Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 18.04.2007, sp. zn. 4 Azs 42/2007 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2007:4.AZS.42.2007

Zdroj dat je dostupný na http://www.nssoud.cz
ECLI:CZ:NSS:2007:4.AZS.42.2007
sp. zn. 4 Azs 42/2007 - 56 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar Nygrínové a soudců JUDr. Marie Turkové, JUDr. Jana Dvořáka, JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Jaroslava Vlašína v právní věci žalobce: B. M., zast. opatrovnicí A. H., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 23. 11. 2006, č. j. 56 Az 167/2006 - 34, takto: I. Řízení se z a s t a v u je . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. Odůvodnění: Krajský soud v Brně usnesením ze dne 23. 11. 2006, č. j. 56 Az 167/2006 - 34, odmítl podání žalobce ze dne 29. 5. 2006 směřující proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 5. 2006, č. j. OAM-349/LE-PA03-PA03-2006, a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, a určil odměnu ustanovené zástupkyni žalobce JUDr. Romaně Lužné, advokátce. Přezkoumávaným rozhodnutím žalovaný zamítl žádost žalobce o udělení azylu jako zjevně nedůvodnou podle §16 odst. 1 písm. d) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“). Proti tomuto usnesení podal žalobce (dále jen „stěžovatel“), prostřednictvím JUDr. Romany Lužné, advokátky, včas kasační stížnost z důvodů podle §103 odst. 1 písm. a) a e) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jens. ř. s.“). Stěžovatel navrhl, aby bylo napadené usnesení zrušeno a věc byla krajskému soudu vrácena k dalšímu řízení. Krajský soud v Brně usnesením ze dne 11. 1. 2007, č. j. 56 Az 167/2006 - 41, vyzval stěžovatele k předložení plné moci, která opravňuje JUDr. Romanu Lužnou, advokátku, jednat jménem stěžovatele v řízení o kasační stížnosti. Krajskému soudu se však nepodařilo toto usnesení stěžovateli doručit v místě jeho pobytu označeném v kasační stížnosti, proto následně zjišťoval aktuální místo pobytu stěžovatele. Podle databáze žalovaného byl stěžovatel hlášen k pobytu v P. s. Z. u B., které však dne 5. 2. 2007 svévolně opustil. Podle sdělení evidenčního odboru Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie, ze dne 16. 2. 2007, č. j. SCPP-16-84/E2- 2007, stěžovatel dne 5. 2. 2007 svévolně opustil P. s. Z. a jeho současný skutečný pobyt není znám. Krajský soud v Brně poté usnesením ze dne 22. 2. 2007, č. j. 56 Az 167/2006 - 49, ustanovil stěžovateli opatrovníkem pro řízení o kasační stížnosti paní A. H., v. s. k. K. s. v B.. Dne 13. 4. 2007 byla věc předložena Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o kasační stížnosti. Podle §47 písm. c) s. ř. s. soud usnesením řízení zastaví, stanoví-li tak zvláštní zákon. Podle §33 písm. e) zákona o azylu, soud řízení zastaví, jestliže žadatel o udělení azylu (žalobce, zde stěžovatel) se nezdržuje v místě hlášeného pobytu a jeho změnu soudu neoznámil. Nejvyšší správní soud konstatuje, že stěžovatel je k pobytu hlášen v P. s. Z. u B., které však dne 5. 2. 2007 svévolně opustil. Stěžovatel se tedy nezdržuje v místě hlášeného pobytu a z obsahu soudního spisu vyplývá, že změnu místa pobytu krajskému soudu, ani Nejvyššímu správnímu soudu neoznámil. Nejvyšší správní soud tak dospěl k jednoznačnému závěru, že byly naplněny zákonné podmínky ustanovení §33 písm. e) zákona o azylu, a proto v souladu s ustanovením §47 písm. c) s. ř. s. za použití ustanovení §120 téhož zákona, řízení o kasační stížnosti zastavil. Za této procesní situace, kdy bylo řízení o kasační stížnosti zastaveno, již Nejvyšší správní soud neposuzoval přípustnost kasační stížnosti. Nad rámec odůvodnění však Nejvyšší správní soud podotýká, že kasační stížnost nebyla podána osobou zjevně neoprávněnou, neboť pro řízení o žalobě ustanovená zástupkyně stěžovatele ji podala proto, aby stěžovatel neutrpěl na svých právech nebo oprávněných zájmech újmu. Jedná se tedy o neodkladný úkon ve smyslu §20 odst. 4 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů. O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl za použití ustanovení §60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s ustanovením §120 téhož zákona tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť řízení bylo zastaveno. Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 18. dubna 2007 JUDr. Dagmar Nygrínová předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí / napadení:18.04.2007
Číslo jednací:4 Azs 42/2007
Forma /
Způsob rozhodnutí:
Usnesení
zastaveno
Účastníci řízení:Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky
Prejudikatura:
Kategorie rozhodnutí:E
ECLI pro jurilogie.cz:ECLI:CZ:NSS:2007:4.AZS.42.2007
Staženo pro jurilogie.cz:10.04.2024