ECLI:CZ:NSS:2007:3.AS.55.2006
sp. zn. 3 As 55/2006 - 89
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jaroslava
Vlašína a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Marie Součkové v právní věci žalobce: M.
D. A., I., zast. JUDr. Lucií Ševčíkovou, advokátkou se sídlem Brno, Palác PADOWETZ,
Bašty 2, proti žalovanému Úřadu průmyslového vlastnictví, se sídlem Praha 6, Antonína
Čermáka 2a, o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 10
Ca 71/2005– 55 ze dne 23. 2. 2006,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Žalovaný (dále jen „stěžovatel“) se kasační stížností domáhá zrušení shora
označeného rozsudku Městského soudu v Praze, jímž bylo zrušeno jeho rozhodnutí sp. zn. O-
179461 ze dne 20. 1. 2005. Uvedeným rozhodnutím zamítl předseda Úřadu průmyslového
vlastnictví (dále jen „Úřad“) rozklad žalobce a potvrdil rozhodnutí Úřadu ze dne 30. 3. 2004,
kterým byl zamítnut návrh žalobce na přihlášení slovní ochranné známky ve znění „S“.
V kasační stížnosti stěžovatel uplatnil důvod uvedený v §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s.
Dle jeho názoru netrpí napadené správní rozhodnutí vadami, pro které bylo Městským
soudem v Praze zrušeno. Výtky soudu považuje za neopodstatněné. Navrhuje proto,
aby Nejvyšší správní soud kasační stížností napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému
soudu k dalšímu řízení.
Nejvyšší správní soud nejprve zkoumal, zda jsou splněny základní podmínky řízení,
tj. zda byla kasační stížnost podána osobou oprávněnou a zda byla podána včas. Jelikož
byl stěžovatel účastníkem řízení, z něhož napadené usnesení vzešlo (§102 s. ř. s.), lze uzavřít,
že kasační stížnost byla podána osobou oprávněnou.
Pokud jde o otázku, zda byla kasační stížnost podána včas, pak podle §106 odst. 2
s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů od doručení rozhodnutí. Zmeškání
lhůty podle tohoto ustanovení nelze prominout. Podle §40 odst. 1 s. ř. s. lhůta stanovená
tímto zákonem počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti
určující její počátek. Podle §40 odst. 4 téhož zákona je lhůta zachována, bylo-li podání
v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní
licence, anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak.
V souladu s §106 odst. 4 s. ř. s. se kasační stížnost podává u soudu, který napadené
rozhodnutí vydal, přičemž lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Nejvyššího
správního soudu.
Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že kasační stížnost byla stěžovatelem podána
opožděně.
V daném případě má Nejvyšší správní soud za prokázané, že žalovaný převzal
napadený rozsudek dne 17. 3. 2006. Dvoutýdenní lhůta pro podání kasační stížnosti
tedy začala běžet dne 18. 3. 2006 a uplynula v souladu s výše cit. ustanoveními s. ř. s.
dne 31. 3. 2006, což byl také poslední den, kdy bylo možné předat kasační stížnost
buď Městskému soudu v Praze nebo Nejvyššímu správnímu soudu, popř. jednomu
z uvedených soudů tuto stížnost zaslat prostřednictvím držitele poštovní licence. Jak Nejvyšší
správní soud ze spisu zjistil, stěžovatel v dané věci podal kasační stížnost sice ke správnému
soudu, tj. Městskému soudu v Praze, avšak až dne 3. 4. 2006, tj. po lhůtě k podání kasační
stížnosti stanovené v §106 odst. 2 s. ř. s.
Nejvyšší správní soud byl proto nucen kasační stížnost proti rozsudku Městského
soudu v Praze odmítnout podle §46 odst. 1 písm. b) za použití §120 s. ř. s. jako opožděně
podanou, aniž by se mohl zabývat důvodností v kasační stížnosti uplatněných námitek.
Podle §60 odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s. nemá při odmítnutí kasační stížnosti žádný
z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.
V Brně dne 30. května 2007
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu