ECLI:CZ:NSS:2007:3.AZS.28.2007
sp. zn. 3 Azs 28/2007 - 73
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie
Součkové a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína, JUDr. Milana Kamlacha, JUDr. Vojtěcha
Šimíčka a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobkyně I. Z., zastoupené Mgr. Vladimírem
Foldynou, advokátem se sídlem Družstevní 8/1395, Praha 4, proti žalovanému Ministerstvu
vnitra, odbor azylové a migrační politiky, se sídlem Nad Štolou 3, o kasační stížnosti
žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 8. 2006, č. j. 60 Az 124/2005
- 22,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Odměna advokáta Mgr. Vladimíra Foldyny se u r č u je částkou 4800 Kč.
Tato částka mu bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do šedesáti dnů
od právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění:
Žalobkyně (dále též „stěžovatelka“) brojí včasnou a ustanoveným zástupcem
doplněnou kasační stížností proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 8. 2006,
č. j. 60 Az 124/2005 - 22, kterým byla zamítnuta její žaloba proti rozhodnutí žalovaného
ze dne 7. 10. 2005, čj. OAM-1855/VL-07-08-2005. Tímto rozhodnutím žalovaný zamítl
žádost žalobkyně o udělení azylu podle §16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu
a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů
(zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů.
Po konstatování přípustnosti kasační stížnosti se Nejvyšší správní soud ve smyslu
§104a s. ř. s. dále zabýval otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje
vlastní zájmy stěžovatelky. Pokud by tomu tak nebylo, musela by být podle tohoto ustanovení
odmítnuta jako nepřijatelná.
Zákonný pojem „přesah vlastních zájmů stěžovatele“, který je podmínkou přijatelnosti
kasační stížnosti, představuje typický neurčitý právní pojem. Do soudního řádu správního
byl zaveden novelou č. 350/2005 Sb. s účinností ke dni 13. 10. 2005. Jeho výklad,
který demonstrativním výčtem stanovil typická kriteria nepřijatelnosti, byl proveden
např. usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 4. 2006, č. j. 1 Azs 13/2006 - 39,
publikovaným pod č. 933/2006 Sb. NSS.
Namítá-li stěžovatelka nedostatečná skutková zjištění žalovaného i krajského soudu
ohledně jejích důvodů pro udělení azylu, pak obdobná námitka byla již předmětem řady
rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, z nichž lze namátkou uvést rozsudek ze dne
18. 1. 2006, č. j. 1 Azs 112/2004 - 61, www.nssoud.cz, či rozsudek ze dne 27. 10. 2005,
č. j. 1 Azs 174/2004 - 103, www.nssoud.cz. Se skutečností, že v případě zamítnutí žádosti
o udělení azylu jako zjevně nedůvodné podle §16 zákona o azylu nepřísluší žalovanému
posuzovat otázku humanitárního azylu podle §14 zákona o azylu, se již Nejvyšší správní
soud vypořádal např. v rozsudku ze dne 10. 2. 2004, č. j. 4 Azs 35/2003 - 71, www.nssoud.cz,
či v rozsudku ze dne 4. 12. 2003, č. j. 2 Azs 47/2003 - 130, publikovaném pod č. 244/2004
Sb. NSS. Pokud jde o tvrzení stěžovatelky, že si není vědoma toho, že souhlasila
s rozhodnutím o žalobě bez nařízení jednání, Nejvyšší správní soud podotýká, že soud má
v souladu s §51 odst. 1 s. ř. s. za to, že souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání byl
udělen rovněž v situaci, pokud účastník řízení nevyjádří ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení
výzvy, že na nařízení jednání trvá – což byl případ stěžovatelky.
Ustálená a vnitřně jednotná judikatura Nejvyššího správního soudu poskytuje tedy
dostatečnou odpověď na všechny námitky podávané v kasační stížnosti. Nejvyšší správní
soud neshledal ani žádné další důvody pro přijetí kasační stížnosti k věcnému projednání.
Za těchto okolností Nejvyšší správní soud konstatuje, že kasační stížnost svým významem
podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatelky. Shledal ji proto ve smyslu §104a s. ř. s.
nepřijatelnou a odmítl ji.
O nákladech řízení rozhodl soud podle §60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný
z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Stěžovatelce byl pro toto řízení před soudem ustanoven soudem zástupcem advokát;
v takovém případě platí hotové výdaje a odměnu za zastupování stát (§35 odst. 7 s. ř. s.,
§120 s. ř. s.). Soud proto určil odměnu advokáta částkou 4200 Kč za dva úkony právní služby
po 2100 Kč spočívající v první poradě s klientkou včetně převzetí a přípravy zastoupení
a v doplnění kasační stížnosti ze dne 2. 2. 2007 [§7, §9 odst. 3 písm. f), §11 odst. 1 písm. b)
a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“)],
a dále 2 x 300 Kč paušální náhrady hotových výdajů (§13 odst. 3 advokátního tarifu).
Celkem tedy odměna advokáta činí 4800 Kč. Tato částka mu bude vyplacena z účtu
Nejvyššího správního soudu do šedesáti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 28. března 2007
JUDr. Marie Součková
předsedkyně senátu