ECLI:CZ:NSS:2007:3.AZS.144.2006
sp. zn. 3 Azs 144/2006 - 50
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie
Součkové a soudců JUDr. Milana Kamlacha, JUDr. Jaroslava Vlašína, JUDr. Vojtěcha
Šimíčka a JUDr. Marie Turkové v právní věci žalobkyně: P. T. H., zastoupené JUDr.
Richardem Halškou, advokátem se sídlem Praha 7, Partyzánská 26, proti žalovanému
Ministerstvu vnitra, Praha 7, Nad Štolou 3, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 46
Az 56/2005, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 9. 2005 č.j. OAM-540/LE-01-
C09-2005, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze
dne 31. 1. 2006 č. j. 46 Az 56/2005 – 24,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Kasační stížností podanou osobně u Krajského soudu v Praze dne 3. 5. 2006
se žalobkyně domáhá zrušení rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 31. 1. 2006
č. j. 46 Az 56/2005 – 24, kterým byla zamítnuta její žaloba směřující proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 9. 9. 2005 č.j. OAM-540/LE-01-C09-2005 o zamítnutí žádosti žalobkyně
o udělení azylu jako zjevně nedůvodné dle ustanovení §16 odst. 1 písm. g) zákona
č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii ČR, v platném znění.
Z předloženého soudního spisu plyne, že citovaný rozsudek Krajského soudu v Praze,
ve kterém byla žalobkyně řádně poučena o možnosti podat ve lhůtě dvou týdnů po jeho
doručení kasační stížnost, byl žalobkyni doručen ve smyslu ustanovení §46 odst. 1, 3, §50b
odst. 1 a §50c odst. 1, 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění
ve spojení s ustanovením §42 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v platném
znění (dále jen “s. ř. s.“) dne 10. 4. 2006. Ze soudního spisu také vyplývá, že žalobkyně
si předmětný rozsudek osobně převzala dne 19. 4. 2006.
Podle ustanovení §106 odst. 2 s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů
po doručení rozhodnutí a zmeškání této lhůty nelze prominout. Podle §40 odst. 2 s. ř. s.
lhůta určená podle týdnů končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem,
který určil počátek její lhůty; připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek,
je posledním dnem lhůty dle odst. 3 citovaného ustanovení nejblíže následující pracovní den.
Podle §40 odst. 4 s. ř. s. je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno
soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popř. zvláštní poštovní
licence, anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit.
V daném případě byl dnem určujícím počátek lhůty počítané podle týdnů den doručení
rozsudku krajského soudu žalobkyni, tj. pondělí 10. 4. 2006, a posledním dnem dvoutýdenní
lhůty pro podání kasační stížnosti tak bylo pondělí 24. 4. 2006. Kasační stížnost však byla
žalobkyní podána u krajského soudu teprve dne 3. 5. 2006.
Zákonnost postupu Krajského soudu v Praze při doručování rozsudku žalobkyně
v kasační stížnosti nijak nezpochybnila. Skutečnost, že rozsudek, který již byl doručen,
si žalobkyně později osobně vyzvedla, nemá na běh lhůty k podání kasační stížnosti
žádný vliv.
Protože byla kasační stížnost podána opožděně, Nejvyšší správní soud ji podle
ustanovení §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení §60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení
s §120 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení,
jestliže byla kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 24. ledna 2007
JUDr. Marie Součková
předsedkyně senátu