ECLI:CZ:NSS:2007:4.AZS.224.2006
sp. zn. 4 Azs 224/2006 - 61
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar
Nygrínové a soudců JUDr. Marie Turkové, JUDr. Jana Dvořáka, JUDr. Lenky Matyášové
a JUDr. Jaroslava Vlašína v právní věci žalobkyně: T. B., proti žalovanému: Ministerstvo
vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku
Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 11. 2005, č. j. 64 Az 217/2004 - 19,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 14. 11. 2005, č. j. 64 Az 217/2004 - 19,
zamítl žalobu žalobkyně směřující proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 11. 2004,
č. j. OAM-3233/VL-07-08-2004, a dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu
nákladů řízení. Přezkoumávaným rozhodnutím žalovaný zamítl žádost žalobkyně o udělení
azylu jako zjevně nedůvodnou podle §16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu
a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „zákon o azylu“). Krajský soud v Ostravě dospěl v odůvodnění rozsudku k závěru,
že žaloba není důvodná, a proto ji v souladu s ustanovením §78 odst. 7 zákona
č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), zamítl.
Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) včas kasační
stížnost, ve které současně požádala o ustanovení zástupce z řad advokátů.
Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 19. 6. 2006, č. j. 64 Az 217/2004 – 39,
neustanovil stěžovatelce zástupce z řad advokátů pro řízení o kasační stížnosti a vyzval ji,
aby ve lhůtě 1 měsíce ode dne doručení tohoto usnesení doložila do spisu plnou moc udělenou
advokátovi, který ji bude zastupovat v řízení o kasační stížnosti a dále, aby doplnila
prostřednictvím svého zástupce z řad advokátů údaj o tom, kdy byl napadený rozsudek
doručen, důvody kasační stížnosti podle ust. §103 odst. 1 s. ř. s., v jakém rozsahu rozsudek
napadá. Své negativní stanovisko k žádosti na ustanovení zástupce odůvodnil tím,
že stěžovatelka na výzvu soudu uvedla, že má průměrný měsíční příjem 5000 Kč, vzhledem
k čemuž splňuje předpoklady pouze pro částečné, nikoliv pro úplné osvobození od soudních
poplatků. Navíc kasační stížnost musí definovat rozsah napadení rozhodnutí soudu a důvody
taxativně vypočtené v ustanovení §103 odst. 1 s. ř. s., což kasační stížnost podaná
stěžovatelkou postrádá. Krajský soud zároveň stěžovatelku poučil, že nebude-li do spisu
doložena plná moc advokátovi, doplněny důvody kasační stížnosti a rozsah napadení
rozsudku, může být řízení o kasační stížnosti odmítnuto.
Ze spisu Nejvyšší správní soud zjistil, že se krajský soud poté pokusil výše uvedené
usnesení ze dne 19. 6. 2006 doručit stěžovatelce na adresu P. 7, ul. K. 16, ovšem zásilka
obsahující toto usnesení mu byla dne 22. 6. 2006 vrácena zpět z důvodu, že je adresát
neznámý. Krajský soud přípisy ze dne 10. 7. 2006 požádal o prověření pobytu stěžovatelky
Policii České republiky, Oblastní ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie Praha,
Odbor pátrání a kontroly pobytu a Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie, evidenční
odbor. Oba výše uvedené orgány krajskému soudu shodně sdělily adresu pobytu stěžovatelky
P. 7, K. 16, a. H.N. Krajský soud v Ostravě poté usnesením ze dne 21. 8. 2006, č. j. 64 Az
217/2004 - 46, ustanovil stěžovatelce opatrovníka – S. o. z. s. e., se sídlem B., M. 16,
s odůvodněním, že v průběhu doručování zjistil, že stěžovatelka se nezdržuje na adrese
hlášeného pobytu ( P. 7, K. 16, A. H.N.) a nelze jí tudíž doručit potřebnou korespondenci.
Krajský soud v Brně předložil dne 6. 11. 2006 spis Nejvyššímu správnímu soudu
k rozhodnutí o kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud stěžovatelce doručoval
k její telefonické žádosti ze dne 3. 1. 2007 potvrzení ve smyslu ustanovení §78b zákona
o azylu, že u zdejšího soudu je vedeno řízení o kasační stížnosti, a že byl současně podán
návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Toto potvrzení se nepodařilo na adresu
P. 7, K. 16 doručit, z důvodu, že adresát je neznámý, ovšem posléze na adresu P. 7, K. 16, a.
H.N., bylo bez jakýchkoliv potíží potvrzení stěžovatelce řádně doručeno. Nebylo možné tudíž
dovozovat, že stěžovatelka je neznámého pobytu, čímž pozbylo důvodnosti ustanovení
opatrovníka stěžovatelce.
Z výše uvedeného vyplývá, že usnesení Krajského soudu ze dne 19. 6. 2006 mělo být
stěžovatelce správně doručováno na adresu P. 7, K. 16, A. H.N., jelikož na této adrese se
stěžovatelka skutečně zdržovala, na tuto adresu ji však doručováno nebylo a nebylo tak ani
možné u tohoto usnesení vycházet z tzv. fikce doručení. Nejvyšší správní soud proto
Krajskému soudu v Ostravě vrátil spis k doplnění řízení podle §108 s. ř. s. s pokynem, aby
stěžovatelce usnesení ze dne 19. 6. 2006, č. j. 64 Az 217/2004 – 39, doručil na adresu, na
které se stěžovatelka skutečně zdržuje.
Krajský soud v Ostravě poté doručoval usnesení ze dne 16. 9. 2006 na adresu P. 7, K.
16, A. H.N. Zásilka obsahující předmětné usnesení byla uložena na poště x P. 74 dne 6. 3.
2007 poté, kdy stěžovatelka nebyla zastižena poštovní doručovatelkou v místě svého pobytu.
Usnesení bylo krajskému soudu vráceno nedoručené dne 23. 3. 2007 zpět z důvodu
nezastižení adresáta. Stěžovatelka na usnesení – výzvu v něm obsaženou – tudíž nereagovala.
Spis byl poté předložen znovu Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o podané
kasační stížnosti.
Podle §42 odst. 5 s. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, užijí se pro způsob doručování
obdobně předpisy platné pro doručování v občanském soudním řízení. Podle §46 odst. 3
zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“),
nebyla-li fyzická osoba zastižena na adrese uvedené v odstavci 1 a písemnost jí nebyla
doručena ani na jiném místě, doručující orgán písemnost, která jí má být doručena
do vlastních rukou, uloží. Jinou písemnost doručující orgán doručí vhodné fyzické osobě
bydlící, působící nebo zaměstnané na témže místě nebo v jeho okolí, která adresáta zná
a souhlasí s tím, že mu písemnost odevzdá; není-li možno ani takto doručit, písemnost uloží.
Podle §46 odst. 1 o. s. ř. písemnost určenou fyzické osobě soud předá doručujícímu orgánu
k doručení na adresu jejího bytu, jejího místa podnikání, jejího pracoviště nebo místa,
kde se zdržuje. Jestliže o to fyzická osoba požádá, soud předá písemnost k doručení na adresu
jiného místa v České republice, kterou mu sdělila; to neplatí, nemůže-li jí být písemnost
v označeném místě doručena způsobem předepsaným tímto zákonem.
Podle §50c odst. 4 o. s. ř. nebude-li uložená písemnost vyzvednuta do 3 dnů nebo,
jde-li o písemnost, která má být doručena do vlastních rukou, do 10 dnů od uložení, považuje
se poslední den lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl; to neplatí, je-
li náhradní doručení písemnosti vyloučeno (§50d odst. 1) nebo bylo-li uložení písemnosti
neúčinné.
S ohledem na výše uvedené bylo usnesení (jednalo se o písemnost, která nemusela být
doručena do vlastních rukou stěžovatelky) krajského soudu stěžovatelce doručeno v pátek dne
9. 3. 2007. Podle ust. §40 odst. 1 s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo
rozhodnutím soudu začíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti
určující její počátek. To neplatí o lhůtách stanovených podle hodin. Podle §40 odst. 2 s. ř. s.
lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků, končí uplynutím dne, který se svým označením
shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta
uplynutím posledního dne tohoto měsíce. Jak již bylo výše uvedeno, usnesení krajského
soudu v Ostravě ze dne 19. 6. 2006 bylo stěžovatelce doručeno v pátek dne 9. 3. 2007. Lhůta
jednoho měsíce stanovená krajským soudem pro doložení plné moci udělené advokátovi,
který bude stěžovatelku zastupovat v řízení o kasační stížnosti a k odstranění vad kasační
stížnosti tak počala běžet v sobotu dne 10. 3. 2007 (§40 odst. 1 s. ř. s.) a skončila v pondělí
dne 9. 4. 2007 (§40 odst. 2 s. ř. s.), neboť tento den se svým číselným označením shoduje
se dnem, který určil počátek lhůty (9. 3. – 9. 4. 2007). Protože tento den byl státem uznaným
svátkem (velikonoční pondělí), posunul se konec lhůty na úterý dne 10. 4. 2007.
Vzhledem k tomu, že stěžovatelka v krajským soudem stanovené lhůtě jednoho
měsíce, ani později, nereagovala na jeho výzvu k odstranění nedostatku zastoupení advokátem
a nepředložila plnou moc udělenou advokátu k zastupování v řízení o kasační stížnosti,
Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že stěžovatelka nesplnila povinnost předepsanou
ustanovením §105 odst. 2 s. ř. s. Podle tohoto ustanovení musí být stěžovatelka v řízení
o kasační stížnosti zastoupena advokátem, pokud nemá vysokoškolské právnické vzdělání,
které je podle zvláštního zákona vyžadováno pro výkon advokacie.
Stěžovatelka vysokoškolské právnické vzdělání nedoložila, na výzvu soudu
však nepředložila plnou moc udělenou advokátovi pro zastupování v tomto řízení,
přestože byla řádně poučena o možnosti odmítnutí kasační stížnosti.
Podle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu pokud stěžovatel není v řízení
o kasační stížnosti zastoupen advokátem (§105 odst. 2 s. ř. s.) a tato vada nebyla k výzvě
soudu odstraněna, nelze v řízení pokračovat a soud kasační stížnost odmítne (srov. usnesení
Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 11. 2003, č. j. 3 Afs 9/2003 – 19, www.nssoud.cz).
Nedostatek zastoupení stěžovatelky brání věcnému vyřízení kasační stížnosti.
Jedná se o nedostatek podmínek řízení, který přes výzvu soudu nebyl odstraněn,
proto Nejvyšší správní soud kasační stížnost stěžovatelky podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.
ve spojení s ustanovením §120 téhož zákona odmítl.
Za této procesní situace se již Nejvyšší správní soud dále již nezabývat věcnou
správností rozsudku krajského soudu, proti němuž byla kasační stížnost podána.
O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud za použití
ustanovení §60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s ustanovením §120 téhož zákona tak, že žádný
z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť kasační stížnost byla odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 25. dubna 2007
JUDr. Dagmar Nygrínová
předsedkyně senátu