ECLI:CZ:NSS:2007:6.ADS.5.2007
sp. zn. 6 Ads 5/2007 - 27
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Milady
Tomkové a soudců JUDr. Bohuslava Hnízdila a JUDr. Brigity Chrastilové v právní věci
žalobce: P. M ., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem
Křížová 25, Praha 5, proti rozhodnutí žalované ze dne 4. 5. 2004, č. X, v řízení o kasační
stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 30. 6. 2005,
č. j. 34 Cad 122/2004 - 11,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Žalobce (dále jen „stěžovatel“) svou kasační stížností napadá výše uvedený rozsudek
Krajského soudu v Brně, jímž byla zamítnuta jeho žaloba proti výše označenému rozhodnutí
žalované, kterým byla stěžovateli upravena výplata částečného invalidního důchodu ode dne
6. 6. 2004 dle ustanovení §46 odst. 1 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém
pojištění, v platném znění. V kasační stížnosti uvádí, že rozsudek obdržel v listopadu 2006
a dále, že jeho situace ohledně finančního příjmu vznikla v důsledku mylné informace
ze strany pracovnice OSSZ v Kroměříži.
Z obsahu soudního spisu Nejvyšší správní soud zjistil, že stěžovatel nebyl
při doručování napadeného rozhodnutí zastižen a zásilka byla proto dne 27. 7. 2005 uložena
na poště. Jelikož si stěžovatel zásilku nevyzvedl, byla dne 9. 8. 2005 zaslána zpět krajskému
soudu, který ji obdržel dne 10. 8. 2005. Z úředního záznamu obsaženého v soudním spise dále
vyplývá, že stěžovatel dne 13. 11. 2006 telefonicky sdělil soudu, že rozhodnutí krajského
soudu dosud neobdržel. Bylo mu sděleno, že si rozsudek nevyzvedl a že nabyl právní moci
dne 8. 8. 2006. Kasační stížnost byla podána k poštovní přepravě dne 29. 11. 2006.
Stěžovatel je osobou oprávněnou k podání kasační stížnosti, neboť byl účastníkem
řízení, z něhož napadené rozhodnutí krajského soudu vzešlo (§102 s. ř. s.), nicméně kasační
stížnost nepodal včas (§106 odst. 2 s. ř. s.). Podle ustanovení §106 odst. 2 s. ř. s. musí být
kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, proti němuž směřuje,
přičemž zmeškání lhůty nelze prominout. Napadený rozsudek krajského soudu obsahuje řádné
poučení o lhůtě k podání kasační stížnosti, jakož i o místu, kde je třeba kasační stížnost podat.
Podle §40 odst. 1 s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím
soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující
její počátek. To neplatí o lhůtách stanovených podle hodin. Podle odstavce 2 téhož ustanovení
lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením
shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta
uplynutím posledního dne tohoto měsíce. Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli
nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den (§40 odst. 3 s. ř. s.).
Podle ustanovení §40 odst. 4 téhož zákona je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den
lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence,
anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak.
Jak již bylo výše uvedeno, napadený rozsudek byl stěžovateli neúspěšně doručován
dne 27. 7. 2005. Tentýž den byla písemnost dle ustanovení §46 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb.,
občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), uložena a stěžovatel vyzván k jejímu vyzvednutí
(§50c odst. 1 o. s. ř.). Jelikož si stěžovatel doručované napadené rozhodnutí ve stanovené
lhůtě 10 dnů nevyzvedl, byla písemnost doručena tzv. náhradním způsobem v pondělí
8. 8. 2005 (§50 c odst. 4 o. s. ř.). Lhůta dvou týdnů k podání kasační stížnosti počala běžet
v úterý 9. 8. 2005 a skončila v pondělí 22. 8. 2005. Stěžovatel tedy kasační stížnost podal více
než rok po uplynutí zákonné lhůty. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost
proti rozsudku Krajského soudu v Brně odmítl podle ustanovení §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s.
jako opožděně podanou, aniž by se mohl zabývat důvodností kasační stížnosti. Z důvodu
procesní ekonomie nebylo třeba za této situace odstraňovat nedostatek spočívající v absenci
zastoupení stěžovatele v tomto řízení advokátem. Konečně nutno uvést, že stěžovatel
k doručování napadeného rozsudku z 30. 6. 2005 neuvedl ničeho než to, že jej obdržel
v listopadu 2006. Jestliže bylo doručeno náhradním způsobem již 8. 8. 2005, je pro běh lhůty
pro podání kasační stížnosti nerozhodné, kdy stěžovatel fakticky rozhodnutí později převzal.
O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení §60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení
s ustanovením §120 s. ř. s., neboť v případě odmítnutí návrhu – kasační stížnosti – nemá
žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení o něm.
Poučení: Proti tomuto usnesení nej sou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 11. července 2007
JUDr. Milada Tomková
předsedkyně senátu