ECLI:CZ:NSS:2007:3.AS.36.2007
sp. zn. 3 As 36/2007 - 43
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie
Součkové a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Jaroslava Vlašína v právní věci žalobce
J. D., zastoupeného advokátem JUDr. Josefem Havlíčkem se sídlem Kozí 4, Brno, proti
žalovanému Krajskému úřadu Jihomoravského kraje, odboru právnímu a organizačnímu,
se sídlem Žerotínovo nám. 3/5, Brno, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 10.
2006 čj. JMK 1200862006, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 31 Ca 211/2006,
v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 19. 3. 2007
č. j. 31 Ca 211/2006 - 21,
takto:
Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 19. 3. 2007 č. j. 31 Ca 211/2006 - 21
se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Žalobce podal včas kasační stížnost proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne
19. 3. 2007 č. j. 31 Ca 211/2006 - 21, kterým byla odmítnuta jeho žaloba proti v záhlaví
uvedenému rozhodnutí žalovaného a bylo rozhodnuto o nákladech řízení.
Z odůvodnění napadeného usnesení vyplývá, že žalobce napadl shora uvedené
rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Magistrátu
města Brna ze dne 15. 8. 2006 čj. OSC/TP/SŘ/06/1107/4711 ve věci zrušení údaje o místu
trvalého pobytu podle ust. §12 odst. 1 písm. c) zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel
a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění
pozdějších předpisů, a napadené rozhodnutí bylo potvrzeno.
Krajský soud se nejprve zabýval otázkou, zda žalobce je k podání žaloby aktivně
legitimován podle ust. §65 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále
jen „s. ř. s.“), případně podle odstavce 2 tohoto ustanovení. Dospěl k závěru, že pokud
vyplývá z ust. §10 odst. 2 zákona o evidenci obyvatel, že z přihlášení občana k trvalému
pobytu nevyplývají žádná práva k objektu, v němž je občan přihlášen, ani k jeho vlastníkovi,
pak je nepochybné, že takové právo nemůže samotným ohlášením změny místa trvalého
pobytu, ani zrušením trvalého pobytu, ani zaniknout. Stejně tak nemůže tudíž k zániku
žádného hmotného práva dojít zrušením údaje o místu trvalého pobytu podle ust. §12 odst. 1
zákona o evidenci obyvatel, jak se stalo v projednávané věci. Nevzniká-li a nezaniká-li
v důsledku přihlášení k pobytu žádné hmotné ani procesní právo, potom k takovému vzniku
a zániku nemůže dojít ani v důsledku ohlášení změny místa trvalého pobytu ohlašovně podle
ust. §10 odst. 5 zákona o evidenci obyvatel, ani v důsledku zrušení údaje o místu trvalého
pobytu ohlašovnou na návrh oprávněných osob podle ust. §12 odst. 1 tohoto zákona.
Krajský soud rozborem ustanovení příslušných právních předpisů dospěl k závěru,
že rozhodnutí vydané podle ust. §12 odst. 1 zákona o evidenci obyvatel nemá žádný
bezprostřední dopad, který by se projevil v založení, změně, zrušení či jiném závazném určení
žalobcova subjektivního práva, byť ohlašovna o zrušení místa trvalého pobytu formálně
rozhoduje ve správním řízení. Jde tedy o úkon správního orgánu, jímž se osobě dosud
evidované k trvalému pobytu na konkrétní adrese, žádné konkrétní veřejné subjektivní právo
ani povinnost nezakládá, nemění ani neodnímá.
Podle názoru krajského soudu rozhodnutí žalovaného, byť bylo vydáno ve správním
řízení, není po materiální stránce rozhodnutím, které by splňovalo kritéria ust. §65 odst. 1
s. ř. s. Takový úkon správního orgánu je podle ust. §70 písm. a) s. ř. s. vyloučen ze soudního
přezkumu a proto byla žaloba odmítnuta.
Žalobce v kasační stížnosti tvrdil důvod uvedený v ust. §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s.,
tedy nezákonnost rozhodnutí o odmítnutí žaloby.
Žalobce uvedl, že při právním posouzení věci vycházel krajský soud z právního názoru
vysloveného Nejvyšším správním soudem v obdobné věci pod sp. zn. 6 As 33/2003. Svědčí
o tom i doslovné citace převzaté z tohoto rozhodnutí.
Žalobce poukázal na to, že rozšířený senát Nejvyššího správního soudu zaujal
v této věci názor opačný a má proto za to, že napadené usnesení se opírá o právní posouzení,
které je vývojem judikatury překonáno a právní názor krajského soudu tak není v souladu
se zákonem.
Žalobce navrhl, aby napadené usnesení bylo zrušeno a věc vrácena Krajskému soudu
v Brně k dalšímu řízení.
Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti akceptoval posun právního názoru
Nejvyššího správního soudu v této právní otázce, jak jej ve svém rozhodnutí vyjádřil
rozšířený senát Nejvyššího správního soudu. Domnívá se však, že krajský soud rozhodl
správně, protože v době jeho rozhodování rozhodnutí rozšířeného senátu Nejvyššího
správního soudu ještě nebylo uveřejněno ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.
Nejvyšší správní soud, vázán rozsahem a důvody kasační stížnosti (§109 odst. 2 a 3
s. ř. s.), posoudil kasační stížnost
takto:
Otázkou, která je předmětem tohoto řízení, se, za splnění podmínky uvedené
v ust. §17 odst. 1 s. ř. s., zabýval rozšířený senát Nejvyššího správního soudu. V usnesení
ze dne 6. 2. 2007 č. j. 2 As 64/2005 - 108, dostupném na www.nssoud.cz., vyslovil tento
právní názor:
Právo na zvolení místa trvalého pobytu podle §10 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci
obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů, je veřejným subjektivním právem,
proti jehož porušení rozhodnutím správního orgánu se může občan dovolat ochrany postupem
podle §65 a násl. s. ř. s. před správním soudem. Nedílnou součástí práva na zvolení místa
trvalého pobytu je také právo na to, aby na zvolené adrese místa trvalého pobytu nebyly
evidovány osoby, které pro to nesplňují nebo přestaly splňovat zákonné podmínky.
Krajský soud v Brně vycházel z odlišného právního názoru a proto Nejvyšší správní
soud podle ust. §110 odst. 1 s. ř. s. jeho rozhodnutí zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Krajský soud je v dalším řízení vázán vysloveným právním názorem Nejvyššího správního
soudu (§110 odst. 3 s. ř. s.).
O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodne krajský soud v novém rozhodnutí
(§110 odst. 2 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 5. září 2007
JUDr. Marie Součková
předsedkyně senátu