ECLI:CZ:NSS:2007:3.AZS.187.2006
sp. zn. 3 Azs 187/2006 - 70
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie
Součkové a soudců JUDr. Milana Kamlacha, JUDr. Jaroslava Vlašína, JUDr. Vojtěcha
Šimíčka a JUDr. Dagmar Nygrínové v právní věci žalobce: V. C., zastoupeného JUDr.
Miroslavou Kohoutovou, advokátkou se sídlem Praha 3, Milešovská 6, proti žalovanému
Ministerstvu vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, vedené u Krajského soudu v Ostravě
pod sp. zn. 24 Az 402/2004, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 6. 2004 č.j.
OAM-2016/VL-10-04-2004, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského
soudu v Ostravě ze dne 6. 3. 2006 č. j. 24 Az 402/2004 – 38,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Žalobce (dále i „stěžovatel“) brojí včasně podanou kasační stížností proti rozsudku
Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. 3. 2006 č. j. 24 Az 402/2004 – 38, kterým byla
zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 6. 2004 č.j. OAM-2016/VL-10-
04-2004 o neudělení azylu podle ustanovení §12, §13 odst. 1, 2 a §14 zákona
č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“) a nevztažení překážky vycestování
ve smyslu ustanovení §91 téhož zákona.
Po konstatování přípustnosti kasační stížnosti se Nejvyšší správní soud ve smyslu
ustanovení §104a zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v platném znění (dále
jen „s. ř. s.“) zabýval otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje
vlastní zájmy stěžovatele. Pokud by tomu tak nebylo, musela by být podle tohoto ustanovení
odmítnuta jako nepřijatelná.
Zákonný pojem „přesah vlastních zájmů stěžovatele“, který je podmínkou přijatelnosti
kasační stížnosti, představuje typický neurčitý právní pojem. Do soudního řádu správního
byl zaveden novelou č. 350/2005 Sb. s účinností ode dne 13. 10. 2005. Jeho výklad,
který demonstrativním výčtem stanovil typická kriteria nepřijatelnosti, byl proveden
např. usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 4. 2006 č. j. 1 Azs 13/2006 - 39,
publikovaným pod č. 933/2006 Sb. NSS.
Stěžovatel v kasační stížnosti namítá, že jeho případ nebyl žalovaným správním
orgánem a poté krajským soudem správně zhodnocen, neboť on byl v zemi původu
pronásledován soukromými osobami a policie mu neposkytla pomoc. Nejvyšší správní soud
ohledně citované námitky poukazuje na to, že podobnými či totožnými tvrzeními se Nejvyšší
správní soud zabýval již v mnoha svých rozhodnutích, namátkou lze uvést například rozsudek
ze dne 18. 12. 2003 č. j. 4 Azs 38/2003 - 36, www.nssoud.cz, rozsudek ze dne 10. 3. 2004
č. j. 3 Azs 22/2004 - 48, www.nssoud.cz, nebo rozsudek ze dne 22. 12. 2005 č. j. 6 Azs
479/2004 - 41, www.nssoud.cz.
Ustálená a vnitřně jednotná judikatura Nejvyššího správního soudu poskytuje tedy
dostatečnou odpověď na všechny námitky podávané v kasační stížnosti. Nejvyšší správní
soud neshledal ani žádné další důvody pro přijetí kasační stížnosti k věcnému projednání.
Za těchto okolností Nejvyšší správní soud konstatuje, že kasační stížnost svým významem
podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele. Shledal ji proto ve smyslu ustanovení §104a
s. ř. s. nepřijatelnou a odmítl ji.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení §60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení
s §120 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení,
jestliže byla kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 17. ledna 2007
JUDr. Marie Součková
předsedkyně senátu