v řízení před soudem, složená z jiných lékařů.
Při jednání před krajským soudem pak žalobce na údajnou podjatost lékaře MUDr. K.
upozornil toliko v obecné rovině, když uvedl, že tento lékař je podjatý a dále si stěžoval
na ošetřujícího lékaře MUDr. A., který mu údajně sdělil, že se operaci kýly podrobí,
až nebude ve výkonu trestu. Krajský soud se pak s námitkou podjatosti posudkového lékaře
České správy sociálního zabezpečení MUDr. K. vypořádal s tím, že posudková komise, která
hodnotila zdravotní stav žalobce v řízení před soudem – a která byla složená z jiných lékařů –
dospěla ke shodným závěrům jako posudkový lékař. Ostatně obecný poukaz žalobce na
nespokojenost s léčbou jeho matky, kterou prováděl jmenovaný lékař, by bez dalšího zřejmě
nemohla být důvodem pro pochybnosti o podjatosti tohoto lékaře; navíc tyto údaje uvedl
žalobce až v kasační stížnosti. Důvod kasační stížnosti podle §103 odst. 1 písm. b) s. ř. s.
tedy není dán. Proto Nejvyšší správní soud kasační stížnost jako nedůvodnou zamítl podle §
110 odst. 1 věta druhá s. ř. s.
O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud podle §60
odst. 1 a 2 s. ř. s., neboť neúspěšnému žalobci náhrada nákladů řízení nepřísluší a žalované
v dané věci náhradu nákladů řízení nelze přiznat. Stěžovateli byl pro toto řízení před soudem
ustanoven soudem zástupcem advokát; v takovém případě platí hotové výdaje a odměnu
za zastupování stát (§35 odst. 8 s. ř. s., §120 s. ř. s.). Soud proto určil odměnu advokáta
částkou 1 x 500 Kč za jeden úkon právní služby – spočívající v první poradě s klientem
včetně převzetí a přípravy zastoupení 1 x 300 Kč paušální náhrady hotových výdajů,
v souladu s §9 odst. 2, §7, §11 odst. 1 písm. b) a §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.
Celkem tedy odměna advokáta činí 800 Kč. Tato částka mu bude vyplacena z účtu Nejvyššího
správního soudu do šedesáti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 19. září 2007
JUDr. Marie Součková
předsedkyně senátu
.