ECLI:CZ:NSS:2007:6.AZS.139.2006
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohuslava
Hnízdila a soudců Mgr. et Bc. et Ing. Radovana Havelce, JUDr. Brigity Chrastilové,
JUDr. Milady Tomkové a JUDr. Ludmily Valentové v právní věci žalobce: S. E. D.,
zastoupen JUDr. Vladimírem Čarňanským, advokátem, Vodičkova 41, Praha 1, proti
žalovanému: Ministerstvo vnitra, Nad Štolou 3, Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 12. 10. 2004, č. j. OAM - 2619/VL - 07 - K04 - 2004, v řízení o kasační
stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 23. 2. 2006,
č. j. 28 Az 151/2004 - 53,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků ne má právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Žalovaný (dále jen „stěžovatel“) brojí včasnou kasační stížností proti shora
označenému rozsudku krajského soudu, kterým bylo zrušeno jeho rozhodnutí, jímž žalobci
nebyl udělen azyl podle ustanovení §12, §13 odst. 1, 2 a §14 zákona č. 325/1999 Sb.,
o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění účinném ke dni
rozhodování žalovaného (dále jen „zákon o azylu“), a nebyly na něj vztaženy ani překážky
vycestování ve smyslu §91 téhož zákona, a to v rozsahu výroku o nevztažení překážek
vycestování.
Kasační stížnost podal účastník řízení, z něhož napadené rozhodnutí krajského soudu
vzešlo (§102 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, dále jen „s. ř. s.“), byla
podána včas (§106 odst. 2 s. ř. s.). Stěžovatel v kasační stížnosti uplatňuje důvody kasační
stížnosti ve smyslu ustanovení §103 odst. 1 písm. a) a d) s. ř. s. Konkrétně tvrdí, že soud
při posuzování rozhodnutí žalovaného nesprávně posoudil právní otázku možnosti izolovaně
zrušit výrok o nevztažení překážek vycestování při současném potvrzení výroku o neudělení
azylu, a své rozhodnutí v této věci nedostatečně odůvodnil. Stěžovatel zároveň poukázal
na to, že právní otázka dělitelnosti výroku o azylu a o překážkách vycestování byla
předmětem rozhodování rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ve věci
sp. zn. 8 Azs 21/2006, v době podání kasační stížnosti však v této otázce ještě Nejvyšší
správní soud nerozhodl. Proto stěžovatel vyšel ze svého konstantně zastávaného názoru,
že oba výroky oddělit nelze, přitom se odvolal na rozsudek Nejvyššího správního soudu
ze dne 16. 10. 2003, č. j. 2 Azs 12/2003 - 76 a rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne
30. 6. 2004, č. j. 8 Azs 21/2006 - 155. Co do uplatněných důvodů je tedy kasační stížnost
přípustná.
Po konstatování přípustnosti kasační stížnosti se Nejvyšší správní soud ve smyslu
ustanovení §104a s. ř. s. zabýval otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně
přesahuje vlastní zájmy stěžovatele. Pokud by tomu tak nebylo, musela by být
podle citovaného ustanovení odmítnuta jako nepřijatelná. Zákonný pojem „přesah vlastních
zájmů stěžovatele“, který je podmínkou přijatelnosti kasační stížnosti, představuje typický
neurčitý právní pojem, jehož výklad provedl Nejvyšší správní soud již ve svém
usnesení ze dne 26. 4. 2006, č. j. 1 Azs 13/2006 - 39. O přijatelnou kasační stížnost
se podle tohoto usnesení může jednat v následujících typových případech:
1) Kasační stížnost se dotýká právních otázek, které dosud nebyly vůbec či nebyly plně
řešeny judikaturou Nejvyššího správního soudu.
2) Kasační stížnost se týká právních otázek, které jsou dosavadní judikaturou řešeny
rozdílně. Rozdílnost v judikatuře přitom může vyvstat na úrovni krajských soudů i v rámci
Nejvyššího správního soudu.
3) Kasační stížnost bude přijatelná pro potřebu učinit judikatorní odklon, tj. Nejvyšší správní
soud ve výjimečných a odůvodněných případech sezná, že je namístě změnit výklad určité
právní otázky, řešené dosud správními soudy jednotně.
4) Další případ přijatelnosti kasační stížnosti bude dán tehdy, pokud by bylo v napadeném
rozhodnutí krajského soudu shledáno zásadní pochybení, které mohlo mít dopad
do hmotně-právního postavení stěžovatele.
O zásadní právní pochybení se v konkrétním případě může jednat především
tehdy, pokud:
a) Krajský soud ve svém rozhodnutí nerespektoval ustálenou a jasnou soudní judikaturu
a nelze navíc vyloučit, že k tomuto nerespektování nebude docházet i v budoucnu.
b) Krajský soud v jednotlivém případě hrubě pochybil při výkladu hmotného či procesního
práva.
Po posouzení předložené kasační stížnosti z hlediska výše naznačených kritérií
Nejvyšší správní soud konstatuje, že stěžovatelova kasační stížnost se opírá o námitku
existence sporné právní otázky, která již byla Nejvyšším správním soudem několikrát řešena.
Sám stěžovatel pak poukazuje na skutečnost, že v poslední době byla tatáž otázka předložena
rozšířenému senátu Nejvyššího správního soudu k dalšímu vyjasnění. Vzhledem k tomu,
že rozšířený senát již ve věci označené stěžovatelem rozhodl a v téže věci bylo vydáno
i meritorní rozhodnutí (rozsudek ze dne 25. 8. 2006, č. j. 8 Azs 21/2006 - 171,
srov. www.nssoud.cz), přičemž toto rozhodnutí obsahuje úplnou a jasnou odpověď na právní
otázku položenou stěžovatelem, Nejvyšší správní soud nepovažuje ve světle výše
naznačených kritérií přijatelnosti kasační stížnosti za hodnou meritorního projednání. Jasná
a citovaným rozhodnutím sjednocená judikatura Nejvyššího správního soudu poskytuje
totiž dostatečnou odpověď na námitky podávané v kasační stížnosti, přičemž je třeba
poukázat i na to, že krajský soud se v napadeném rozsudku ostatně od výkladu předmětných
ustanovení podaného v citovaných rozhodnutích neodchyluje. Nejvyšší správní soud
neshledal ani žádný jiný z výše vymezených důvodů pro přijetí kasační stížnosti k věcnému
projednání. Za těchto okolností Nejvyšší správní soud konstatuje, že kasační stížnost svým
významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele. Shledal ji proto ve smyslu
ustanovení §104a s. ř. s. nepřijatelnou a odmítl ji.
O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení §60 odst. 3 s. ř. s.,
podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byl návrh
odmítnut.
Poučení: Proti tomuto usnesení nej sou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 8. února 2007
JUDr. Bohuslav Hnízdil
předseda senátu