ECLI:CZ:NSS:2007:6.AS.46.2007:116
sp. zn. 6 As 46/2007 - 116
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Milady
Tomkové a soudců JUDr. Brigity Chrastilové a JUDr. Bohuslava Hnízdila v právní věci
žalobce: STAVMAT - SPRING, spol. s r. o., se sídlem Hálkova 1203/32, Plzeň, zastoupen
Mgr. Alicí Valenzovou, advokátkou, se sídlem Havlíčkova 218, Rokycany,
proti žalovanému: Ministerstvo životního prostředí, se sídlem Vršovická 65, Praha 10,
v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne
13. 9. 2006, č. j. 9 Ca 101/2005 - 66, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti se odkladný účinek ne př i zná vá .
Odůvodnění:
Česká inspekce životního prostředí rozhodnutím č. j. 03/OH/02613/02/Do ze dne
29. 3. 2002 uložila žalobci (dále jen „stěžovatel“) pokutu ve výši 230 000 Kč za neplnění
povinností stanovených zákonem č. 125/1997 Sb., o odpadech. Rozhodnutím žalovaného
č. j. 520/298/02 ze dne 7. 3. 2005 byl změněn výrok rozhodnutí správního orgánu I. stupně
tak, že výše pokuty byla stanovena částkou 80 000 Kč. Proti rozhodnutí žalovaného podal
stěžovatel žalobu k Městskému soudu v Praze, který ji shora označeným rozsudkem zamítl
a žádnému z účastníkům nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.
Včas podanou kasační stížností se stěžovatel domáhá zrušení rozsudku městského
soudu a současně žádá o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Tuto žádost
odůvodňuje shodně jako žádost o přiznání odkladného účinku žaloby, jíž bylo vyhověno,
tedy poukazem na svou současnou majetkovou situaci a povinnost uloženou pokutu uhradit,
přestože se stěžovatel domnívá, že mu byla uložena neoprávněně. Ačkoli by případná
zaplacená pokuta mohla být později vrácena, v současné době má stanovená částka
pro stěžovatele značnou hodnotu a on by zaplacení pokuty považoval za zásah do svých práv.
Žalovaný se k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nevyjádřil.
Podle §107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), kasační
stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele
přiznat. Přitom přiměřeně užije §73 odst. 2 až 4 s. ř. s. Podle §73 odst. 2 s. ř. s. soud přizná
odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly
pro žalobce nenahraditelnou újmu a přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným
způsobem nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem.
Procesní podmínky vztahující se k přiznání odkladného účinku jsou naplněny,
neboť stěžovatel o přiznání odkladného účinku požádal, žalovaný se k tomuto návrhu měl
možnost vyjádřit.
Nejvyšší správní soud posléze musel posoudit, zda jsou naplněny podmínky
hmotněprávní, tj., zda výkon rozhodnutí by znamenal pro stěžovatele nenahraditelnou újmu,
zda se přiznáním odkladného účinku nezasáhne nepřiměřeným způsobem do nabytých práv
třetích osob a přiznání odkladného účinku není v rozporu s veřejným zájmem.
Stěžovatel odůvodnil žádost o přiznání odkladného účinku pouhým odkazem
na odůvodnění učiněné v žalobě k městskému soudu, tedy zejména svou nepříznivou
majetkovou situací, kterou však nijak blíže nespecifikoval. Zároveň se domnívá, že kasační
stížnost je důvodná.
Z citovaného §73 odst. 2 s. ř. s. je zřejmé, že přiznání odkladného účinku je spojeno
s existencí nenahraditelné újmy. O takový případ se však zjevně nejedná, neboť sám
stěžovatel poukázal na skutečnost, že zaplacená pokuta by mu v případě úspěchu ve sporu
mohla být vrácena. Částka 80 000 Kč sama o sobě není natolik velká, aby její zaplacení
představovalo pro stěžovatele hrozbu existenčního charakteru a bylo z tohoto důvodu
nenahraditelnou újmou, ostatně v tomto ohledu ničeho konkrétního stěžovatel netvrdí.
Nejvyšší správní soud proto návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
zamítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení nej sou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 21. června 2007
JUDr. Milada Tomková
předsedkyně senátu