ECLI:CZ:NSS:2007:6.AZS.258.2006
sp. zn. 6 Azs 258/2006 - 60
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohuslava
Hnízdila a soudců JUDr. Milady Tomkové, JUDr. Brigity Chrastilové, JUDr. Ludmily
Valentové a Mgr. et Bc. et Ing. Radovana Havelce v právní věci žalob ky ně: T. I.,
proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, poštovní přihrádka
21/OAM, Praha 7, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu
v Brně ze dne 11. 8. 2006, č. j. 56 Az 22/2006 - 36,
takto:
I. Kasační stížnost se za mítá .
II. Ministerstvu vnitra se ne př i z ná v á právo na náhradu nákladů řízení o kasační
stížnosti.
Odůvodnění:
Rozhodnutím Ministerstva vnitra (dále též „žalovaný“) ze dne 11. 1. 2006, č. j. OAM -
2267/VL - 20 - ZA09 - 2005, byla žádost žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) o udělení azylu
zamítnuta jako zjevně nedůvodná podle §16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu
a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „zákon o azylu“).
Proti tomuto rozhodnutí podala stěžovatelka osobně dne 26. 1. 2006 v zákonné lhůtě
žalobu ke Krajskému soudu v Brně, jíž se domáhala přezkoumání rozhodnutí žalovaného.
Podáním ze dne 30. 6. 2006, jež bylo tomuto soudu doručeno 3. 7. 2006, požádala
stěžovatelka poté, kdy bylo o žalobě pravomocně rozhodnuto, o ustanovení bezplatného
zástupce pro řízení o kasační stížnosti.
Krajský soud dne 14. 7. 2006 zaslal stěžovatelce „Potvrzení o osobních, majetkových
a výdělkových poměrech“ s tím, aby ho po vyplnění vrátila soudu ve lhůtě 15 dnů od doručení
této výzvy.
Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 11. 8. 2006, č. j. 56 Az 22/2006 - 36, bylo
rozhodnuto tak, že stěžovatelce se neustanovuje zástupce z řad advokátů. V odůvodnění
svého usnesení krajský soud uvedl, že stěžovatelka byla vyzvána přípisem ze dne 14. 7. 2006,
č. j. 56 Az 22/2006 - 33, který jí byl doručen fikcí podle ust. §50c odst. 4 občanského
soudního řádu. dne 20. 7. 2006, k prokázání svých majetkových a osobních poměrů.
Ve stanovené lhůtě, ani později, však stěžovatelka neosvědčila své majetkové poměry, vůči
soudu zůstala nečinná. Z tohoto důvodu soud nemohl posoudit předpoklady pro osvobození
od soudních poplatků a stěžovatelce tak advokát nebyl soudem ustanoven.
Proti uvedenému usnesení, které bylo doručeno 13. 11. 2006, podala stěžovatelka
v zákonné lhůtě dne 15. 11. 2006 kasační stížnost, v níž uvedla s odkazem na čl. 37 odst. 2 a 4
Listiny základních práv a svobod porušení práv garantovaných Listinou, neboť nemluví
a špatně rozumí česky. Dále namítla porušení ustanovení §§3, 4, 14, 15 a 17 zákona
č. 71/1967 Sb., o správním řízení (dále jen „správní řád“), neboť v daném případě byla
porušena její procesní práva, což vedlo podle jejího mínění k jednostrannému hodnocení
situace. Pokud jde o zaslaný tiskopis pro zjištění osobních a majetkových poměrů, požádala
o náhradní doručení formuláře 060 s překladem do ukrajinského jazyka s tím, že na vyžádání
poskytne důkazy. Stěžovatelka navrhla, aby usnesení krajského soudu bylo vzhledem
k uvedenému pro nezákonnost zrušeno a současně požádala o přiznání odkladného účinku
této kasační stížnosti.
Nejvyšší správní soud nejprve zkoumal formální náležitosti kasační stížnosti
a konstatoval, že kasační stížnost je podána včas. Jde o rozhodnutí, proti němuž je kasační
stížnost přípustná.
Nejvyšší správní soud napadené soudní rozhodnutí přezkoumal v souladu
s ustanovením §109 odst. 2, 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“),
vázán rozsahem a důvody, které stěžovatelka uplatnila ve své kasační stížnosti. Nejvyšší
správní soud přitom neshledal vady podle §109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout
z úřední povinnosti.
Kasační stížnost není důvodná.
Stěžovatelka podala kasační stížnost z důvodů, které lze podřadit pod §103 odst. 1
písm. e) s. ř. s., tj. nezákonnost rozhodnutí o odmítnutí návrhu. Takovouto nezákonnost
Nejvyšší správní soud nezjistil, neboť z obsahu spisu vyplývá, že stěžovatelka nesplnila
krajským soudem uloženou povinnost doložit své osobní, majetkové a výdělkové poměry
ve lhůtě stanovené soudem. Ustanovení zástupce účastníku řízení přitom ve smyslu §35
odst. 8 s. ř. s. připadá v úvahu u navrhovatele, u něhož jsou předpoklady, aby byl osvobozen
od soudních poplatků, a je -li to třeba k ochraně jeho práv. V tomto případě však stěžovatelka
neprokázala předpoklady pro osvobození od soudních poplatků stanovené v §35 odst. 8
s. ř. s., když k výzvě soudu nedoložila svoje osobní, majetkové a výdělkové poměry, krajský
soud proto postupoval správně, když z tohoto důvodu její žádost pro ustanovení zástupce
zamítl. Ze zásilky zaslané stěžovatelce přitom vyplývá, že při doručování písemnosti nebyla
zastižena, písemnost proto byla uložena na poště, o čemž byla stěžovatelka vyrozuměna
a poučena o tom, že si má písemnost co nejdříve vyzvednout. Stěžovatelka tak však neučinila,
takže písemnost byla vrácena zpět krajskému soudu.
Nejvyšší správní soud proto dospěl k závěru, že se Krajský soud v Brně napadeným
usnesením nedopustil nezákonnosti spočívající v odmítnutí návrhu ve smyslu §103 odst. 1
písm. e) s. ř. s. Kasační stížnost není důvodná, a proto ji Nejvyšší správní soud zamítl (§110
odst. 1 s. ř. s.). Za této procesní situace, kdy bylo o kasační stížnosti rozhodnuto, se Nejvyšší
správní soud již samostatně nezabýval návrhem na přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti.
Stěžovatelka, která neměla v tomto řízení úspěch, nemá právo na náhradu nákladů
řízení (§60 odst. 1 s. ř. s.). Žalovaný žádné náklady neuplatňoval a Nejvyšší správní soud
ani žádné mu vzniklé náklady ze spisu nezjistil, a proto bylo rozhodnuto tak, že Ministerstvu
vnitra se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti.
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne js ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 21. června 2007
JUDr. Bohuslav Hnízdil
předseda senátu