ECLI:CZ:NSS:2007:6.AS.50.2006
sp. zn. 6 As 50/2006 - 29
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohuslava
Hnízdila a soudkyň JUDr. Milady Tomkové a JUDr. Brigity Chrastilové v právní věci
žalobce: F. O., proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kra je, se sídlem
Žerotínovo nám. 3/5, Brno, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského
soudu v Brně č. j. 31 Ca 50/2005 - 12 ze dne 15. 8. 2005,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá .
II. Krajskému úřadu Jihomoravského kraje se náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti
ne p ři znává .
Odůvodnění:
Shora uvedeným usnesením Krajský soud v Brně zamítl návrh žalobce na ustanovení
zástupce pro řízení o kasační stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne
27. 2. 2004, č. j. 29 Ca 388/2002 - 24, kterým krajský soud odmítl návrh stěžovatele
na obnovu řízení vedeného pod sp. zn. 29 Ca 398/2001. Při posuzování předpokladů žalobce
pro ustanovení zástupce krajský soud vyšel z toho, že podle §35 odst. 7 zákona
č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) musí být splněny dvě podmínky,
a to jednak předpoklady pro osvobození od soudních poplatků a jednak potřeba ochrany práv
účastníka řízení. Osvobozen od poplatků může být dle §36 odst. 3 s. ř. s. účastník,
který doloží, že nemá dostatečné prostředky. Dospěje-li však soud k závěru, že návrh nemůže
být zjevně úspěšný, žádost zamítne. Soud tedy nejprve vyzval stěžovatele k vyplnění
a předložení potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro ustanovení
zástupce. Žalobce obdržel tuto výzvu dne 2. 6. 2004, vyplněné potvrzení však soudu nezaslal.
Stěžovatel tak předepsaným způsobem nedoložil nedostatek prostředků pro vedení řízení.
Pro úplnost krajský soud dodal, že neshledává naplněnou ani druhou podmínku
pro ustanovení zástupce, neboť obnova řízení v dané věci je za stávající úpravy správního
soudnictví vyloučena a návrh tak nemůže být zjevně úspěšný.
Toto usnesení žalobce (dále jen „stěžovatel“) napadl kasační stížností. Nutno uvést,
že podaná kasační stížnost není co do věcných výhrad příliš srozumitelná. Stěžovatel
především uvádí, že napadené rozhodnutí soudu odporuje usnesení 29 Ca 398/2001 - 20
z 25. 3. 2003, jakož i právnímu názoru Nejvyššího správního soudu. Napadené usnesení
označuje za podjaté. V doplnění kasační stížnosti na výzvu soudu žádá, aby se soud obrátil
na advokáta ustanoveného usnesením 29 Ca 398/2001 (spisová značka odpovídá řízení,
o jehož obnovu stěžovatel žádal). Dále stěžovatel poukázal na potřebu sjednocování
rozhodnutí soudu. Stěžovatel odkazuje na ústavní práva a na skutečnost, že podle Listiny
základních práv a svobod nesmí být vyloučen přezkum jeho práv. Dále stěžovatel vytýká
soudu, že dosud nerozhodl o nákladech řízení o předchozí kasační stížnosti.
Nejvyšší správní soud především podotýká, že pro řízení u Nejvyššího správního
soudu o kasační stížnosti proti usnesení krajského soudu o zamítnutí návrhu na ustanovení
zástupce stěžovatele není podle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu nedostatek
právního zastoupení důvodem pro odmítnutí kasační stížnosti.
Krajský soud po podání kasační stížnosti postupoval ve smyslu §108 odst. 1 s. ř. s.
a předložil kasační stížnost s příslušnými spisy Nejvyššímu správnímu soudu.
Nejvyšší správní soud je podle §109 odst. 2 a 3 s. ř. s. při přezkumu vázán rozsahem
a důvody kasační stížnosti. Po obsahové stránce je nutno uvést, že kasační stížnost
vykazuje - i přes výzvu soudu k jejímu doplnění - takovou míru neurčitosti
a nesrozumitelnosti, že je nutno ji vyhodnotit jako stížnost na samé hranici projednatelnosti
a přípustnosti. Nejvyšší správní soud nakonec přistoupil po úvaze k jejímu věcnému
projednání. Stěžovatel dále neuvedl, ze kterého důvodu, uveden ého v §103 odst. 1 písm. a)
až e) s. ř. s. kasační stížnost podává (kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených
v citovaném ustanovení), z obsahu kasační stížnosti lze však dovodit, že je podávána
z důvodů uvedených v §103 odst. 1 písm. a) a c) s. ř. s.
Nejvyšší správní soud přezkoumal v rozsahu kasační stížnosti usnesení Krajského
soudu v Brně a shledal, že kasační stížnost není důvodná.
Ze spisu Krajského soudu v Brně vyplývá, že tento soud řádně stěžovatele vyzval
k doložení jeho majetkových poměrů a tuto výzvu stěžovatel převzal. Stěžovatel
však na tuto výzvu nereagoval a příslušný formulář, v němž měl uvést své osobní, majetkové
a výdělkové poměry, až do dnešního dne nezaslal. Podle §35 odst. 8 věta prvá s. ř. s.
navrhovateli, u něhož jsou předpoklady, aby byl osvobozen o d soudních poplatků,
a je-li to třeba k ochraně jeho práv, může předseda senátu na návrh ustanovit usnesením
zástupce, jímž může být i advokát. Z dikce citovaného ustanovení vyplývá, že účastníku
lze ustanovit zástupce tehdy, jestliže jsou splněny dvě po dmínky: Jedná se o účastníka,
u něhož jsou dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků a je to třeba k ochraně
jeho zájmů. V případě řízení o kasační stížnosti je zastoupení advokátem povinné,
takže posuzování druhé z uvedených podmínek nepřichází v úvahu. Proto se soud zabýval
toliko splněním první zákonné podmínky, tj., zda jsou u stěžovatele dány předpoklady
pro osvobození od soudních poplatků. Osvobozen od poplatků může být dle §36 odst. 3
s. ř. s. účastník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky. Podle citovaného ustanovení,
jakož i podle judikatury Nejvyššího správního soudu je povinnost doložit nedostatek
prostředků jednoznačně na účastníkovi řízení, aby soud mohl posoudit, jsou li splněny
předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Pokud účastník tuto povinnost nesplní,
soud výdělkové a majetkové možnosti sám z úřední povinnosti nezjišťuje (viz např. usnesení
Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 1. 2005, č. j. 7 Azs 343/2004 - 50, uveřejněné
pod č. 537/2005 Sb. NSS). Protože stěžovatel nedoložil své osobní a majetkové poměry,
na základě kterých by bylo možno posoudit, zda spl ňuje podmínky pro osvobození
od soudních poplatků, krajský soud mu zástupce pro řízení o kasační stížnosti neustanovil.
Tvrzení stěžovatele, že je v daném případě možné nadále se obracet na advokáta
ustanoveného usnesením 29 Ca 398/2001 (spisová značka odpovídá řízení, o jehož obnovu
stěžovatel žádal), není adekvátní. Předmětným usnesením mohl pojmově být ustanoven
zástupce pouze pro toto řízení, nikoliv pro řízení o mimořádném opravném
prostředku - obnově řízení. Pokud jde o stěžovatelův požadavek, že nesmí být vyloučen
přezkum jeho práv z kognice soudu, v tomto směru mu z procesního hlediska lze přisvědčit:
usnesení o ustanovení zástupce není vyňato z přezkumné pravomoci Nejvyššího správního
soudu a bylo v intencích výše uvedeného přezkoumáno. K námitce, že krajský soud nerozhodl
o nákladech řízení o předchozí kasační stížnosti, je třeba uvést, že o nákladech rozhoduje soud
až při rozhodování ve věci samé.
K námitkám podjatosti: nutno dát za pravdu krajskému soudu v tom, že námitky
podjatosti skutečně nebyly stěžovatelem uplatněny ani v dostatečně konkrétní míře, ani včas.
K později uplatněným námitkám se přitom podle §8 odst. 5 s. ř. s. nepřihlíží. K odkazu na §8
odst. 1 věta druhá s. ř. s. je nutno uvést, že vyloučením soudce pro podílení se na předchozím
soudním řízením se rozumí případy, kdy tentýž soudce, který věc rozhodoval u nižšího stupně
(např. u krajského soudu), nemůže ve věci rozhodovat nás ledně u vyššího stupně
(např. u Nejvyššího správního soudu). V řízení o kasační stížnosti byl stěžovatel také vyzván,
aby uplatnil případné námitky podjatosti vůči soudcům Nejvyššího správního soudu. Dopisem
ze dne 12. 3. 2007 sice stěžovatel reagoval, není však p o stránce námitek podjatosti
vůči konkrétním osobám příliš vypovídající. Obsahuje srozumitelné označení
námitky podjatosti vůči jediné konkrétní osobě - JUDr. Valentové. Tato soudkyně
však v daném případě nerozhodovala, námitka je tedy z tohoto pohledu irelevantní. Dopis
ze dne 12. 3. 2007 sice obsahuje celou řadu dalších tvrzení namítacího charakteru, nejsou
však konkretizovány ani důvody a konkrétní skutečnosti, ani osoby, vůči nimž by byla
případná námitka podjatosti uplatňována.
Nejvyšší správní soud tedy po posouzení námitek uplatněných v kasační stížnosti
uzavírá, že neshledal nezákonnost rozhodnutí Krajského soudu v Brně. Z těchto důvodu
Nejvyšší správní soud kasační stížnost jako nedůvodnou podle §110 odst. 1 s. ř. s. zamítl.
Stěžovatel ve věci ús pěch neměl, nemá proto právo na náhradu nákladů řízení (§60
odst. 1 s. ř. s. a contrario), Krajskému úřadu Jihomoravského kraje náklady v řízení nevznikly.
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne js ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 21. března 2007
JUDr. Bohuslav Hnízdil
předseda senátu