ECLI:CZ:NSS:2007:4.AZS.48.2007
sp. zn. 4 Azs 48/2007 - 76
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně
JUDr. Dagmar Nygrínové a soudců JUDr. Marie Turkové, JUDr. Lenky Matyášové,
JUDr. Petra Průchy a JUDr. Milana Kamlacha v právní věci žalobce: S. K., proti žalovanému:
Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, poštovní přihrádka 21/OAM, o kasační
stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 18. 1. 2007,
č. j. 56 Az 252/2006 - 42,
takto:
I. Řízení se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 18. 1. 2007, č. j. 56 Az 252/2006 - 42, zamítl
žalobu žalobce proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 7. 2006, č. j. OAM-659/LE-PA04-
PA04-2006, a rozhodl dále, že žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
Přezkoumávaným rozhodnutím žalovaný zamítl žádost žalobce o udělení azylu jako zjevně
nedůvodnou podle §16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona
č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon
o azylu“). Krajský soud dospěl v odůvodnění rozsudku k závěru, že napadené rozhodnutí
žalovaného bylo vydáno ve shodě se zákonem a proto žalobu jako nedůvodnou podle §78
odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen
„s. ř. s.“), zamítl.
Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížnost,
ve které namítal porušení ust. §3 odst. 4, §32 odst. 1 a 4 a §46 zákona č. 71/1967 Sb.,
o správním řízení (správní řád). Dále uvedl, že splňuje podmínku §12 odst. písm. b) zákona
o azylu a že podle jeho názoru bylo možné v jeho případě aplikovat ust. §14 zákona o azylu.
Stěžovatel požádal o osvobození od soudního poplatku, ustanovení bezplatného právního
zástupce z řad advokátů, a o tlumočníka do ruského jazyka. Navrhl, aby Nejvyšší správní
soud napadený rozsudek krajského soudu zrušil a věc tomuto soudu vrátil k dalšímu řízení.
Dne 9. 5. 2007 předložil krajský soud spis Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí
o kasační stížnosti.
Vzhledem k tomu, že stěžovatel uvedl soudu ve velmi krátkém časovém rozmezí dvě
adresy svého pobytu, a to a) P. X, E. X (tuto adresu stěžovatel uvedl při osobním převzetí
rozsudku krajského soudu), b) P. X, P. X (tuto adresu stěžovatel uvedl v kasační stížnosti),
požádal Nejvyšší správní soud Policii České republiky, Oblastní ředitelství služby cizinecké a
pohraniční policie Praha o prověření, zda je stěžovatel na některé z uvedených adres hlášen a
zda se zde skutečně zdržuje, eventuálně zda je uvedené organizační složce policie známo jiné
místo skutečného pobytu stěžovatele na území ČR.
Policie České republiky, Oblastní ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie
Praha, se sídlem Praha 3, Koněvova 188/32, ve svém sdělení ze dne 12. 6. 2007, č. j. SCPP-
12-1469/PH-XIII-C-2007, potvrdila, že stěžovatel je hlášen na adrese P. X, P. X.
Dalším přípisem ze dne 30. 8. 2007, č. j. SCPP-6-384/PH-OPK3-2007, Nejvyššímu
správnímu soudu sdělila, že telefonickým vytěžením ubytovatelky paní J. P. bylo zjištěno, že
stěžovatel na adrese P. X, P. X nebydlí a nebydlel, ani neměl rezervované ubytovací místo a
že další bližší skutečnosti k pobytu stěžovatele nebyly zjištěny.
Podle §47 písm. c) s. ř. s. soud usnesením řízení zastaví, stanoví-li tak zvláštní zákon.
Podle §33 písm. e) zákona o azylu, soud řízení zastaví, jestliže žadatel o udělení azylu
(žalobce, zde stěžovatel) se nezdržuje v místě hlášeného pobytu a jeho změnu soudu
neoznámil.
Nejvyšší správní soud konstatuje, že stěžovatel je k pobytu hlášen na adrese P. X, P.
X, avšak na této adrese nikdy nebydlel. Stěžovatel se tedy nezdržuje v místě hlášeného pobytu
a z obsahu soudního spisu vyplývá, že změnu místa pobytu krajskému soudu, ani Nejvyššímu
správnímu soudu neoznámil.
Nejvyšší správní soud tak dospěl k jednoznačnému závěru, že byly naplněny zákonné
podmínky ustanovení §33 písm. e) zákona o azylu, a proto v souladu s ustanovením §47
písm. c) s. ř. s. za použití ustanovení §120 téhož zákona, řízení o kasační stížnosti zastavil.
Za této procesní situace, kdy bylo řízení o kasační stížnosti zastaveno, již Nejvyšší
správní soud neposuzoval přípustnost kasační stížnosti ani další návrhy stěžovatele,
které vznesl v kasační stížnosti.
O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl za použití ustanovení §60
odst. 3 s. ř. s. ve spojení s ustanovením §120 téhož zákona tak, že žádný z účastníků nemá
právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť řízení bylo zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 25. září 2007
JUDr. Dagmar Nygrínová
předsedkyně senátu