ECLI:CZ:NSS:2007:3.AZS.135.2006
sp. zn. 3 Azs 135/2006 - 58
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Marie
Součkové a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína, JUDr. Milana Kamlacha, JUDr. Marie
Turkové a JUDr. Vojtěcha Šimíčka v právní věci žalobkyň: a) D. M., b) Z. M., zastoupená
zákonnou zástupkyní D. M., obě zastoupené opatrovnicí pro řízení Z. V., administrativní
pracovnicí Krajského soudu v Praze, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad
Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobkyň proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne
24. 1. 2006, č.j. 46 Az 47/2005 – 32,
takto:
I. Řízení se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Včas podanou kasační stížností napadly žalobkyně v záhlaví uvedený rozsudek
Krajského soudu v Praze, jímž byla zamítnuta jejich žaloba proti rozhodnutí Ministerstva
vnitra ze dne 31. 8. 2005, č.j. OAM-388/LE-JE01-JE01-2005. Tímto rozhodnutím nebyl
žalobkyním udělen azyl podle ust. §12, §13 odst. 1 a 2 a §14 zákona č. 325/1999 Sb.
a současně bylo vysloveno, že se na ně nevztahuje překážka vycestování ve smyslu §91
cit. zákona. Důvod přijatelnosti kasační stížnosti spatřovaly žalobkyně v tom, že se soud
žádným způsobem nevypořádal s navrženými důkazy. Tato vada pak mohla mít za následek
nezákonnost celého rozhodnutí, přičemž ústavní pořádek vylučuje možnost libovůle
soudu při volbě jeho postupu. Soud má povinnost řádně své kroky v rozhodnutí zdůvodnit
tak, aby jeho rozhodnutí byla předvídatelná. Vyžadování respektu těchto zásad pak zdaleka
přesahuje vlastní zájem žalobkyň na úspěšném výsledku sporu, neboť jejich dodržování tvoří
samu podstatu práva na soudní ochranu a tím i podstatu demokratického právního státu.
Důvody kasační stížnosti podřadily žalobkyně ust. §103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. a spatřovaly
je v nepřezkoumatelnosti soudního rozhodnutí a v jiných vadách řízení. Závěrem navrhly,
aby byl napadený rozsudek Krajského soudu v Praze zrušen a věc vrácena k dalšímu řízení.
Po podání kasační stížnosti žalobkyně opustily p. s. B. a jejich pobyt od té doby není
znám. Usnesením ze dne 19. 5. 2006 proto Krajský soud v Praze ustanovil žalobkyním
opatrovnici pro řízení podle ust. §29 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s ust. §64 s. ř. s.
Podle §33 písm. e) zák. č. 325/1999 Sb. ve znění zákona č. 350/2005 Sb. soud řízení
zastaví, jestliže žadatel o udělení azylu (žalobce) se nezdržuje v místě hlášeného pobytu
a jeho změnu soudu neoznámil. Stejně tak soud postupuje podle písm. b) cit. ustanovení
v případě, kdy nelze zjistit místo pobytu žadatele o udělení azylu (žalobce).
Po zvážení výše uvedených skutečností dospěl Nejvyšší správní soud k závěru,
že v daném případě došlo k naplnění podmínek ust. §33 písm. b) a e) zák. č. 325/1999 Sb.
Řízení o kasační stížnosti proto dle výše citovaných ustanovení zákona zastavil.
Řízení bylo zastaveno, Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků
nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti (§60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení
s ust. §120 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3
s. ř. s.).
V Brně dne 28. února 2007
JUDr. Marie Součková
předsedkyně senátu