ECLI:CZ:NSS:2007:5.AS.24.2007:78
sp. zn. 5 As 24/2007 - 78
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily
Valentové a soudců JUDr. Karla Šimky a JUDr. Lenky Matyášové v právní věci žalobce I.
M., zastoupeného JUDr. Vítězslavem Blahutem, advokátem se sídlem v Ostravě -
Kunčičkách, Škrobálkova 17, proti žalovanému Krajskému úřadu Moravskoslezského
kraje, se sídlem v Ostravě, 28. října 117, v řízení o kasační stížnosti žalobce – nyní
stěžovatele proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 7. 2006, č. j. 22 Ca 81/2005
– 62,
takto:
Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 7. 2006, č. j. 22 Ca 81/2005 – 62
se zrušuje .
Odůvodnění:
Usnesením ze dne 27. 7. 2006 ustanovil Krajský soud v Ostravě advokáta
JUDr. Vítězslava Blahuta jako zástupce žalobce pro řízení o kasační stížnosti proti rozsudku
Krajského soudu v Ostravě (dále jen „krajský soud“) ze dne 19. 4. 2006 č. j. 22 Ca 81/2005 -
42.
Usnesení o ustanovení zástupce bylo žalobci (dále jen „stěžovateli“) doručeno dne
21. 8. 2006. Tentýž den zaslal stěžovatel krajskému soudu kasační stížnost proti usnesení
č. j. 22 Ca 81/2005 – 62 v elektronické formě podepsanou elektronicky.
Ve včas podané kasační stížnosti stěžovatel uvádí, že soudkyně p. Honusová
buď nečetla jeho odvolání nebo si vymýšlí, když v usnesení sděluje, že požádal o advokáta.
Je to lež. Jasně sdělil, že žádnému advokátovi nedá plnou moc. Toto je z jeho podání
zcela zřetelné. Pouze sdělil, že advokát může dělat něco jako pošťáka. A být advokátem,
tak bych toto žádnému takovému občanovi nedělal. To je degradace dosaženého vzdělání.
Ale soud si asi hraje na chytrou Horákyni.
Ze zákona je jasné, že zastupování musí být potvrzeno plnou mocí. A tuto plnou moc
on nikomu nedá. Nic méně jestliže mu chce p. Blahut rozšířit obzor a pomoci, bude rád
za kterýkoliv čin, který pomůže této justici a zemi.
Z výše uvedeného je zřejmé, že usnesení je protizákonné na základě lživého
odůvodnění. Taktéž při této kasační stížnosti nedává nikomu plnou moc, aby ho zastupoval.
Navrhuje odvolacímu soudu a prosí jej a žádá, aby se touto kasační stížností zabýval
a tím dodržel Ústavu ČR. Dále navrhuje být přítomen jednání, nebo alespoň být osloven
před vyhlášením usnesení z důvodu toho, že doplní návrh na odškodnění za tuto kasační
stížnost.
Nejvyšší správní soud nejprve k projednávané věci považuje za vhodné uvést,
že ustanovení §105 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „s. ř. s.“) stanoví, že stěžovatel musí být zastoupen advokátem, to neplatí,
má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje,
vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon
advokacie.
Stěžovatel může být zastoupen advokátem na základě plné moci nebo také na základě
rozhodnutí o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti.
Podle ust. §35 odst. 8 s. ř. s. navrhovateli, u něhož jsou předpoklady, aby byl
osvobozen od soudních poplatků, a je-li to třeba k ochraně jeho práv, může předseda senátu
na návrh ustanovit usnesením zástupce, jímž může být i advokát.
Udělením plné moci advokátovi nebo rozhodnutím o ustanovení zástupce pro řízení
o kasační stížnosti se tedy odstraňuje nedostatek povinného právního zastoupení účastníka
podle ust. §105 odst. 2 s. ř. s.
K návrhu stěžovatele, aby byl přítomen jednání, Nejvyšší správní soud uvádí,
že dle ustanovení §109 odst. 1 s. ř. s. o kasační stížnosti zpravidla rozhoduje bez jednání
a v projednávané věci jednání nenařídil, neboť to nepovažoval za vhodné.
Své tvrzení v kasační stížnosti stěžovatel nepodřadil pod některý z důvodů
které v ustanovení §103 odst. 1 s. ř. s. jako důvody kasační stížnosti vymezuje. Podle obsahu
však jde o tvrzený důvod dle ustanovení §103 odst. 1 písm. c) s. ř. s., a tedy zmatečnost řízení
před soudem spočívající v tom, že chyběly podmínky řízení.
Podle ust. §109 odst. 3 s. ř. s. také Nejvyšší správní soud není vázán důvody kasační
stížnosti bylo-li řízení před soudem zmatečné.
Nejvyšší správní soud přezkoumal důvodnost kasační stížnosti v mezích jejího rozsahu
a uplatněných důvodů a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.
Protože stěžovatel v řízení o kasační stížnosti musí být zastoupen advokátem, nemůže
mu v přístupu k soudu bránit např. jeho sociální postavení. Tím by ochrana jeho práv byla
oslabena. Vzhledem k tomu, že zákon - s. ř. s. pro řízení o kasační stížnosti vyžaduje povinné
zastoupení stěžovatele advokátem, nemá-li stěžovatel vysokoškolské právnické vzdělání,
které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie, je třeba pro ustanovení
zástupce – advokáta pro toto řízení splnit dvě podmínky – doložit soudu, že nemá dostatečné
prostředky (§36 odst. 3 s. ř. s.) a podat návrh na ustanovení zástupce (§35 odst. 7 s. ř. s.).
Pro případ zákonem stanoveného povinného zastoupení (advokátem) není třeba prokazovat,
že ustanovení zástupce je třeba k ochraně práv účastníka – v daném případě stěžovatele.
Nepožádá-li účastník řízení, v daném případě stěžovatel, o ustanovení zástupce pro řízení,
tedy nepodá-li v tomto směru návrh, není splněna podmínka stanovená zákonem
pro ustanovení zástupce ve smyslu citovaného ustanovení s. ř. s.
Stěžovatel v kasační stížnosti namítá, že návrh na ustanovení zástupce nepodal.
Rovněž v soudním spisu návrh stěžovatele na ustanovení zástupce není.
Nejvyšší správní soud konstatuje, že řízení před krajským soudem bylo zmatečné
v tom, že chyběla podmínka řízení a to návrh na ustanovení zástupce pro řízení o kasační
stížnosti.
Z důvodu zmatečnosti Nejvyšší správní soud podle ust. §110 odst. 1 s. ř. s. napadené
usnesení Krajského soudu v Ostravě zrušil.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3,
§120 s. ř. s.).
V Brně dne 22. srpna 2007
JUDr. Ludmila Valentová
předsedkyně senátu