ECLI:CZ:NSS:2007:3.AS.65.2006
sp. zn. 3 As 65/2006 - 98
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava
Vlašína a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Marie Součkové v právní věci žalobkyně
o. s. CH., a.s., proti žalovanému Krajskému úřadu Královéhradeckého kraje, se sídlem
Wonkova 1142, Hradec Králové, za účasti M. P., zastoupeného advokátem JUDr. Michalem
Marčišinem se sídlem Gočárova tř. 1013, Hradec Králové, v řízení o kasační stížnosti
zúčastněné osoby proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 16. 6. 2006
č. j. 30 Ca 2/2006 - 42,
takto:
Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 16. 6. 2006 č. j. 30 Ca 2/2006 –
42 se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Zúčastněná osoba (dále jen „stěžovatel“) napadla včas podanou kasační stížností
rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 16. 6. 2006 č. j. 30 Ca 2/2006 - 42,
kterým bylo rozhodnuto tak, že rozhodnutí žalovaného Krajského úřadu Královéhradeckého
kraje ze dne 22. 11. 2005 zn. 19277/RR/2005/Ře a rozhodnutí Magistrátu města Hradec
Králové ze dne 23. 6. 2005 zn. 18968/2005/ST1/Šim/Pla se zrušují a věc se vrací žalovanému
k dalšímu řízení. Současně bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení.
Ze soudního spisu mimo jiné vyplývá, že krajský soud vyzval žalobkyni, aby v této
věci označila osoby zúčastněné na řízení. Žalobkyně této výzvě vyhověla a podáním, které
bylo krajskému soudu doručeno dne 1. 2. 2006, označila jako osoby zúčastněné na řízení M.
P., I. V. a Magistrát města Hradec Králové - odbor stavební.
Krajský soud v dalším řízení nepostupoval podle ust. §34 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“). Předseda senátu totiž tyto osoby nevyrozuměl
o probíhajícím řízení a nevyzval je, aby ve lhůtě, kterou jim k tomu současně stanoví,
oznámily, zda budou v řízení uplatňovat práva osoby zúčastněné na řízení.
Krajský soud ve shora uvedeném rozsudku, který je napaden kasační stížností, označil
v záhlaví M. P. jako zúčastněnou osobu a tento rozsudek mu doručil.
Stěžovatel v kasační stížnosti mimo jiné namítl, že krajský soud s ním nejednal
jako s účastníkem řízení, i když tak jednat měl. Stěžovatele neinformoval o podané žalobě,
nebylo mu umožněno se k této žalobě vyjádřit a ani se zúčastnit řízení o žalobě. Tím bylo
stěžovateli znemožněno právo na soudní a jinou právní ochranu, které je zakotveno v Ústavě
a v Listině základních práv a svobod.
Stěžovatel navrhl, aby napadený rozsudek krajského soudu byl zrušen a věc mu byla
vrácena k dalšímu řízení. Navrhl současně, aby kasační stížnosti byl přiznán odkladný účinek.
Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.
Osobami zúčastněnými na řízení jsou osoby, které jsou definovány ust. §34 odst. 1
s. ř. s. a nejsou účastníky řízení, jak se domnívá stěžovatel.
Podle ust. §34 odst. 2 s. ř. s. navrhovatel je povinen v návrhu označit osoby, které
přicházejí v úvahu jako osoby zúčastněné na řízení, jsou-li mu známy. Předseda senátu takové
osoby vyrozumí o probíhajícím řízení a vyzve je, aby ve lhůtě, kterou jim k tomu současně
stanoví, oznámily, zda v řízení budou uplatňovat práva osoby zúčastněné na řízení; takové
oznámení lze učinit pouze v této lhůtě. Současně s vyrozuměním je poučí o jejich právech.
Podle ust. §34 odst. 3 s. ř. s. osoba zúčastněná na řízení má právo předkládat
písemná vyjádření, nahlížet do spisu, být vyrozuměna o nařízeném jednání a žádat, aby jí bylo
při jednání uděleno slovo. Doručuje se jí rozhodnutí, jímž se řízení u soudu končí. Osoba
zúčastněná na řízení nemůže disponovat jeho předmětem.
Podle ust. §34 odst. 4 s. ř. s. soud usnesením vysloví, že ten, kdo se domáhá postavení
osoby zúčastněné na řízení, a podmínky pro to nesplňuje, není osobou zúčastněnou na řízení.
V projednávané věci krajský soud nepostupoval podle shora uvedeného ustanovení
s. ř. s., takže stěžovatel se o tom, že by měl být v řízení zúčastněnou osobou, dozvěděl
až z rozsudku, který mu byl doručen a v němž byl jako zúčastněná osoba označen.
Nejvyšší správní soud vyšel při posouzení procesních důsledků tohoto postupu
krajského soudu především z nálezu Ústavního soudu ze dne 15. 6. 2005 sp.zn. I. ÚS 60/05,
v němž se mj. uvádí: „Pokud procesní předpis přiznává určité osobě postavení účastníka
řízení či osoby zúčastněné na řízení (§33, 34 s. ř. s.), je povinností soudu s touto osobou
jednat jako s účastníkem či osobou zúčastněnou až do okamžiku, kdy jí bude právně
relevantním způsobem sděleno (např. usnesením podle §34 odst. 4 s. ř. s.), že jí takové
procesní postavení nepřísluší. Jakýkoliv jiný postup soudu, zejména kdy je účastník či osoba
zúčastněná na řízení soudem ignorována, stojí v rozporu s principem fair procesu a právního
státu.“
Krajský soud svým postupem zatížil řízení vadou, která mohla mít za následek
nezákonnost rozhodnutí o věci samé [§103 odst. 1 písm. d) s. ř. s.]. Nejvyšší správní soud
proto napadený rozsudek zrušil a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení (§110 odst. 1
s. ř. s.), v němž bude krajský soud postupovat podle ust. §34 s. ř. s. a procesně korektním
způsobem tak zjistí, kdo uplatňuje práva osoby zúčastněné na řízení, zda je uplatňuje právem
a umožní jí její procesní práva realizovat v souladu se s. ř. s.
V dalším řízení je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším
správním soudem v tomto rozsudku (§110 odst. 3 s. ř. s.).
V novém rozhodnutí rozhodne krajský soud i o náhradě nákladů řízení o kasační
stížnosti (§110 odst. 2 s. ř. s.).
Vzhledem k tomu, že kasační stížnosti bylo vyhověno, nerozhodoval již Nejvyšší
správní soud o odkladu její vykonatelnosti.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 9. května 2007
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu