ECLI:CZ:NSS:2007:5.AFS.3.2005
sp. zn. 5 Afs 3/2005 - 87
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily
Valentové a soudkyň JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Miluše Doškové v právní věci žalobce:
JUDr. F. H., správce konkursní podstaty úpadce I. G., a. s., zast. advokátem
JUDr. Františkem Kosíkem, se sídlem AK Vodičkova 30, Praha 1, proti žalovanému:
Finanční ředitelství pro hlavní město Prahu, se sídlem Štěpánská 28, Praha 1 , v řízení
o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 8. 2004,
č. j. 38 Ca 221/2002 - 51,
takto:
I. V řízení přerušeném usnesením č. j. 5 Afs 3/2005 - 80 ze dne 17. 2. 2006
se pokračuje .
II. Řízení o kasační stížnosti se z a s t a v u je .
III. Žalovaný je povinen uhradit žalobci na nákladech řízení částku 3931 Kč, to
k rukám jeho zástupce JUDr. Františka Kosíka ve lhůtě do 15 dnů od právní moci
usnesení.
Odůvodnění:
Podanou kasační stížnost směřoval žalobce (dále též stěžovatel) proti rozsudku
Městského soudu v Praze ze dne 30. 8. 2004, č. j. 38 Ca 221/2002 - 51, kterým byla zamítnuta
žaloba, kterou se domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 2. 2002, č. j. FŘ
11057/15/01; tímto rozhodnutím bylo zamítnuto odvolání proti rozhodnutí Finančního úřadu
pro Prahu 9 o vrácení přeplatku na dani z přidané hodnoty.
Ve výše uvedené věci vydal Nejvyšší správní soud dne 17. 2. 2006, č. j. 5 Afs 3/2005 -
80 usnesení, kterým ve smyslu ust. §48 odst. 2, písm. f) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád
správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen s. ř. s.), přerušil řízení o kasační stížnosti proti
shora označenému rozsudku Městského soudu v Praze. Důvodem přerušení řízení bylo podání
návrhu Ústavnímu soudu ČR podle čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky a §64 odst. 3 zákona
č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu na zrušení některých ustanovení zákona č. 588/1992 Sb.,
o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.
Podle ust. §48 odst. 4 s. ř. s. po odpadnutí překážky, která bránila projednávání věci
předseda senátu i bez návrhu usnesením vysloví, že se v řízení pokračuje.
Dle ust. §47 písm. b) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, prohlásí-li navrhovatel,
že byl po podání návrhu postupem správního orgánu plně uspokojen (§62).
Podle ust. §62 odst. 4 s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, sdělí-li navrhovatel, že je
uspokojen. Rozhodnutí, opatření nebo úkon, kterým dojde k uspokojení navrhovatele nabývá
právní moci nebo obdobných právních účinků dnem právní moci rozhodnutí soudu
o zastavení řízení. (§62 odst. 5 s. ř. s.).
Podáním ze dne 15. 8. 2007 doručeným Nejvyššímu správnímu soudu dne 21. 8. 2007,
vzal stěžovatel podanou kasační stížnost zpět s odůvodněním, že přeplatky na DPH byly
Finančním úřadem pro Prahu 9 stěžovateli dobrovolně vráceny, což dokládá kopií výpisu
z bankovního účtu.
Za této situace bylo rozhodnuto o pokračování ve věci sp. zn. 5 Afs 3/2005 (ust. §48
odst. 4 s. ř. s.).
Z uvedeného přípisu stěžovatele vyplývá jeho vůle nadále nepokračovat v řízení
o kasační stížnosti a dále je z něj zřejmé, že došlo k uspokojení nároku stěžovatele na vrácení
přeplatků na DPH ve výši 12 671 Kč za zdaňovací období květen a červen 2001 a předmětná
částka byla žalovaným vyplacena.
Nejvyšší správní soud proto s ohledem na výše uvedené a v souladu s ustanovením §47
písm. b) s. ř. s. za použití ustanovení §120 s. ř. s. řízení o kasační stížnosti zastavil.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení §60 odst. 3, větu druhou, s. ř. s.,
dle kterého vzal-li navrhovatel podaný návrh zpět pro pozdější chování odpůrce nebo bylo-li
řízení zastaveno pro uspokojení navrhovatele, má navrhovatel proti odpůrci právo na náhradu
nákladů řízení. Vzhledem k okolnosti, že bylo prokázáno, že žalobce vzal kasační stížnost
zpět proto, že žalovaný rozhodl dle jeho návrhu, přísluší žalobci právo na náhradu nákladů
řízení. Jelikož náklady řízení nebyly zástupcem vyčísleny, určil soud odměnu zástupce
žalobce dle ust. §35 odst. 2 s. ř. s., částkou 1 x 1000 Kč za jeden úkon právní služby –
písemné podání soudu ze dne 8. 3. 2005 týkající se věci samé a 1 x 75 Kč na úhradu hotových
výdajů, v souladu s ust. §9 odst. 3 písm. f), §7, §11 odst. 1 písm. d) a §13 odst. 3 vyhlášky
č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb
(advokátní tarif), ve znění účinném do 31. 8. 2006; dále částkou 1 x 2100 Kč - dle ust. §11
odst. 1 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách a náhradách advokátů za poskytování
právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném od 1. 9. 2006 za 1 úkon - zpětvzetí
kasační stížnosti ze dne 15. 8. 2007 (2100 Kč); dále přiznal náhradu hotových výdajů ve výši
paušální částky 1 x 300 Kč podle ust. §13 odst. 3 citované vyhlášky, celkem tedy 2400 Kč.
Protože ustanovený advokát je s účinností od 1. 1. 2006 plátcem daně z přidané hodnoty (dále
jen „daň“), zvyšuje se tento nárok vůči státu o částku odpovídající dani, kterou je tato osoba
povinna z odměny za zastupování a z náhrad hotových výdajů odvést podle zákona
č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (§35 odst. 8 s. ř. s.). Částka daně, vypočtená dle
ust. §37 a ust. §47 odst. 3 zákona č. 235/2004 Sb., činí k jednomu úkonu právní služby
456 Kč.
Ustanovenému zástupci se tedy přiznává náhrada nákladů řízení v celkové výši
3931 Kč k jejímuž uhrazení byla žalovanému stanovena přiměřená lhůta, a to do 15 dnů
od právní moci usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3
s. ř. s. ve spojení s ust. §120 s. ř. s.).
V Brně dne 17. září 2007
JUDr. Ludmila Valentová
předsedkyně senátu