ECLI:CZ:NSS:2007:4.AZS.412.2005
sp. zn. 4 Azs 412/2005 - 66
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar
Nygrínové a soudců JUDr. Marie Turkové a JUDr. Jaroslava Vlašína v právní věci žalobce:
V. B., zastoupený JUDr. Michalem Benčokem, advokátem se sídlem Praha 1, Václavské nám.
17, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, v řízení o
kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze, ze dne 22. 6. 2005,
č. j. 5 Az 8/2005 - 20, a o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
I. Řízení se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Odměna zástupci stěžovatele JUDr. Michalu Benčokovi, advokátu, se s t a n o v í
ve výši 1075 Kč a bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů
od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze shora označeným rozsudkem zamítl žalobu podanou
žalobcem (dále též „stěžovatel“) proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 24. 2. 2005,
č. j. OAM-3449/VL-20-BE07-2004, a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo
na náhradu nákladů řízení. Přezkoumávaným rozhodnutím žalovaného nebyl žalobci udělen
azyl podle ustanovení §12, §13 odst. 1 a 2 a §14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně
zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „zákon o azylu“), a dále na žalobce nebyla vztažena překážka vycestování ve smyslu
ustanovení §91 zákona o azylu.
Proti tomuto rozsudku podal žalobce včas kasační stížnost, v níž konstatoval,
že s rozsudkem nesouhlasí. Uvedl, že při projednávání jeho žádosti o azyl došlo k pochybení
správního orgánu a že rozhodnutí správního orgánu napadá v celém rozsahu. Správnímu
orgánu vytýká, že nezjistil přesně a úplně skutkový stav, nesprávně posoudil žádost
o azyl, neopatřil úplné důkazy, jeho rozhodnutí nevyplývá ze zjištěných podkladů
a že svým postupem porušil §3 odst. 4, §32 odst. 1, §34 odst. 1 a §46 správního řádu.
Stěžovatel dále uvedl, že v zemi původu je ohrožen na životě. Byl svědkem usmrcení
kamaráda mafiány a je mu vyhrožováno, že pokud bude proti nim svědčit, zabijí jej. Policie
jej naopak nutí, aby proti nim svědčil, jinak jej uvězní. Přitom mu nechce poskytnout
jako svědkovi odpovídající ochranu. Stěžovatel dále argumentuje čl. 53 Příručky k postupům
a kritériím pro určování právního postavení uprchlíků, vydané Vysokým komisařem
v lednu 1992 v Ženevě a odvolává se též na čl. 43 téže příručky. Současně žádá o ustanovení
zástupce z řad advokátů, ustanovení tlumočníka ruského jazyka a osvobození od soudních
poplatků. Dále navrhuje, aby Nejvyšší správní soud přiznal odkladný účinek vykonatelnosti
napadeného rozhodnutí a aby zrušil rozsudek napadený kasační stížností a věc vrátil
krajskému soudu k dalšímu řízení.
Dříve než mohl zdejší soud o kasační stížnosti rozhodnout, stěžovatel
ji prostřednictvím svého zástupce ustanoveného usnesením Městského soudu v Praze
ze dne 7. 9. 2005, č. j. 5 Az 8/2005 - 36, vzal podáním ze dne 28. 12. 2006,
které bylo Nejvyššímu správnímu soudu doručeno dne 2. 1. 2007, v celém rozsahu zpět.
Podle ustanovení §47 písm. a) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, vzal-li
navrhovatel svůj návrh zpět.
Poněvadž projev vůle stěžovatele, jímž jednoznačně došlo ke zpětvzetí kasační
stížnosti, nevzbuzuje pochybnosti, Nejvyšší správní soud usnesením v souladu s ustanovením
§47 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb. s. ř. s., za použití §120 s. ř. s. řízení zastavil.
Za této procesní situace, kdy vzal stěžovatel svoji kasační stížnost zpět, se Nejvyšší
správní soud již nemohl zabývat návrhem na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
a také se jím nezabýval.
O náhradě nákladů řízení bylo za použití ustanovení §60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení
s ustanovením §120 téhož zákona rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo
na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť řízení bylo zastaveno.
Odměna zástupci stěžovatele JUDr. Michalu Benčokovi byla stanovena za jeden úkon
právní služby po 1000 Kč [převzetí a příprava zastoupení – §7, §9 odst. 3 písm. f) a §11
odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb.], k čemuž byla přičtena paušální částka jako
náhrada hotových výdajů ve výši 2 x 75 Kč podle §13 odst. 3 téže vyhlášky. Uvedená částka
bude zástupci stěžovatele vyplacena do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení z účtu
Nejvyššího správního soudu.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 4. ledna 2007
JUDr. Dagmar Nygrínová
předsedkyně senátu