ECLI:CZ:NSS:2007:4.AZS.239.2006
sp. zn. 4 Azs 239/2006 - 37
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně předsedkyně
JUDr. Dagmar Nygrínové a soudců JUDr. Petra Průchy, JUDr. Lenky Matyášové,
JUDr. Marie Turkové a JUDr. Jaroslava Vlašína v právní věci žalobce: M. K.,
proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, o kasační stížnosti
žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 7. 2006, č. j. 63 Az 92/2005 -
19,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalobce (dále též „stěžovatel“) domáhal
zrušení shora označeného rozsudku, kterým byla zamítnuta žaloba proti rozhodnutí
Ministerstva vnitra ze dne 15. 7. 2005, č. j. OAM-1165/VL-10-HA08-2005.
Tímto rozhodnutím žalovaný zamítl žádost stěžovatelky o udělení azylu jako zjevně
nedůvodnou podle §16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona
č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu).
Stěžovatel současně požádal o přiznání odkladného účinku podané kasační stížnosti.
Z ustanovení §105 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) vyplývá, že stěžovatel musí být v řízení o kasační
stížnosti zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který
za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních
zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Stěžovatel podal kasační stížnost aniž byl zastoupen advokátem, a o ustanovení
advokáta pro řízení o kasační stížnosti nepožádal.
Krajský soud v Ostravě proto usnesením ze dne 18. 9. 2006, č. j. 63 Az 92/2005 - 29,
stěžovatele vyzval, aby ve lhůtě do jednoho měsíce od doručení tohoto usnesení doplnil
kasační stížnost tak, že bude zastoupen advokátem, a současně aby uvedl, v jakém rozsahu
a z jakých důvodů rozhodnutí napadá, konkrétní důvody kasační stížnosti dle §103 odst. 1
s. ř. s., a stejně tak i údaj o tom, kdy byl napadený rozsudek doručen. Současně stěžovatele
poučil o tom, že pokud výzvě soudu ve stanovené lhůtě nevyhoví, bude věc postoupena
Nejvyššímu správnímu soudu, který může kasační stížnost odmítnout.
Toto usnesení krajského soudu bylo doručováno na adresu stěžovatele, uvedenou
v kasační stížnosti (ubytovna U h., L.). Stěžovatel nebyl při pokusu o doručení zásilky
zastižen, podle údajů na dodejce zásilky, založené ve spisu, byla zásilka dne 21. 9. 2006
uložena na poště a stěžovateli byla zanechána výzva, aby si zásilku vyzvedl.
Při doručování písemností určených fyzickým osobám, v souladu s ustanovením §42
s. ř. s., v návaznosti na ustanovení §46 odst. 1, 2 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní
řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) platí, že písemnost určenou fyzické
osobě soud předá doručujícímu orgánu k doručení na adresu jejího bytu, jejího místa
podnikání, jejího pracoviště nebo místa, kde se zdržuje. Podle ustanovení §46 odst. 3 o. s. ř.
platí, že nebyla-li fyzická osoba zastižena na uvedené adrese a písemnost jí nebyla doručena
ani na jiném místě, doručující orgán písemnost uloží na poště. Podle §50b odst. 1 o. s. ř.
se doručovaná písemnost, kterou doručující orgán uložil, považuje za uloženou
dnem, v němž se bezvýsledně pokusil písemnost adresátu doručit, neboť v místě doručování
ani jinde příjemce nezastihl. Podle §50c odst. 1 o. s. ř., byla-li písemnost uložena, zanechá
se v místě doručování adresátu výzva, aby si písemnost vyzvedl. Podle odst. 4 téhož
ustanovení, nebude-li uložená písemnost vyzvednuta do tří dnů nebo, nebo jde-li o písemnost,
která má být doručena do vlastních rukou, do deseti dnů od uložení, považuje se poslední den
lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Podle §40 odst. 3 věty prvé
s. ř. s. platí, že připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem
lhůty nejblíže následující pracovní den.
V projednávané věci byl dodržen poštou takto předepsaný postup a písemnost byla
po bezvýsledném pokusu o její doručení stěžovateli uložena ve čtvrtek 21. 9. 2006 na poště
a stěžovatel byl o uložení písemnosti, jak vyplývá z údajů na dodejce zásilky založené
ve spisu, vyrozuměn s výzvou, aby si písemnost vyzvedl, s poučením o následcích
nevyhovění takové výzvě.
Stěžovatel si zásilku v úložní lhůtě nevyzvedl, a tato byla vrácena soudu zpět, neboť si
stěžovatel zásilku nevyžádal. Za den doručení je nutno považovat třetí den od uložení
písemnosti (u daného usnesení nešlo o zásilku určenou do vlastních rukou), a v případě jako
je tento, kdy připadl poslední den této lhůty na neděli 24. 9. 2006, byl dnem doručení nejblíže
následující pracovní den, tedy pondělí 25. 9. 2006.
Stěžovatel ve stanovené lhůtě, a ostatně ani později, soudu nedoložil plnou moc
udělenou k zastupování advokátu, a stejně tak nedoplnil ani ostatní soudem vyžádané údaje.
Protože nebyl v soudem stanovené lhůtě především odstraněn nedostatek povinného
zastoupení v řízení o kasační stížnosti (§105 odst. 2 s. ř. s.), a v podstatě již bez ohledu na to,
že ve spojení s tím také nebyla v této lhůtě kasační stížnost doplněna, nebylo možno
pro tento nedostatek v řízení pokračovat. Neodstranění vad brání věcnému vyřízení kasační
stížnosti. Jedná se o nedostatek podmínek řízení, který přes výzvu soudu nebyl odstraněn,
proto Nejvyšší správní soud návrh stěžovatele podle §46 odst. 1 písm. a), §120 s. ř. s. odmítl.
Za této procesní situace se Nejvyšší správní soud již nemohl zabývat ani návrhem
na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení §60 odst. 3 s. ř. s., ve spojení
s §120 s. ř. s., neboť v případech odmítnutí kasační stížnosti, nemá žádný z účastníků právo
na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 27. července 2007
JUDr. Dagmar Nygrínová
předsedkyně senátu