ECLI:CZ:NSS:2007:6.AZS.174.2006
sp. zn. 6 Azs 174/2006 - 62
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohuslava
Hnízdila a soudkyň JUDr. Brigity Chrastilové a JUDr. Milady Tomkové v právní věci
žalobkyně: I. Z., zastoupena opatrovníkem S. (S. o. z. s. e.), se sídlem M. 16, B., proti
žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, poštovní přihrádka 21/OAM,
Praha 7, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze
dne 20. 9. 2005, č. j. 62 Az 37/2005 - 17,
takto:
I. Řízení se zas t avuj e .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Shora uvedeným rozsudkem Krajského soudu v Ostravě byla žaloba směřující
proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OAM - 966/VL - 07 - 11 - 2005,
jímž byla zamítnuta žádost žalobkyně jako zjevně nedůvodná podle §16 odst. 1 písm. g)
zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“), zamítnuta, a o nákladech řízení bylo
rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo.
Ve smyslu daného poučení podala žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) proti rozsudku
Krajského soudu v Ostravě, který jí byl doručen dne 24. 10. 2005 kasační stížnost, která byla
stěžovatelkou osobně podána krajskému soudu 3. 11. 2005 (kasační stížnost tedy byla podána
v zákonné lhůtě). Současně stěžovatelka, která nebyla zastoupena advokátem, požádala
o ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení před Nejvyšším správním soudem
a o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
Z marných pokusů o doručení zásilek krajského soudu v rámci postupu podle §108
odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen
„s. ř. s.“), po podání kasační stížnosti vyplynulo, že pobyt stěžovatelky není znám a že jej
nelze zjistit. Nedoručitelná zůstala zásilka obsahující usnesení Krajského soudu v Ostravě
ze dne 12. 1. 2006, č. j. 62 Az 37/2005 - 47, jímž byla zamítnuta žádost žalobkyně
o ustanovení advokáta pro řízení o kasační stížnosti.
Z vyjádření Policie České republiky, Oblastního ředitelství služby cizinecké
a pohraniční policie, odboru pátrání a kontroly pobytu, oddělení kontroly pobytu Praha,
Křižíkova 12, Praha 8 – Karlín, ze dne 19. 4. 2006, vyplývá, že stěžovatelka na výše uvedené
adrese již nebydlí a další její současný pobyt na území České republiky není znám.
Vzhledem k tomu, že současný pobyt stěžovatelky není znám, proto jí byl ustanoven
usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 2. 5. 2006, č. j. 62 Az 37/2005 - 58, v souladu
s ustanovením §29 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění,
ve spojení s ustanovením §64 s. ř. s., pro zastupování v řízení o kasační stížnosti opatrovník,
a to S. (S. o. z. s. e.), se sídlem M. 16, B.. Ustanovenému opatrovníkovi bylo v souladu
s platnou právní úpravou doručováno i usnesení krajského soudu ze dne 12. 1. 2006, č. j. 62
Az 37/2005 - 47, jímž byl zamítnut návrh stěžovatelky na ustanovení zástupce pro řízení o
kasační stížnosti.
Podle §33 písm. b) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění zákona č. 350/2005 Sb.,
soud řízení zastaví, jestliže nelze zjistit místo pobytu žadatele o udělení azylu (žalobce).
Na základě shora uvedených opakovaných marných pokusů o zjištění místa pobytu
stěžovatelky má Nejvyšší správní soud za prokázané splnění podmínky podle §33 písm. b)
zákona o azylu ve znění zákona č. 350/2005 Sb.
Nejvyšší správní soud při tom vycházel z konstrukce Hlavy IV zákona o azylu
nazvané „Přezkum rozhodnutí ve věci azylu soudem“ a dovodil, že i po účinnosti zákona
č. 350/2005 Sb. jsou důvody zastavení řízení před soudem aplikovatelné jak v případech
řízení o žalobách proti rozhodnutím žalovaného, tak v případech řízení o kasačních
stížnostech proti rozhodnutím krajských soudů. Aplikace samotného ustanovení §33 zákona
o azylu po účinnosti zákona č. 350/2005 Sb. totiž není omezena toliko na řízení o žalobě,
z použití slova „žalobce“ za slovy „žadatel o udělení azylu“ v písmenech a) až e) §33 nelze
dovodit, že by jím nemohl být žalobce po podání kasační stížnosti (stěžovatel po podání
kasační stížnosti své primární postavení žalobce neztrácí), navíc aplikovatelnost celé
Hlavy IV zákona o azylu i na řízení o kasačních stížnostech před Nejvyšším správním soudem
vyplývá z §32 odst. 5 zákona o azylu, kde je stanoven odkladný účinek kasační stížnosti.
Na základě shora uvedeného Nejvyšší správní soud řízení podle §47 písm. c) s. ř. s.
(za použití §120 s. ř. s.) zastavil, neboť tak pro případ, že nebude možno zjistit místo
stěžovatelova pobytu, stanoví §33 písm. b) zákona o azylu ve znění zákona č. 350/2005 Sb.
Podle §47 písm. c) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento
nebo zvláštní zákon. Za takový zvláštní zákon je v daném případě nutno považovat zákon
o azylu. Podle §33 písm. b) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění zákona
č. 350/2005 Sb., soud řízení zastaví, jestliže nelze zjistit místo pobytu žadatele o udělení azylu
(v daném případě stěžovatelky).
Výrok o nákladech řízení má odůvodnění v ustanovení §60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož
žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nej sou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 20. února 2007
JUDr. Bohuslav Hnízdil
předseda senátu