ECLI:CZ:NSS:2007:6.AS.26.2007:144
sp. zn. 6 As 26/2007 - 144
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohuslava
Hnízdila a soudkyň JUDr. Milady Tomkové a JUDr. Brigity Chrastilové v právní věci
žalobce: Ing. L. Z., zastoupen JUDr. Stanislavem Kadečkou, Ph.D., advokátem, se sídlem
Gočárova 1000/29, Hradec Králové, proti žalovanému: Krajský úřad Pardubického kraje,
se sídlem Komenského nám. 125, Pardubice, za účasti: 1) V. Ch., 2) J. Ch., 3) Obec
Mikulovice, Valčíkova 52, Pardubice, zastoupena JUDr. Jarmilou Černou, advokátkou, se
sídlem Sladkovského 484, Pardubice, 4) E. M., zastoupena Vlastimilem Machačem, bytem
tamtéž, 5) V. P., v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci
Králové, pobočka Pardubice, ze dne 21. 12. 2006, č. j. 52 Ca 39/2006 - 96, o návrhu žalobce
na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti se při znává odkladný účinek.
Odůvodnění:
Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal kasační stížnost proti shora označenému
rozsudku krajského soudu, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí Krajského
úřadu Pardubického kraje ze dne 24. 3. 2006, č. j. KrÚ - 14314/93/2005/OMSŘ/Vod.
Tímto rozhodnutím bylo zamítnuto odvolání stěžovatele proti rozhodnutí stavebního úřadu,
oddělení stavebně správního Magistrátu města Pardubic, kterým bylo stěžovateli nařízeno
odstranění terénních úprav na pozemcích parc. č. X, parc. č. X a parc. č. X k. ú. M. u P.
provedených bez povolení stavebního úřadu. S ohledem na skutečnost, že rozsah
nařizovaných terénních úprav je značný (jak shodně uvádějí žalobce i žalovaný), požádal
stěžovatel současně s kasační stížností o přiznání odkladného účinku.
V návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti stěžovatel odkazuje
na svůj původní návrh na přiznání odkladného účinku podaný v řízení o žalobě, kterému bylo
Krajským soudem v Hradci Králové vyhověno. V tomto původním návrhu stěžovatel
poukázal na skutečnost, že odstranění předmětných terénních úprav by bylo natolik závažné
a finančně náročné, že by to pro něj znamenalo nenahraditelnou újmu. Současně se přiznání
odkladného účinku nedotkne práv třetích osob, naopak, vzhledem k osetí dotčených pozemků,
ke kterému v mezidobí došlo, by vznikla škoda třetí osobě – zemědělci, nájemci pozemků.
Žalovaný se na výzvu soudu vyjádřil k návrhu na přiznání odkladného účinku tak,
že se proti jeho přiznání v zásadě nebránil. S poukazem na finanční náročnost nařízených
zákroků, i na práva zmiňované třetí osoby ponechal otázku odkladného účinku plně
na uvážení soudu. Při posouzení návrhu na přiznání odkladného účinku se podle dikce §73
zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), zohledňuje vyjádření
žalovaného (osoby zúčastněné na řízení nejsou zde jmenovány). Soud návrhu
za těchto okolností vyhověl.
Rovněž Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že není důvod návrhu nevyhovět.
Podle §55 odst. 4 s. ř. s. usnesení, jímž se řízení nekončí a jímž se nikomu neukládá
povinnost, nemusí obsahovat odůvodnění. Přestože citované ustanovení na daný případ
dopadá, Nejvyšší správní soud alespoň krátce k věci dodává: Podle §107 s. ř. s. kasační
stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele
přiznat. Ustanovení §73 odst. 2 až 4 se užije přiměřeně. Podle §73 odst. 2 s. ř. s. soud přizná
odkladný účinek, jestliže: 1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by znamenaly
pro žalobce (zde stěžovatele) nenahraditelnou újmu, 2) přiznání odkladného účinku
se nedotkne nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob, 3) přiznání odkladného
účinku není v rozporu s veřejným zájmem. Všechny podmínky musejí být splněny
kumulativně.
Návrh i vyjádření žalovaného nasvědčují tomu, že druhá i třetí podmínka nejsou
v daném případě mezi žalobcem a žalovaným rozporovány. K podmínce ad 1) Nejvyšší
správní soud uvádí: výkon rozhodnutí by nepochybně znamenal pro stěžovatele újmu,
a to újmu těžko sanovatelnou. Spornou zůstává samozřejmě nenahraditelnost takové újmy.
Avšak za situace, kdy ani žalovaný toto tvrzení v zásadě nezpochybňuje, nebude Nejvyšší
správní soud tvrzení mezi stranami nesporné rozporovat. Ostatně je i v zájmu žalovaného
z procesní opatrnosti odložit výkon rozhodnutí s případnými těžko vratnými a problematicky
sanovatelnými důsledky. Není proto důvodu návrhu nevyhovět.
Pro úplnost se poznamenává, že usnesení o přiznání odkladného účinku může soud
navíc dle §73 odst. 4 s. ř. s. i bez návrhu usnesením zrušit, ukáže-li se v průběhu řízení,
že pro přiznání odkladného účinku nebyly důvody, nebo že tyto důvody v mezidobí odpadly.
Dále se poznamenává (jak Nejvyšší správní soud již dříve judikoval), že odkladný účinek
podle §107 s. ř. s. může být v řízení o kasační stížnosti přiznán a působit nejen ve vztahu
k přezkoumávanému rozhodnutí krajského soudu (či jeho části), ale i přímo ve vztahu
ke správnímu rozhodnutí (či jeho části), k jehož přezkumu se dotyčné řízení před krajským
soudem vedlo. Jiný, než citovaný rozsah přiznaného odkladného účinku (tedy působení
odkladného účinku i ve vztahu ke správnímu rozhodnutí), by v daném případě ani neměl
smysl.
Poučení: Proti tomuto usnesení nej sou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 5. června 2007
JUDr. Bohuslav Hnízdil
předseda senátu