ECLI:CZ:NSS:2007:5.AFS.81.2007
sp. zn. 5 Afs 81/2007 - 54
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily
Valentové a soudců JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Vojtěcha Šimíčka v právní věci žalobce:
S. T., a. s., zastoupeného JUDr. Zlatavou Davidovou, advokátkou se sídlem v Brně, Přívrat
12, proti žalovanému: Finanční ředitelství v Ostravě, se sídlem v Ostravě, Na Jízdárně 3,
v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 5.
2007, č. j. 22 Ca 232/2006 – 28,
takto:
Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 5. 2007, č. j. 22 Ca 232/2006 – 28
se zrušuje a věc se mu vrací k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě (dále jen „krajský soud“) výše citovaným rozsudkem zamítl
žalobu žalobce proti rozhodnutím žalovaného ze dne 18. 5. 2006, č. j. 4312/140/2006, ze dne
22. 5. 2006, č. j. 4313/140/2006 a ze dne 22. 5. 2006, č. j. 4314/140/2006. Těmito
rozhodnutími byla zamítnuta odvolání žalobce a potvrzena rozhodnutí Finančního úřadu
Ostrava I. (dále jen „finanční úřad“) ze dne 20. 1. 2006, č. j. 5714/06/388962/0233, ze dne
25. 1. 2006, č. j. 5744/06/388962/0233 a ze dne 20. 1. 2006, č. j. 5743/06/388962/0233,
kterými finanční úřad žalobci uložil pokuty za porušení bodu 2.2 a 2.3 návštěvního řádu
schváleného dne 29. 1. 2004 rozhodnutím Ministerstva financí č. j. 601/5007/2004, v celkové
výši 11 000 Kč. Proti rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost.
V kasační stížnosti stěžovatel namítá ve smyslu ustanovení §103 odst. 1 písm. a)
zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) nezákonnost napadeného
rozsudku spočívající v nesprávném právním posouzení naplnění podmínek pro udělení pokuty
dle §48 odst. 1 písm. c) zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích (dále jen „zákon o loteriích“).
Stěžovateli byly pokuty uděleny za porušení návštěvního řádu, který dle stěžovatele není
součástí herního plánu. Žalovaný pojal návštěvní řád jako součást hracího plánu evidentně
účelově, aby stěžovateli mohl uložit pokutu. Krajský soud pak nesprávně vycházel z tvrzení
žalovaného a uvedl, že „...pokud návštěvní řád upravoval provozní dobu provozoven
žalobce…, je návštěvní řád součástí herního plánu a pouhým odkazem na jiný dokument
se žalobce v tomto směru nemůže vyvázat z povinností, které zákon o loteriích s herním
plánem spojuje.“ Stěžovatel s tímto závěrem nesouhlasí. Návštěvní řád, který byl
Ministerstvem financí schválen 29. 1. 2004, upravuje zejména provoz sběren sázkové
společnosti a pravidla chování osob, které sběrnu navštěvují. Herní plán upravuje pravidla hry
pro kursové sázky, např. pro průběh přijímání sázek a vyplácení výher atd. – je tedy
závazným postupem pro sázení a rovněž podléhá schválení Ministerstva financí. Závaznost
a vynutitelnost obou dokumentů však není stejná. Porušení herního plánu je přímo
sankcionováno orgány státní správy, které vykonávají nad provozováním kurzovních sázek
dozor. Ze skutečnosti, že herní plán v bodu 18 na návštěvní řád přímo odkazuje, nelze
dovodit, že oba dokumenty požívají stejné vynutitelnosti. Stěžovatel neporušil povinnosti,
které mu ukládá herní plán a jehož dodržování kontrolují orgány státní správy. Sankce mající
podklad v nezávazném a nevynutitelném dokumentu je sankcí uloženou nad rámec zákona
a tedy sankcí nepřípustnou. Žalovaný dle stěžovatele při svém rozhodování použil analogie,
díky které rozšířil podmínky závaznosti i na situaci, která nemá oporu v zákoně.
Stěžovatel navrhuje napadený rozsudek zrušit a věc vrátit k dalšímu řízení.
Žalovaný se ke kasační stížnosti vyjádřil dne 7. 8. 2007. Ztotožňuje se se závěry
krajského soudu a trvá na svém výkladu zákona o loteriích. Považuje kasační stížnost
za neoprávněnou a navrhuje její zamítnutí.
Nejvyšší správní soud přezkoumal kasační stížností napadený rozsudek krajského
soudu v mezích stěžovatelkou uplatněných námitek a dospěl k závěru, že kasační stížnost
je důvodná.
Z předloženého spisového materiálu bylo zjištěno, že společnost stěžovatele provozuje
kursové sázky na základě povolení Ministerstva financí České republiky ze dne 23. 8. 2002,
č. j. 601/67113/2002, ve znění následných změn. Jednou z podmínek stanovených k zajištění
řádného provozování loterií a jiných podobných her je dodržování návštěvního řádu
schváleného dne 29. 1. 2004 rozhodnutím Ministerstva financí č. j. 601/5007/2004. Dle
Hlavy III. článku 18.2 sázková společnost oznamuje každou změnu návštěvního řádu obdobně
jako změny herního plánu. Podle návštěvního řádu jsou pracovníci, kteří jsou držiteli
oprávnění k přijímání sázek, odpovědni za provoz sběrny. Dle článku 2.2 návštěvního řádu
je provozní doba sběrny každý pracovní den v provozních hodinách. Platné provozní hodiny
jsou vyvěšeny ve sběrně na zvenčí viditelném místě. Dle článku 2.3 může být provozní doba
změněna, plánované změny se oznamují alespoň 3 dny předem vyvěšením ve sběrně
a sdělením příslušnému orgánu státního dozoru.
Dne 21. 12. 2005 bylo se společností stěžovatele zahájeno ve věci porušení bodu 2
návštěvního řádu správní řízení, když v protokolech o výsledcích kontroly ze dne 18. 10. 2005
a 19. 10. 2005 bylo konstatováno, že pobočka stěžovatele S. 2, M. O. nebyla v době kontroly
od 8:30 do 11:00 hod. v provozu, přičemž nahlášená provozní doba pobočky byla od 8:00 do
18:00 hod. Na finanční úřad nebylo do dne výše uvedených kontrol nahlášeno přerušení
provozu pobočky, ani nebyla nahlášena změna provozní doby pobočky. Stěžovatel v řízení
namítal, že nedošlo k porušení zákona o loteriích. Žalovaný se s názorem stěžovatele
neztotožnil, konstatoval, že stěžovatel v nahlášené provozní době neprovozoval kursovní
sázky, na uvedené pobočce nebyla vyvěšena žádná informace pro sázející o změně provozní
doby, o případném zavření, ani o možnostech dodatečných výplat výher na nejbližších
pobočkách. Dne 8. 11. 2005, poté, co byly stěžovateli doručeny protokoly o kontrolách,
obdržel finanční úřad oznámení stěžovatele o ukončení provozu zpětně k datu 1. 9. 2005
s tím, že 31. 8. 2005 byl poslední náběr sázek ve sběrně. Žalovaný na základě provedeného
řízení vydal dne 20. 1. 2006 rozhodnutí č. j. 5743/06/388962/0233, kterým stěžovateli uložil
ve smyslu ustanovení §48 odst. 1 písm. c) zákona o loteriích pokutu ve výši 5000 Kč, neboť
došlo k porušení ustanovení návštěvního řádu, který je nedílnou součástí herního plánu a
povolení k provozování kursových sázek.
Dne 21. 12. 2005 bylo se společností stěžovatele zahájeno ve věci porušení bodu 2
návštěvního řádu správní řízení, když v protokolu o výsledku kontroly ze dne 22. 7. 2005 bylo
konstatováno, že pobočka stěžovatele 28. ř. 209, O. - M. H. nebyla v době kontroly
v provozu. Na pobočce bylo vyvěšeno upozornění, že pobočka je z důvodu rekonstrukce
uzavřena. Na finanční úřad nebylo do dne kontroly nahlášeno přerušení provozu pobočky, ani
nebyla nahlášena změna provozní doby pobočky. Žalovaný na základě výsledků z důvodů
shodným jako v případě výše uvedeného rozhodnutí stěžovateli rozhodnutím
č. j. 5744/06/388962/0233 ze dne 25. 1. 2006 uložil ve smyslu ustanovení §48 odst. 1
písm. c) zákona o loteriích pokutu ve výši 5000 Kč, neboť došlo k porušení ustanovení
návštěvního řádu, který je nedílnou součástí herního plánu a povolení k provozování
kursových sázek.
Obdobně jako v předchozích případech na základě kontroly provedené dne
25. 10. 2005 v pobočce společnosti stěžovatele na ul. U H. 154, O. – H., kdy finanční úřad
zjistil, že v době kontroly od 9:00 do 9:25 hod. nebyla pobočka stěžovatele v provozu, uložil
tento stěžovateli rozhodnutím č. j. 5714/06/388962/0233 ze dne 20. 1. 2006 ve smyslu
ustanovení §48 odst. 1 písm. c) zákona o loteriích pokutu ve výši 1000 Kč, neboť došlo
k porušení ustanovení návštěvního řádu, který je nedílnou součástí herního plánu a povolení
k provozování kursových sázek.
Stěžovatel proti všem shora uvedeným rozhodnutím o uložení pokut podal odvolání,
které žalovaný zamítl, přičemž setrval na výkladu finančního úřadu a shledal uložení pokut
v souladu se zákonem o loteriích. Stěžovatel brojil proti rozhodnutím o zamítnutí odvolání
samostatnými žalobami, které krajský soud spojil ke společnému projednání. Kasační
stížností napadeným rozsudkem žaloby stěžovatele zamítl.
V kasační stížnosti stěžovatel uplatňuje kasační důvod ve smyslu ustanovení §103
odst. 1 písm. a) s. ř. s. Nezákonnost spatřuje v nesprávném právním posouzení naplnění
podmínek pro udělení pokuty dle §48 odst. 1 písm. c) zákona o loteriích. Stěžovateli byly
pokuty uděleny za porušení návštěvního řádu, který dle jeho názoru není součástí herního
plánu. Žalovaný pojal návštěvní řád jako součást herního plánu evidentně účelově,
aby stěžovateli mohl uložit pokutu.
Nejvyšší správní soud posuzoval námitku stěžovatele dle níže uvedených ustanovení.
Dle ustanovení §21 odst. 1 zákona o loteriích povolení k provozování kursových
sázek podle §2 písm. h) vydává na žádost ministerstvo nejdéle na dobu 10 let. V povolení
stanoví podrobně podmínky provozování kursových sázek, schválí herní plán, určí předmět
sázek a schválí počet a umístění sázkových kanceláří.
Dle ustanovení §42 zákona o loteriích herní plán loterie a jiných podobných her
podrobně určuje podmínky hry, zejména stanoví pravděpodobnost výhry, podmínky dozoru,
způsobu kontroly, využití části výtěžku, výši vkladu (cenu losu), výši herní jistiny, počet
výher a jejich jednotlivou a úhrnnou cenu, způsob provedení slosování nebo zajištění
okolnosti jež určuje výhru a způsob zveřejnění výher.
Dle §43 odst. 5 zákona o loteriích orgán, který loterii nebo jinou podobnou hru
povolil, může
a) v povolení stanovit bližší podmínky, vyžaduje-li to řádné provozování loterie nebo
jiné podobné hry,
b) již vydané povolení doplnit nebo změnit, vyžaduje-li to řádné provozování loterie
nebo jiné podobné hry nebo veřejný zájem.
Dle ustanovení §48 odst. 1 písm. c) zákona o loteriích pokutu do výše 500 000 Kč
uloží finanční úřad uvedený v §46 odst. 1 písm. c) právnické osobě, která bez povolení
provozuje loterii, tombolu nebo jinou podobnou hru, které by bylo oprávněno vydat
ministerstvo, nebo ji provozuje v rozporu s tímto zákonem, herním plánem nebo
s podmínkami, které jí byly v povolení uloženy, popřípadě použije část výtěžku z těchto her
k jinému než stanovenému účelu nebo poruší ustanovení §1 odst. 4.
Dle bodu č. 1 na straně č. 2 Povolení Ministerstva financí ze dne 23. 8. 2002,
č. j. 601/67113/2002 Ministerstvo financí schvaluje herní plán a návštěvní řád společnosti.
Veškeré změny herního plánu a návštěvního řádu bude stěžovatel předkládat Ministerstvu
financí ke schválení. Stěžovatel zabezpečí vhodným způsobem seznámení hráčů s herním
plánem a návštěvním řádem a zajistí umístění schváleného herního a návštěvního řádu
na viditelném místě v pobočce.
Dle Hlavy III. článku 18.2 herního plánu stěžovatele sázková společnost oznamuje
každou změnu návštěvního řádu obdobně jako změny herního plánu.
Podle návštěvního řádu jsou pracovníci, kteří jsou držiteli oprávnění k přijímání sázek,
odpovědni za provoz sběrny. Dle článku 2.2 návštěvního řádu je provozní doba sběrny každý
pracovní den v provozních hodinách. Platné provozní hodiny jsou vyvěšeny ve sběrně
na zvenčí viditelném místě. Dle článku 2.3 může být provozní doba změněna, plánované
změny se oznamují alespoň 3 dny předem vyvěšením ve sběrně a sdělením příslušnému
orgánu státního dozoru.
V projednávané věci bylo na základě provedených kontrol finančního úřadu zjištěno,
že stěžovatel, resp. jeho sběrny, nebyly v době kontrol v souladu s oznámenou provozní
dobou v provozu a na finanční úřad nebylo do dne jejich provedení nahlášeno přerušení
provozu pobočky, případně nebyla nahlášena změna provozní doby pobočky. Pobočka S. 2,
M. O., byla již v době kontroly uzavřena (a to již od 1. 9. 2005), přičemž tuto skutečnost
stěžovatel oznámil finančnímu úřadu až na základě doručení protokolů o výsledcích kontroly
dne 8. 11. 2005. Na pobočce 28. ř. 209, O. - M. H. bylo v době kontroly vyvěšeno
upozornění, že pobočka je z důvodu rekonstrukce uzavřena, aniž by tato skutečnost byla
nahlášena na finanční úřad. Pobočka stěžovatele na ul. U H. 154, O. – H. byla v době kontroly
od 9:00 do 9:25 hod. uzavřena. Žalovaný na základě výše uvedených skutečností uložil
stěžovateli pokuty z důvodů porušení ustanovení návštěvního řádu, který je dle jeho názoru
nedílnou součástí herního plánu a povolení k provozování kursových sázek. S tímto názorem
se taktéž ztotožnil krajský soud. V odůvodnění rozsudku konstatoval, že mezi podmínky hry
patří i doba přijímání sázek a doba výplaty výher. Pokud návštěvní řád upravoval provozní
dobu provozoven stěžovatele, je návštěvní řád součástí herního plánu a pouhým odkazem na
jiný dokument se stěžovatel nemůže vyvázat z povinností, které zákon o loteriích s herním
plánem spojuje. Pokud jde o otázku výkladu pojmu „plánovaná změna provozní doby“, jak jej
užívá bod 2.3 návštěvního řádu, je třeba jej vyložit tak, že se jedná o jakoukoliv změnu, která
byla stěžovateli známa. Plánovanou změnou nebude nahodilá událost, nezávislá na vůli
stěžovatele, která nastane působením vnějších vlivů či třetích osob, o kterou
v projednávaných věcech nešlo. Krajský soud tak uzavřel, že stěžovatel neoznámil
finančnímu úřadu v rozporu s článkem 2.3 návštěvního řádu změny v provozní době svých
sběren, tedy provozoval hru v rozporu s herním plánem a byly tak splněny podmínky
pro udělení pokuty dle §48 odst. 1 písm. c) zákona o loteriích.
Výše uvedené závěry krajského soudu nejsou správné.
Ustanovení §48 odst. 1 písm. c) zákona o loteriích umožňuje orgánu státního dozoru
pokutovat stěžovatele provozujícího kursové sázení v rozporu se zákonem, herním plánem
či v rozporu s podmínkami uloženými v povolení ministerstva, popřípadě použije-li
provozovatel část výtěžku z těchto her k jinému než stanovenému účelu nebo poruší
ustanovení §1 odst. 4. V citovaném ustanovení není výslovně zmíněn návštěvní řád, který
schvaluje ministerstvo.
Zákon o loteriích na návštěvní řád odkazuje v §4c písm. b), podle něhož provozování
sázkových her uvedených v §2 písm. f) až i) je zakázáno mimo provozní hodiny stanovené
v návštěvním řádu schváleném povolujícím orgánem. Citovaný zákon tedy vychází
z toho, že povolující orgán schvaluje mimo jiné návštěvní řád provozovatele kursových sázek,
aniž by stanovil podrobnější úpravu návštěvního řádu. V §21 odst. 1 týkajícího se povolování
sázek tento zákon uvádí, že v povolení stanoví ministerstvo podrobné podmínky provozování
kursových sázek, schválí herní plán, ... Co určuje herní plán, stanoví zákon o loteriích v §42.
V povolení k provozování kursových sázek stěžovateli ze dne 23. 8. 2002 Ministerstvo financí
uvádí, že schvaluje herní plán a návštěvní řád stěžovatele s tím, že veškeré změny herního
plánu a návštěvního řádu bude stěžovatel předkládat Ministerstvu financí ke schválení. Herní
plán a návštěvní řád tvoří přílohy povolení ze dne 23. 8. 2002. Na základě výše uvedeného lze
dovodit, že herní plán a návštěvní řád jsou samostatné dokumenty.
Nejvyšší správní soud proto nesouhlasí s krajským soudem, že zákon o loteriích
neužívá pojem návštěvní řád, ale užívá pouze pojem herní plán, přičemž herní plán nemusí
být obsažen v jediném dokumentu a pokud návštěvní řád upravuje provozní dobu provozoven
stěžovatele, je součástí herního plánu. Nejvyšší správní soud tedy nesouhlasí
ani se žalovaným, který v přezkoumávaném rozhodnutí rovněž dospěl k závěru, že návštěvní
řád je nedílnou součástí herního plánu.
Návštěvní řád, tak jak byl schválen MF představuje vzorovou listinu pro všechny
pobočky stěžovatele upravující provoz sběren stěžovatele a pravidla chování osob, které
sběrnu navštívily. Podle povahy tohoto dokumentu, jedná se o interní předpis stěžovatele
zavazující jednak pracovníky stěžovatele, jednak osoby, které sběrny navštíví. Ministerstvo
financí tento předpis schvaluje, resp. posuzuje, zda jeho obsah neodporuje zákonu o loteriích.
Provozní doba jednotlivých sběren není stanovena universálně pro všechny sběrny. Naproti
tomu herní plán upravuje pravidla hry pro kursové sázky. Herní plán výslovně nestanoví,
že návštěvní řád je jeho součástí. Nečiní tento ani svou přílohou. Je v něm pouze konstatován
předmět úpravy návštěvního řádu a zakotvena povinnost oznamovat jeho změny. Návštěvní
řád je tak samostatným dokumentem, jehož schválení je jednou z podmínek pro vydání
povolení kursových sázek. Lze souhlasit se stěžovatelem, že vynutitelnost herního plánu
a návštěvního řádu není stejná, když jakékoliv porušení herního plánu je možno ve smyslu
ustanovení §48 odst. 1 písm. c) pokutovat, zatímco porušení ustanovení návštěvního řádu lze
dle citovaného ustanovení sankcionovat pouze v případě, že povinnost, která byla porušena
a za níž se pokuta ukládá, je současně zakotvena buď v zákoně o loteriích, případně v herním
plánu či povolení Ministerstva financí.
Nejvyšší správní soud v této souvislosti odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Ústí
nad Labem ze dne 13. 3. 2007, č. j. 15 Ca 216/2005 - 54, který dospěl k závěru,
že „ustanovením §48 odst. 1 písm. c) zákona o loteriích, je postihováno pouze takové
provozování kursových sázek, které je v rozporu se zákonem, s podmínkami uloženými
v povolení ministerstva a s herním plánem. Proto lze nesplnění povinnosti vyplývající
provozovateli z jeho vnitřních předpisů (v tomto případě z návštěvního řádu schváleného
ministerstvem) sankcionovat pouze v případě, kdyby tyto povinnosti byly zároveň obsaženy
v citovaném zákoně, v podmínkách provozování kursových sázek stanovených v povolení
ministerstva nebo v jím schváleném herním plánu. Sankci dle citovaného zákonného
ustanovení by bylo možné aplikovat na porušení interních předpisů provozovatele pouze
tehdy, pokud by se tyto předpisy staly součástí povolení ministerstva nebo herního plánu,
neboť v takovém případě by provozování kursových sázek bylo v rozporu rovněž s těmito
dokumenty.“
Stěžejní je v daném případě zodpovězení otázky, zda porušení bodu 2.2 a 2.3
návštěvního řádu stěžovatelem v jednotlivých výše uvedených případech (jeho sběrny nebyly
v době kontrol v souladu s oznámenou provozní dobou v provozu a na finanční úřad nebylo
do dne jejich provedení nahlášeno přerušení provozu pobočky, případně nebyla nahlášena
změna provozní doby) je možno uvedeného pokutovat dle §48 odst. 1 písm. c) zákona
o loteriích.
Povinnost plánované změny návštěvního řádu oznámit alespoň 3 dny předem
vyvěšením ve sběrně a sdělením příslušnému orgánu státního dozoru, stejně jako povinnost
dodržovat provozní dobu, v zákoně o loteriích zakotvena není a stěžovatel tedy porušením
výše uvedené povinnosti nejednal v rozporu se zákonem. Pokutovat porušení návštěvního
řádu dle §48 odst. 1 písm. c) zákona o loteriích pro rozpor se zákonem by bylo možné
např. v případě přijímání sázek ve dnech státního smutku, neboť takovýto postup zakazuje
ustanovení §4c písm. a) zákona o loteriích, nebo v případě provozování sázkových her mimo
pracovní hodiny stanovené v návštěvním řádu schváleném povolovacím orgánem /§4c
písm. b) zákona o loteriích/.
Zbývá tedy posoudit, zda stěžovatel nesplněním oznamovací povinnosti vůči orgánu
státního dozoru a uzavřením kontrolovaných poboček v provozní době nejednal v rozporu
s podmínkami uloženými v povolení Ministerstva financí či s herním plánem. Povinnosti
obsažené v bodě 2.2 a 2.3 návštěvního řádu v povolení Ministerstva financí a taktéž v herním
plánu absentují. Povolení Ministerstva financí stejně jako herní plán upravuje pouze postup
při změnách návštěvního řádu a s tímto spojené povinnosti vůči Ministerstvu financí, aniž
by současně stanovily povinnost tyto změny sdělit příslušnému orgánu státního dozoru.
Jak již bylo výše uvedeno, dle bodu č. 1 na straně č. 2 Povolení Ministerstvo financí
schvaluje herní plán a návštěvní řád společnosti. Veškeré změny herního plánu a návštěvního
řádu bude stěžovatel předkládat Ministerstvu financí ke schválení. Dle článku 18.2 herního
plánu stěžovatel oznamuje každou změnu návštěvního řádu obdobně jako změny herního
plánu.
Výše uvedené ustanovení povolení ukládá stěžovateli povinnost předložit ke schválení
Ministerstvu financí veškeré změny herního plánu nebo návštěvního řádu. Článek 18.2.
herního plánu pak upravuje způsob oznámení změn návštěvního řádu, přičemž jej staví
na roveň změn herního plánu. Co se rozumí „změnou návštěvního řádu“ povolení
Ministerstva financí ani herní plán nedefinuje. Jak již bylo výše uvedeno, návštěvní řád,
tak jak byl schválen Ministerstvem financí, má podobu vzorového dokumentu pro všechny
sběrny stěžovatele. Obsahuje pouze obecně formulovaná pravidla pro provoz sběren
a chování návštěvníků, přičemž konkrétní provozní doby se na jednotlivých sběrnách
stěžovatele liší. Za této situace lze dojít k závěru, že změnou návštěvního řádu, kterou je třeba
podrobit procesu schválení dle vydaného povolení a jež má na mysli herní plán stěžovatele,
bude pouze změna obecných pravidel návštěvního řádu, nikoli každá změna provozní doby
v jednotlivých sběrnách.
S ohledem na výše uvedené tak Nejvyšší správní soud dochází k závěru, že finanční
úřad postupoval nezákonně, pokud stěžovateli uložil pokuty za porušení povinností dle čl. 2.2
a 2.3 návštěvního řádu, neboť za porušení těchto povinností pokutu ve smyslu ustanovení
§48 odst. 1 písm. c) zákona o loteriích uložit nelze.
Nad rámec potřebného odůvodnění Nejvyšší správní soud uvádí, že v případě
rozhodnutí finančního úřadu ze dne 20. 1. 2006, č. j. 5743/06/388962/0233, kde bylo zjištěno,
že sběrna stěžovatele již byla v době kontroly dlouhodobě uzavřena, za situace, kdy ve smyslu
ustanovení §21 odst. 1 zákona o loteriích ministerstvo v povolení schvaluje mimo jiné i počet
a umístění sázkových kanceláří, a součástí povolení je seznam jednotlivých sběren
stěžovatele, bylo na místě posoudit, zda stěžovatel neporušil podmínky povolení Ministerstva
financí, resp. plnil povinnosti dle bodu 16. povolení, což však finanční úřad neučinil.
Nejvyšší správní soud tak shledal naplnění kasačního důvodu ve smyslu ustanovení
§103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. a proto napadený rozsudek krajského soudu podle §110 odst. 1
s. ř. s. zrušil. Věc mu současně vrátil k dalšímu řízení, v němž je podle odst. 3 téhož
ustanovení vázán právním názorem Nejvyššího správního soudu.
O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodne podle §110 odst. 2 s. ř. s.
krajský soud v novém rozhodnutí.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3,
§120 s. ř. s.).
V Brně dne 28. listopadu 2007
JUDr. Ludmila Valentová
předsedkyně senátu