ECLI:CZ:NSS:2007:4.AS.68.2006
sp. zn. 4 As 68/2006 - 98
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové
a soudců JUDr. Petra Průchy a JUDr. Jana Dvořáka v právní věci žalobce: R. C. a. s., zast.
JUDr. Petrem Novotným, advokátem, se sídlem v Praze 1, Platnéřská 2, proti žalovanému:
Úřad průmyslového vlastnictví, se sídlem Praha 6, Antonína Čermáka 2a, za účasti: S. C. a.
s., zast. Ing. Antonínem Holasem, patentovým zástupcem, Brno, Křížová 4, v řízení
o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. 2. 2006,
č. j. 7 Ca 26/2004 - 69,
takto:
Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. 2. 2006, č. j. 7 Ca 26/2004 - 69,
se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Žalobce (dále též „stěžovatel“) včas podanou kasační stížností napadá shora označené
usnesení Městského soudu v Praze, kterým byla odmítnuta jeho žaloba, jíž se domáhal zrušení
rozhodnutí předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 17. 12. 2003, č. j. PV 1990-1129,
a vrácení věci žalovanému zpět k novému rozhodnutí. Uvedeným rozhodnutím předseda
Úřadu průmyslového vlastnictví změnil, na základě rozkladu podaného E. Č. K., a. s.,
rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 28. 11. 2002 o částečném zrušení patentu
č. 277083 o názvu „V. l.“, přihlášeného pod sp. zn. PV 1990-1129, tak, že patent č. 277083
podle §23 odst. 1 zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích (dále jen
„zákon o vynálezech a zlepšovacích návrzích) v celém rozsahu zrušil. Žalovaný se
v rozhodnutí zabýval vynálezem, řešícím nepříznivé dynamické poměry na hřídeli ložiska
dopřádajícího stroje a panujícími při otáčkách vyšších než 80 000 za minutu. Uzavřel, že ke
zjištění vhodných průměrů takto namáhaného hřídele lze použít řadu již používaných metod,
přitom tyto jsou obsaženy i v učebnicích pro střední a vysoké školy (stanovení poměru d/D
průměru hřídele v závislosti na jeho dynamickém zatížení). Za výsledek vynálezecké činnosti
nelze považovat ani stanovení poměru a/I, neboť z konstrukčního hlediska je nasnadě, že
vzdálenost „a“ čela hřídele od prvé oběžné dráhy valivých těles bude v důsledku
minimalizace ohybového momentu volena optimálně k šířce náboje spřádajícího rotoru.
Důvodem odmítnutí žaloby soudem podle odůvodnění rozhodnutí bylo, že se jednalo o
posouzení úkonu, jehož vydání záviselo výlučně na posouzení technického stavu věcí. Soud
dovodil, že se na toto rozhodnutí vztahuje kompetenční výluka stanovená v §70 písm. d)
zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) a
takové rozhodnutí je vyloučeno z přezkumu soudem ve správním soudnictví. S odkazem na §
46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s ustanovením §68 písm. e) a §70 písm. d) s. ř. s., návrh
(žalobu) odmítl.
V kasační stížnosti stěžovatel vyjadřuje nesouhlas s napadeným usnesením a označuje
je za nezákonné. Uvádí, že napadené rozhodnutí žalovaného nemělo být ze soudního
přezkumu vyloučeno. Daným rozhodnutím byl zkrácen na svých právech, neboť patent byl
zrušen v celém rozsahu a došlo tak ke zrušení všech jeho práv jako majitele patentu.
Napadené rozhodnutí žalovaného je jednoznačně konečným rozhodnutím Úřadu
průmyslového vlastnictví a žalobci nelze upírat právo na soudní přezkum tohoto rozhodnutí,
zvláště když v žalobě namítal porušení ustanovení o řízení před správním orgánem a porušení
svých procesních práv. Odmítnutí žaloby považuje za nezákonné a proto navrhuje,
aby Nejvyšší správní soud napadené usnesení Městského soudu v Praze zrušil a věc
tomuto soud vrátil k novému projednání a rozhodnutí.
Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti s námitkami stěžovatele nesouhlasí,
napadené usnesení Městského soudu v Praze považuje za správné a navrhuje zamítnutí
kasační stížnosti jako nezákonné.
Zúčastněná osoba ve svém vyjádření taktéž navrhuje zamítnutí kasační stížnosti
jako nedůvodné s tím, že posuzované řešení je objektivně dovoditelné ze stavu techniky
a nelze je měnit jakoukoliv právní úvahou , či soudním rozhodnutím.
Předmětem posouzení věci tak v tomto řízení o kasační stížnosti je právní otázka,
zda rozhodnutí o zrušení patentu je závislé výlučně na posouzení technického stavu věci,
jak je má na mysli výluka ze soudního přezkumu, upravená v §70 písm. d) s .ř. s.
Nejvyšší správní soud nejprve posoudil formální náležitosti kasační stížnosti
a konstatoval, že kasační stížnost je podána včas, jde o rozhodnutí, proti němuž je kasační
stížnost přípustná a stěžovatel je zastoupen advokátem.
Po přezkoumání napadeného usnesení Městského soudu v Praze v rozsahu kasační
stížnosti a v rámci uplatněných stížnostních důvodů (§109 odst. 2 a 3 s. ř. s.) Nejvyšší
správní soud dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.
Z obsahu spisu Nejvyšší správní soud zjistil, že stěžovatel v podané žalobě v prvé řadě
namítal jmenovitá procesní pochybení v řízení před žalovaným, a dále namítal i pochybení
věcná.
Podle §23 odst. 1 písm. a) zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích úřad patent
zruší, zjistí-li se dodatečně, že vynález nesplňoval podmínky patentovatelnosti;
Podmínky patentovatelnosti jsou upraveny zejména v §§2 – 7 zákona o vynálezech
a zlepšovacích návrzích.
§2 - Na vynálezy, které splňují podmínky stanovené tímto zákonem, uděluje Úřad
průmyslového vlastnictví (dále jen "Úřad") patenty.
§3 - (1) Patenty se udělují na vynálezy, které jsou nové, jsou výsledkem vynálezecké činnosti
a jsou průmyslově využitelné.
(2) Za vynálezy se nepovažují zejména
a) objevy, vědecké teorie a matematické metody;
b) estetické výtvory;
c) plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti, hraní her
nebo vykonávání obchodní činnosti, jakož i programy počítačů;
d) podávání informací.
(3) Patentovatelnost předmětů nebo činností uvedených v odstavci 2 je vyloučena
za předpokladu, že se přihláška vynálezu nebo patent týkají pouze těchto předmětů
nebo činností.
(4) Způsoby chirurgického nebo terapeutického ošetřování lidského nebo zvířecího
těla a diagnostické metody používané na lidském nebo zvířecím těle se nepovažují
za průmyslově využitelné vynálezy ve smyslu odstavce 1. Toto ustanovení se nevztahuje
na výrobky, zejména látky nebo směsi, určené k použití při těchto způsobech ošetřování
a při těchto diagnostických metodách.
§4 - Patenty se neudělují:
a) na vynálezy, jejichž využití by se příčilo veřejnému pořádku nebo dobrým mravům;
to nelze vyvodit pouze z toho, že využití vynálezu je zakázáno právním předpisem;
b) na odrůdy rostlin a plemena zvířat nebo v zásadě biologické způsoby pěstování rostlin
či chovu zvířat; toto ustanovení neplatí pro mikrobiologické způsoby a výrobky těmito
způsoby získané.
§5 - (1) Vynález je nový, není-li součástí stavu techniky.
(2) Stavem techniky je vše, k čemu byl přede dnem, od něhož přísluší přihlašovateli
právo přednosti (§27), umožněn přístup veřejnosti písemně, ústně, využíváním
nebo jiným způsobem.
(3) Stavem techniky je i obsah přihlášek vynálezů podaných v České republice
s dřívějším právem přednosti, pokud budou v den, od něhož přísluší přihlašovateli právo
přednosti, nebo po tomto dni zveřejněny (§31). To platí i pro mezinárodní přihlášky vynálezů
s dřívějším právem přednosti, v nichž je Úřad určeným úřadem, 1a) a evropské patentové
přihlášky (§35a) s dřívějším právem přednosti, u nichž je platně určeným státem Česká
republika. Přihlášky vynálezů utajované podle zvláštních předpisů se pokládají pro účely
tohoto ustanovení za zveřejněné uplynutím 18 měsíců od vzniku práva přednosti.
(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 nevylučují patentovatelnost použití látky nebo směsi
při způsobech uvedených v §3 odst. 4, pokud její použití při těchto způsobech není součástí
stavu techniky.
(5) Stavem techniky není takové zveřejnění vynálezu, ke kterému nedošlo dříve než šest
měsíců před podáním přihlášky vynálezu a které přímo nebo nepřímo vyplývá
a) ze zřejmého zneužití vzhledem k přihlašovateli nebo k jeho právnímu předchůdci,
b) ze skutečnosti, že přihlašovatel nebo jeho právní předchůdce vystavil vynález
na úřední nebo úředně uznané výstavě podle mezinárodní smlouvy 1). V tomto případě
je přihlašovatel povinen při podání přihlášky vynálezu uvést, že vynález byl vystaven
a do čtyř měsíců po podání přihlášky vynálezu doložit osvědčením, že vynález byl vystaven
podle mezinárodní smlouvy.
§6 - (1) Vynález je výsledkem vynálezecké činnosti, jestliže pro odborníka nevyplývá zřejmým
způsobem ze stavu techniky.
(2) Pro hodnocení vynálezecké činnosti však není rozhodný obsah přihlášek vynálezů,
které ke dni, od něhož přísluší přihlašovateli právo přednosti, nebyly zveřejněny (§31).
§7 - Vynález se považuje za průmyslově využitelný, může-li jeho předmět být vyráběn
nebo jinak využíván v průmyslu, zemědělství nebo jiných oblastech hospodářství.
Podle §70 písm. d) s. ř. s. jsou ze soudního přezkoumání vyloučeny úkony správního
orgánu, jejichž vydání závisí výlučně na posouzení zdravotního stavu osob nebo technického
stavu věcí, pokud sama o sobě neznamenají právní překážku výkonu povolání, zaměstnání
nebo podnikatelské, popřípadě jiné hospodářské činnosti, nestanoví-li zvláštní zákon jinak.
Podle §68 písm. e) je žaloba nepřípustná také tehdy, domáhá-li se přezkoumání
rozhodnutí, které je z přezkoumání podle tohoto nebo zvláštního zákona vyloučeno.
Podle §46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. platí, že: Nestanoví-li tento zákon jinak, soud
usnesením odmítne návrh, jestliže návrh je podle tohoto zákona nepřípustný.
Nejvyšší správní soud vážil, zda napadené rozhodnutí je rozhodnutím soudem
přezkoumatelným, a to s ohledem na výluku ze soudního přezkumu upravenou v ust. §70
písm. d) s. ř. s. S ohledem na vymezení podmínek patentovatelnosti v zákoně o vynálezech
a zlepšovacích návrzích dospěl však k závěru, že rozhodnutí o návrhu na zrušení patentu není
rozhodnutím výlučně závisejícím na posouzení technického stavu, neboť současně musí
zohledňovat také další zákonné podmínky, jako zejména, zda či nakolik je daný patent
výsledkem vynálezecké činnosti a je průmyslově využitelný.
Ostatně závěr, že rozhodnutí o návrhu na zrušení patentu není rozhodnutím výlučně
závisejícím na posouzení technického stavu, neboť hodnotí splnění podmínek pro zrušení
rozhodnutí o udělení patentu, tedy skutečnost, zda v době jeho udělení k tomu byly splněny
všechny zákonné podmínky, již Nejvyšší správní soud zaujal ve své dřívější judikatuře
(viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 7. 2006, č. j. 7 A 127/2001 - 91;
www.nssoud.cz).
Městský soud v Praze tak podle názoru Nejvyššího správního soudu pochybil,
když dovodil, že se na rozhodnutí žalovaného vztahuje kompetenční výluka stanovená v §70
písm. d) s. ř. s. a s odkazem na §46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s ustanovením §68
písm. e) a §70 písm. d) s. ř. s., návrh (žalobu) odmítl.
Ze všech výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud dle ust. §110 odst. 1 s. ř. s.
napadané usnesení Městského soudu v Praze zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
V něm je městský soud vázán shora vysloveným právním názorem Nejvyššího správního
soudu.
Městský soud v Praze v novém rozhodnutí rozhodne i o náhradě nákladů řízení
o kasační stížnosti (§110 odst. 2 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 17. července 2007
JUDr. Marie Turková
předsedkyně senátu