ECLI:CZ:NSS:2007:6.ADS.37.2006
sp. zn. 6 Ads 37/2006 - 40
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Milady
Tomkové a soudců JUDr. Bohuslava Hnízdila a JUDr. Brigity Chrastilové v právní věci
žalobkyně: V. R. , proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová
25, Praha 5, v řízení o kasační stížnosti žalované proti rozsudku Krajského soudu v Hradci
Králové ze dne 24. 1. 2006, č. j. 28 Cad 6/2006 - 17,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá.
II. Žalobkyni se právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti ne přiznává .
Odůvodnění:
Žalovaná jako stěžovatelka napadá kasační stížností shora uvedený rozsudek krajského
soudu, kterým bylo zrušeno její rozhodnutí ze dne 9. 2. 2004, č. X, kterým „zastavuje
částečný invalidní důchod pro nesplnění podmínek ustanovení §44 zákona č. 155/1995 Sb., o
důchodovém pojištění“. Krajský soud tak činil pro nesrozumitelnost napadeného rozhodnutí a
nedostatek důvodů podle §76 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (
dále jen „s. ř. s.“).
Jedinou námitkou, kterou má Nejvyšší správní soud posoudit je, zda byla žaloba
žalobkyní podána včas. Stěžovatelka namítá, že tomu tak nebylo, neboť žalobkyni bylo
rozhodnutí doručeno 18. 2. 2004, lhůta pro podání žaloby tedy činila dva měsíce, uplynula
18. 4. 2004 ( resp. 19. 4. 2004, kdy bylo pondělí). Žalobkyně podala žalobu proti rozhodnutí
stěžovatelky u Okresního soudu v Hradci Králové dne 9. 4. 2004 (k poštovní přepravě podána
8. 4. 2004), tento soud usnesením postoupil žalobu Krajskému soudu v Hradci Králové dne
25. 11. 2005 (č. j. 19 Nc 5190/2004 - 13). Stěžovatelka namítá, že podle §72 odst. 3 o. s. ř.
jestliže žaloba byla podána u soudu rozhodujícího v občanském soudním řízení a ten řízení
zastavil proto, že šlo o věc, v níž měla být podána žaloba proti rozhodnutí správního orgánu,
pak měla být žaloba podána u věcně a místně příslušného soudu do jednoho měsíce od právní
moci rozhodnutí o zastavení řízení, což se nestalo. Okresní soud v Hradci Králové
nepostupoval podle stěžovatelky podle §104b odst. 1 o. s. ř., jak mu přísluší, řízení nezastavil
a účastníka nepoučil o možnosti podat žalobu ve správním soudnictví. Krajský soud v Hradci
Králové měl proto podle názoru stěžovatelky odmítnout žalobu žalobkyně pro opožděnost,
neboť k zahájení řízení došlo až dnem 17. 1. 2006, kdy návrh došel tomuto krajskému soudu,
což bylo opožděně.
Pokud jde o vlastní pochybení stěžovatelky vytčené jí rozsudkem krajského soudu,
uvádí, že šlo o pochybení, jež bylo možno napravit opravou podle §70 zákona
č. 500/2004 Sb., správní řád.
Žalobkyně vyjádření ke kasační stížnosti nepodala.
Kasační námitku stěžovatelky lze subsumovat pod §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s.,
tedy nezákonnost způsobenou nesprávným právním posouzením věci - Nejvyšší správní soud
tuto námitku posoudil a shledal, že je nedůvodná.
Správní soudnictví slouží k ochraně subjektivních veřejných práv, v posuzované věci
práva v oblasti důchodového pojištění, jež je zaručeno Listinou základních práv a svobod
v čl. 30 odst. 1. Přezkum rozhodnutí orgánů moci výkonné v této oblasti nemůže být
ze soudního přezkumu nikterak vyloučen (čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod).
Postup zajišťující realizaci tohoto práva plyne mj. z procesních předpisů, především pak
s. ř. s. V ustanovení §72 odst. 1 s. ř. s. se stanoví, že žalobu lze podat do dvou měsíců poté,
kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení. Podle §104b
odst. 1 o. s. ř. náleží-li věc do věcné příslušnosti soudu, který rozhoduje věci správního
soudnictví, soud řízení zastaví a poučí podle §72 odst. 3 s. ř. s. o možnosti podat žalobu
ve správním soudnictví. Tato ustanovení procesních řádů měla na mysli především případy,
kdy bude docházet ke konfliktům mezi sférami správního soudnictví a civilního řízení
správního, nikoli však případy, kdy účastník zřejmým omylem podá evidentně žalobu
ve správním soudnictví u soudu věcně nepříslušného. Stěžovatelka usnesení Okresního soudu
v Hradci Králové o postoupení věci krajskému soudu rozhodujícímu věci správního
soudnictví nenapadla opravným prostředkem, ač jí bylo řádně doručeno a mohla tak učinit.
Pokud Okresní soud v Hradci Králové nepostupoval zcela v intencích §104b o. s. ř. nelze
včasnost (či opožděnost) podání žaloby klást k tíži žalobkyni. Pokud by totiž byla žaloba
podána soudu, který rozhoduje věci správního soudnictví, pak by stačilo pouhé postoupení
věci podle §7 s. ř. s. a podání žaloby k poštovní přepravě by nesporně postačovalo
k zachování lhůty pro podání žaloby. S ohledem na to, že postup okresního soudu
stěžovatelka včas nezpochybnila a dále, že se jednalo o nesporný návrh v oblasti správního
soudnictví, nevidí Nejvyšší správní soud zásadní procesní překážky pro to, aby byla žaloba
posouzena jako včas podaná. Ustanovení §72 odst. 1 s. ř. s. totiž nestanoví jako podmínku,
že žaloba musí být podána u věcně a místně příslušného soudu, §32 s. ř. s. stanoví, že řízení
je zahájeno dnem, kdy návrh došel soudu. Navíc je nutno opakovaně zdůraznit, že §104b
o. s. ř. míří především na případy, kdy účastník podá v občanském soudním řízení návrh,
který však svou podstatou míří do správního soudnictví, a účastník se mylně domnívá, že jde
o civilní soudní řízení. V posuzované věci šlo však o zřejmé pochybení v místě podání žaloby
ve správním soudnictví. Pokud pak Krajský soud v Hradci Králové jako soud věcně příslušný
žalobu projednal, postupoval mimo veškerý formalistický rámec, který je začasto soudům
vytýkán, a Nejvyšší správní soud takovýto přístup akceptuje. Pokud jde o věc samu,
je nepochybné, že stěžovatelka se dopustila takového pochybení, jež nebylo možno zhojit
opravou chyby podle správního řádu - z rozhodnutí totiž není zřejmé, zda důchod odnímá,
či zastavuje jeho výplatu.
Poněvadž kasační stížnost není důvodná, Nejvyšší správní soud ji zamítl (§110 odst. 1
s. ř. s.).
Procesně neúspěšná stěžovatelka nemá právo na úhradu nákladů řízení, žalobkyni
podle soudního spisu nevznikly žádné náklady spojené s tímto řízením, proto bylo
rozhodnuto, jak uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí ne j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 25. ledna 2007
JUDr. Milada Tomková
předsedkyně senátu