ECLI:CZ:NSS:2007:4.AZS.105.2007
sp. zn. 4 Azs 105/2007 - 36
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar
Nygrínové a soudců JUDr. Marie Turkové, JUDr. Petra Průchy, JUDr. Jaroslava Vlašína
a JUDr. Ludmily Valentové v právní věci žalobce: M. D., zast. JUDr. Karlem Sochorem,
advokátem, se sídlem Ostrava, Na Hradbách 2632/18, proti žalovanému: Ministerstvo
vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského
soudu v Ostravě ze dne 24. 4. 2007, č. j. 61 Az 98/2005 - 18,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Žalobce (dále též „stěžovatel“) brojil žalobou podanou u Krajského soudu v Ostravě
proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 3. 8. 2005, č. j. OAM-1281/VL-19-08-2005,
kterým byla jeho žádost o udělení azylu zamítnuta jako zjevně nedůvodná podle §16 odst. 1
písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České
republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“), neboť bylo zjištěno,
že žalobce neuváděl skutečnosti svědčící o tom, že by mohl být vystaven pronásledování
z důvodů uvedených v §12 zákona o azylu.
Krajský soud v Ostravě shora označeným napadeným rozsudkem rozhodl, že se žaloba
zamítá a žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Proti tomuto rozsudku žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas podal kasační stížnost,
v níž konstatuje, že ji podává podle §103 odst. 1 písm. a) až d) zákona č. 150/2002 Sb.,
soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“). Namítá nesprávné posouzení věci krajským soudem
v rozporu s platným právním řádem a vážná pochybení všech dosavadních orgánů v řízení
o udělení azylu. Požaduje zrušení shora citovaného rozsudku, vrácení věci krajskému soudu
k dalšímu řízení a přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Dále stěžovatel žádá
o ustanovení bezplatného právního zástupce z řad advokátů, a o tlumočníka do ruského
jazyka.
Krajský soud v Ostravě svým usnesením ze dne 28. 8. 2007, č. j. 61 Az 98/2005 - 29,
ustanovil stěžovateli pro řízení o kasační stížnosti zástupce JUDr. Karla Sochora, advokáta,
prostřednictvím kterého stěžovatele vyzval, aby ve lhůtě jednoho měsíce od dne doručení
tohoto usnesení opravil a doplnil kasační stížnost žalobce ze dne 14. 5. 2007 a to tak, aby bylo
zřejmé, v jakém rozsahu a z jakých důvodů je kasační stížnost podávána. Krajský soud
zároveň stěžovatele poučil, že nebude-li výzvě ve stanovené lhůtě vyhověno, může být
kasační stížnost odmítnuta. Podle údajů na doručence bylo toto usnesení doručeno zástupci
stěžovatele dne 5. 9. 2007.
V určené lhůtě, ani později však stěžovatel (jeho zástupce) na výzvu obsaženou
v usnesení nereagoval. Následně předložil Krajský soud v Ostravě věc Nejvyššímu správnímu
soudu k rozhodnutí.
Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že za situace, kdy nebylo reagováno na výzvu
Krajského soudu v Ostravě k doplnění kasační stížnosti a tato nadále nesplňuje náležitosti
předepsané ustanovením §106 odst. 1 s. ř. s. ve spojení s §103 odst. 1 s. ř. s., nezbývá
než ji odmítnout.
Podle ustanovení §106 odst. 1 s. ř. s. musí kasační stížnost kromě obecných
náležitostí podání obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu
a z jakých důvodů je stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno.
Ustanovení §37 platí obdobně. Podle ustanovení §37 odst. 5 s. ř. s. předseda
senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad podání a stanoví
mu k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení
nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud řízení o takovém podání usnesením
odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen.
Z výše uvedeného plyne, že kasační stížnost zůstává neurčitá a nekonkrétní. V textu
kasační stížnosti stěžovatel neuvádí, v jakém rozsahu napadá rozsudek krajského soudu,
ani žádné konkrétní důvody. Z textu kasační stížnosti tak není poznatelné, v čem stěžovatel
spatřuje nezákonnost či nesprávnost napadeného rozsudku krajského soudu,
resp. jaká pochybení krajskému soudu vytýká.
Podle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu, pokud stěžovatel v kasační
stížnosti neuvede, v jakém rozsahu a z jakých důvodů napadá rozhodnutí, proti němuž kasační
stížnost směřuje (§106 odst. 1 s. ř. s.), a tyto vady k výzvě soudu nebyly odstraněny,
nelze v řízení pokračovat a soud kasační stížnost odmítne (srov. např. usnesení Nejvyššího
správního soudu ze dne 4. 6. 2003, č. j. 2 Ads 29/2003 - 40).
Tak tomu je i v posuzované věci, kdy stěžovatel pouze uvedl, že kasační stížnost
podává z důvodů podle §103 odst. 1 písm. a) až d) s. ř. s. Stěžovatel neuvádí nic konkrétního
proti postupu či rozsudku krajského soudu, neuvádí, jakých pochybení se soud dopustil
(ať již ve smyslu vad řízení, či v právním závěru), pouze obecně namítá, že krajský soud věc
posoudil v rozporu s platným právním řádem. Takto formulovanou kasační stížnost považuje
Nejvyšší správní soud za nedostačující ve smyslu ustanovení §106 odst. 1 s. ř. s. se zřetelem
k ustanovení §103 odst. 1 s. ř. s.
Nejvyšší správní soud uzavírá, že stěžovatel (jeho zástupce) byli řádně vyzváni
k odstranění vytýkaných vad kasační stížnosti a byli současně poučeni o následcích
nerespektování této výzvy. Vytýkané vady stěžovatel ve stanovené lhůtě, ani později
neodstranil. Vzhledem k tomu, že potřebné údaje nebyly stěžovatelem doplněny,
nebyly splněny podmínky ustanovení §106 odst. 1 s. ř. s. pro projednání kasační stížnosti.
Za této situace nezbylo Nejvyššímu správnímu soudu než kasační stížnost
podle ustanovení §37 odst. 5 s. ř. s. odmítnout, neboť nebyla ve stanovené lhůtě doplněna
a v řízení není možno pro tento nedostatek pokračovat.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 3 s. ř. s., ve spojení s §120
s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační
stížnosti, jestliže kasační stížnost byla odmítnuta.
Pro úplnost Nejvyšší správní soud dodává, že zástupci stěžovatele nepřiznal odměnu
za zastupování, ač podle ust. §35 odst. 8 s. ř. s. platí hotové výdaje a odměnu soudem
ustanovenému advokátovi stát. Odměna nebyla přiznána, neboť podle obsahu spisu
ustanovený advokát ve prospěch stěžovatele neučinil jediný úkon právní služby. Na výzvu
krajského soudu k doplnění kasační stížnosti nereagoval – ani nesdělil soudu, jaké okolnosti
tvoří překážku vyhovění této výzvě.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 22. listopadu 2007
JUDr. Dagmar Nygrínová
předsedkyně senátu