ECLI:CZ:NSS:2007:3.ADS.94.2007
sp. zn. 3 Ads 94/2007 - 87
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie
Součkové a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Jaroslava Vlašína v právní věci žalobce:
Ing. J. P., proti žalovaným: 1) Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Praha 2, Na
poříčním právu 1, 2) Úřad práce hl. m. Prahy, pobočka v Praze 4, se sídlem Praha 4 –
Braník, Údolní 1147/106, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 2 Cad 21/2006, o
zrušení rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 26. 4. 2005, č.j. 2005/17578-
442, rozhodnutí Úřadu práce hl. m. Prahy, pobočka v Praze 4, ze dne 11. 2. 2005, č.j. ABE-
2017/2005-04/Z2, o zaplacení 210 219 Kč, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení
Městského soudu v Praze ze dne 26. 7. 2006, č.j. 2 Cad 21/2006 – 52,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Žalobce brojí včasně podanou kasační stížností proti v záhlaví uvedenému usnesení
Městského soudu v Praze, jímž byla odmítnuta jeho žaloba směřující proti rozhodnutí
Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 26. 4. 2005, č.j. 2005/17578-442, a proti
rozhodnutí Úřadu práce hl. m. Prahy, pobočka v Praze 4, ze dne 11. 2. 2005, č.j. ABE-
2017/2005-04/Z2, jako zjevně opožděná podle ust. §46 odst. 1 písm. b) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Napadeným
rozhodnutím Ministerstva práce a sociálních věcí jako správního orgánu druhého stupně bylo
zamítnuto odvolání proti rozhodnutí Úřadu práce hl. m. Prahy a uvedené rozhodnutí
správního orgánu prvního stupně potvrzeno. Žalobce podal k Městskému soudu v Praze
žalobu proti oběma správním rozhodnutím a zároveň požadoval zaplacení minimální mzdy
od 23. 7. 2003 do 30. 12. 2004 ve výši 210 219 Kč. V kasační stížnosti žalobce požádal
o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti.
Městský soud v Praze usnesením ze dne 30. 3. 2007 návrh žalobce na ustanovení
zástupce z řad advokátů pro řízení o kasační stížnosti zamítl a zástupce žalobci neustanovil.
Soud poté usnesením ze dne 20. 6. 2007 žalobce vyzval, aby ve lhůtě do jednoho měsíce
ode dne doručení tohoto usnesení doplnil kasační stížnost ze dne 15. 9. 2006 tak, že si zvolí
advokáta a předloží plnou moc pro zastupování v řízení o kasační stížnosti a doplní chybějící
náležitosti kasační stížnosti podle ust. §103 odst. 1 s. ř. s. a ust. §106 odst. 1 s. ř. s. Zároveň
žalobce poučil o tom, že v případě nevyhovění této výzvě, tj. nebude-li žalobce zastoupen
advokátem a nebudou-li doplněny chybějící náležitosti podání ve smyslu citovaných
zákonných ustanovení, Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítne. Jak dokládá
doručenka založená v soudním spise, zásilku s uvedenou výzvou si žalobce osobně převzal
dne 29. 6. 2007, ve stanovené lhůtě však kasační stížnost nedoplnil, plnou moc udělenou
advokátovi pro řízení o kasační stížnosti nedoložil a neučinil tak ani později.
V rámci soudního přezkumu kasační stížnosti se Nejvyšší správní soud dle zákonem
stanoveného procesního postupu nejdříve zabývá splněním zákonných procesních
předpokladů jako je včasné podání kasační stížnosti, řádné zastoupení stěžovatele apod.
Až v případě naplnění procesních podmínek řízení a absence veškerých důvodů nepřípustnosti
je oprávněn dále zkoumat důvodnost kasační stížnosti.
V projednávané věci byla kasační stížnost podána osobou oprávněnou (§102 s. ř. s.)
a byla podána včas (§106 odst. 2 s. ř. s.). Žalobce (dále jen „stěžovatel“) však nebyl
zastoupen advokátem, i když v řízení o kasační stížnosti je toto zastoupení povinné.
Podle §105 odst. 2 s. ř. s. musí být stěžovatel v řízení o kasační stížnosti zastoupen
advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná
nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních předpisů
vyžadováno pro výkon advokacie. Stěžovatel přes výzvu k doložení zastoupení advokátem
a navzdory poučení o možných následcích, plnou moc udělenou advokátovi soudu
nepředložil; sám přitom neprokázal vysokoškolské právnické vzdělání vyžadované pro výkon
advokacie. Povinné zastoupení advokátem – případně vlastní vysokoškolské právnické
vzdělání stěžovatele – je přitom podmínkou řízení o kasační stížnosti, bez jejíhož splnění
nelze v řízení pokračovat. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost odmítl pro nesplnění
uvedené podmínky řízení podle ust. §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. užitého přiměřeně podle
ust. §120 s. ř. s. Posuzování existence podmínek řízení má přitom přednost před zkoumáním,
zda byly odstraněny vady kasační stížnosti.
O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud podle
ust. §60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s ust. §120 s. ř. s., podle nichž žádný z účastníků nemá
právo na náhradu nákladů řízení, pokud byla kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 5. září 2007
JUDr. Marie Součková
předsedkyně senátu