ECLI:CZ:NSS:2007:7.AS.15.2007:88
sp. zn. 7 As 15/2007 - 88
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky
Cihlářové a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka a Mgr. et Ing. et Bc. Radovana Havelce v právní
věci stěžovatele S., a. s., zastoupeného JUDr. Milanem Kyjovským, advokátem se sídlem
v Brně, Poštovská 8c, za účasti Úřadu průmyslového vlastnictví, se sídlem v Praze 6,
Antonína Čermáka 2a, a osoby zúčastněné na řízení C. D. GmbH & Co.KG, zastoupené
JUDr. Karlem Čermákem, advokátem se sídlem v Praze 1, Národní 32, v řízení o kasační
stížnosti proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 3. 11. 2006, č. j. 7 Ca 173/2005 – 47,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 3. 11. 2006, č. j. 7 Ca 173/2005 - 47, zamítl
žalobu stěžovatele proti rozhodnutí předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví (dále
jen „předseda Úřadu“) ze dne 27. 4. 2005, sp. zn. O-190893, kterým bylo rozhodnuto
o rozkladech podaných stěžovatelem a osobou zúčastněnou na řízení proti rozhodnutí Úřadu
průmyslového vlastnictví (dále jen „Úřad“) ze dne 10. 6. 2004, sp. zn. O-190893,
tak, že rozklad stěžovatele byl zamítnut, rozkladu osoby zúčastněné na řízení bylo vyhověno
a rozhodnutí Úřadu bylo změněno tak, že přihláška ochranné známky sp. zn. O-190893
ve znění „Starobrno Baron Trenck BierBrand Carpe Diem“ byla zamítnuta pro alkoholické
nápoje všeho druhu, zejména pálenky, destiláty ve třídě 33 mezinárodního třídění výrobků
a služeb a pro ostatní výrobky a služby ve třídách 16, 21, 28 a 35 mezinárodního třídění
výrobků a služeb zůstal seznam výrobků a služeb nezměněn. Městský soud se ztotožnil
s postupem předsedy Úřadu, který při svém rozhodování vycházel z ustanovení §7 odst. 1
písm. a) zákona č. 441/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochranných
známkách“). Podle tohoto ustanovení se zákonným předpokladem zamítavého rozhodnutí
stává pouhá pravděpodobnost záměny přihlašovaného označení se starší ochranou známkou
na straně veřejnosti, kterou je nutno definovat jako veřejnost relevantní, s ohledem
k výrobkům a službám, jenž by měla pokrývat ochranná známka v případě jejího zápisu.
Přihlášené označení v tomto případě obsahuje shodný slovní prvek ve znění „Carpe Diem“,
který může činit průměrnému spotřebiteli potíže s individualizací přihlašovaných výrobků
tam, kde by se stěžovatel domáhal ochrany tohoto označení pro kategorii alkoholické nápoje,
pálenky a destiláty, jestliže osoba zúčastněná na řízení je již vlastníkem ochranné známky
obsahující totéž označení pro piva a nealkoholické nápoje. V daném případě je nutné
mít na zřeteli, že namítaná ochranná známka je označením slovním, které musí, s ohledem
na svou povahu, požívat zvýšené ochrany. Je tomu tak proto, že zde existuje možnost grafické
úpravy přihlašované ochranné známky obsahující slova „Carpe Diem“ a z toho plynoucí
možné nebezpečí zaměnitelnosti. Sousloví „Carpe Diem“ má ve vztahu k alkoholickým
nápojům rozlišovací schopnost, a proto je nutno je kvalifikovat jako prvek fantazijní.
Distinktivnost slovních prvků „Starobrno“ a „Baron Trenck“, které jsou obsaženy
v přihlašovaném znění, není rozhodná, neboť je podstatné, že slovní prvek „Carpe Diem“
ve zveřejněném označení je shodný, a tedy zaměnitelný s namítanou ochrannou známkou,
jíž svědčí dřívější právo přednosti. Z hlediska pravděpodobné záměny je proto nutno vycházet
z povahy těchto výrobků, nikoliv výlučně podle jejich zařazení do tříd mezinárodního třídění
výrobků a služeb, které má administrativní charakter. Není pochyb ani o tom, že pivo
je alkoholický nápoj. Pokud tedy bylo označení stěžovatele přihlašováno pro výrobky
a služby ve třídě 33 mezinárodního třídění výrobků a služeb, lze výrobky zde uvedené
považovat za výrobky zaměnitelné s výrobky uvedenými ve třídě 32, pro které je zapsána
ochranná známka s dřívějším právem přednosti. Ve slovech „Carpe Diem“ jsou porovnávaná
znění ochranných známek shodná, a proto postup předsedy Úřadu, který vycházel
z ustanovení §7 odst. 1 písm. a) zákona o ochranných známkách, byl opodstatněný.
Proti tomuto rozsudku městského soudu podal stěžovatel v zákonné lhůtě kasační
stížnost z důvodů uvedených v ustanovení §103 odst. 1 písm. a) a b) s. ř. s. V kasační
stížnosti vyjádřil stěžovatel nesouhlas s tvrzením městského soudu, že slovní prvek „Carpe
Diem“ má ve vztahu k alkoholickým nápojům rozlišovací způsobilost. Označení „Carpe
Diem“ totiž může mít rozlišovací způsobilost v podstatě k jakémukoliv výrobku či službě.
Osoba zúčastněná na řízení má chráněny pouze nealkoholické nápoje a pivo, kdežto citované
slovní spojení je obsaženo v přihlašované ochranné známce, jenž má v úmyslu chránit
výrobky alkoholické ve třídě 33 (tedy i piva), tj. lihoviny a destiláty. Spotřebitel se zcela jistě
nesetkal v České republice s pivem pod označením „Carpe Diem“, nemůže proto skutečně
porovnat přihlašované označení se starší ochrannou známkou a ani si je s ní splést. Slovní
spojení „Carpe Diem“ není v přihlašovaném označení dominantním prvkem, neboť průměrný
spotřebitel uvedených produktů nejspíše ani celou známku nedočte do konce a v paměti
mu utkví s největší pravděpodobností první dvě až tři slova přihlašovaného označení.
Stanovisko předsedy Úřadu i městského soudu, že vzhledem k existenci starší ochranné
známky „Carpe Diem“ pro pivo hrozí nebezpečí záměny s přihlašovanou známkou „Starobrno
Baron Trenck Bierbrand Carpe Diem“, proto představuje exces vedoucí k porušení ustanovení
§103 odst. 1 písm. b) s. ř. s. Stěžovatel z uvedených důvodů navrhl, aby Nejvyšší správní
soud rozsudek městského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Předseda Úřadu ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že tato sestává pouze
z obecných tvrzení, která stěžovatel uvedl jak v řízení před správními orgány, tak i v žalobě.
Postup městského soudu byl plně v souladu s příslušnými ustanoveními s. ř. s. a zákona
o ochranných známkách. Proto předseda Úřadu navrhl, aby kasační stížnost byla zamítnuta
jako nedůvodná.
Osoba zúčastněná na řízení ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedla, že s názory
stěžovatele nelze v žádném případě souhlasit. Podle jejího názoru jak předseda Úřadu,
tak i městský soud postupovali při svém rozhodování zcela v souladu se zákonem a jejich
rozhodnutí netrpí žádnými právními ani věcnými vadami. Předseda Úřadu postupoval
v souladu se zákonem, když aplikoval ustanovení §7 odst. 1 písm. a) zákona o ochranných
známkách. Z jeho rozhodnutí je patrné, že provedl pečlivě porovnání přihlašovaného označení
s namítanou ochrannou známkou z hlediska vizuálního, fonetického i významového
a upozornil na možnost grafické úpravy přihlašovaného označení obsahujícího slova „Carpe
Diem“. Předseda Úřadu také správně a v souladu se zákonem posoudil i podobnost výrobků
chráněných, resp. přihlašovaných, pod oběma ochrannými známkami. Osoba zúčastněná
na řízení proto navrhla, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.
Nejvyšší správní soud přezkoumal na základě kasační stížnosti napadený rozsudek
v souladu s ustanovením §109 odst. 2 a 3 s. ř. s., vázán rozsahem a důvody, které uplatnil
stěžovatel v podané kasační stížnosti a přitom sám neshledal vady uvedené v odstavci 3,
k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti.
Ze správního spisu vyplývá, že namítaná mezinárodní slovní ochranná známka
č. 774600 ve znění „CARPE DIEM“ s právem přednosti ze dne 4. 1. 2001 společnosti C. D.
GmbH & Co.KG (dříve S. V. GmbH & Co.KG) je v mezinárodním rejstříku ochranných
známek zapsána pro nealkoholické nápoje, zejména nápoje osvěžující, nápoje energetické,
nápoje na bázi syrovátky a nápoje isotonické (hypertonické a hypotonické) určené pro potřeby
sportovců, pro pivo, vody minerální a sycené, nápoje ovocné a džusy, sirupy, esence a
přípravky pro přípravu nápojů, jakož i pro šumivé tablety a prášky pro přípravu
nealkoholických nápojů a koktejlů ve třídě 32 a pro výrobky a služby ve třídách 5, 30, 41 a 42
mezinárodního třídění výrobků a služeb. Přihlašované slovní označení stěžovatele „Starobrno
Baron Trenck Bierbrand Carpe Diem“ s právem přednosti ze dne 22. 4. 2003 je přihlášeno pro
alkoholické nápoje všeho druhu, zejména pálenky, destiláty ve třídě 33 a pro výrobky a
služby ve třídách 16, 21, 28 a 35 mezinárodního třídění výrobků a služeb. Osoba zúčastněná
na řízení v námitce podané proti zápisu zveřejněného označení do rejstříku poukázala na to,
že namítaná ochranná známka je, stejně tak jako přihlašovaná ochranná známka, známkou
slovní. Jelikož se namítaná ochranná známka skládá ze dvou slovních prvků „Carpe Diem“, je
současně celá obsažena i v napadené ochranné známce. V průběhu řízení o námitkách nabyl
dne 1. 4. 2004 účinnosti zákon č. 441/2003 Sb. a v souladu s ustanovením §52 odst. 2 tohoto
zákona bylo řízení o námitkách dokončeno již podle tohoto zákona o ochranných známkách.
Podle ustanovení §7 odst. 1 písm. a) zákona o ochranných známkách se přihlašované
označení nezapíše do rejstříku na základě námitek proti zápisu ochranné známky do rejstříku
podaných u Úřadu průmyslového vlastnictví vlastníkem starší ochranné známky, pokud
z důvodu shodnosti či podobnosti se starší ochrannou známkou a shodnosti nebo podobnosti
výrobků či služeb, na něž se přihlašované označení a ochranná známka vztahují, existuje
pravděpodobnost záměny na straně veřejnosti; za pravděpodobnost záměny se považuje
i pravděpodobnost asociace se starší ochrannou známkou.
Podle ustanovení §20 odst. 1 zákona o ochranných známkách dnem podání přihlášky
vzniká přihlašovateli právo přednosti před každým, kdo podá později přihlášku shodné nebo
podobné ochranné známky pro shodné nebo podobné výrobky nebo služby.
Podle ustanovení §26 odst. 4 zákona o ochranných známkách, zjistí-li Úřad
průmyslového vlastnictví, že přihlašovaná ochranná známka nezasahuje do zákonem
chráněných starších práv třetích osob uvedených v §7, námitky zamítne.
Podle ustanovení §26 odst. 5 zákona o ochranných známkách, zjistí-li Úřad
průmyslového vlastnictví v průběhu řízení o námitkách, že přihlašovaná ochranná známka
nesplňuje podmínky pro zápis jen pro některé výrobky nebo služby, pro které byla podána
přihláška, přihlášku zamítne v rozsahu výrobků nebo služeb, pro které přihláška nesplňuje
podmínky zápisu.
Nejvyšší správní soud z uvedeného konstatuje, že přihlašovaná ochranná známka
„Starobrno Baron Trenck Bierbrand Carpe Diem“ v sobě zahrnuje celé slovní spojení
ochranné známky namítané a že namítané ochranné známce „CARPE DIEM“ svědčí dřívější
právo přednosti.
Pro rozhodování Úřadu o námitkách proti zápisu přihlašovaného označení do rejstříku
ochranných známek podle ustanovení §7 odst. 1 písm. a) zákona o ochranných známkách
je podstatné zjištění, zda existuje pravděpodobnost záměny na straně veřejnosti z důvodu
shodnosti či podobnosti přihlašovaného označení s namítanou ochrannou známkou a z důvodu
shodnosti nebo podobnosti výrobků či služeb, na něž se přihlašované označení a ochranná
známka vztahují.
Nejvyšší správní soud neshledal jako důvodnou námitku stěžovatele, že slovní spojení
„Carpe Diem“ nemá ve vztahu k alkoholickým nápojům rozlišovací způsobilost. Pojem
„pravděpodobnost záměny ochranné známky“ zahrnuje posouzení jak podobnosti označení,
tak i jimi chráněných výrobků a služeb, a to jako dva neopomenutelné a vzájemně
se ovlivňující faktory. Menší pravděpodobnost mezi těmito výrobky nebo službami může
být vykompenzována větší pravděpodobností mezi známkami a naopak (srov. rozsudek
Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 10. 2006, č. j. 1 As 28/2006 - 97, uveřejněný
pod č. 1064/2007 Sbírky rozhodnutí Nejvyššího správního soudu). Stěžovatelem přihlašované
znění ochranné známky se částečně vizuálně a foneticky shoduje se zněním namítané
ochranné známky. V obou případech jde o označení slovní, které musí, s ohledem na svou
povahu, požívat zvýšené ochrany. Je tomu tak zejména proto, že ve slovním označení, mimo
jiné, mohou být zdůrazněny právě ty slovní prvky, které se shodují se zněním namítané
ochranné známky. Z uvedeného hlediska není rozhodující skutečnost, že osoba zúčastněná
na řízení má chráněny pouze nealkoholické nápoje a pivo (třída 32 mezinárodního třídění
výrobků a služeb), kdežto stěžovatel má v úmyslu přihlašovanou ochrannou známkou chránit
alkoholické výrobky ve třídě 33 mezinárodního třídění výrobků a služeb. Mezinárodní třídění
výrobků a služeb je pouze administrativního rázu a při posuzování nebezpečí záměny
ochranných známek je nutno zkoumat, zda výrobky a služby fakticky slouží k uspokojování
stejných nebo obdobných potřeb a zda jsou určeny stejnému druhu spotřebitelů (srov.
rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 7. 4. 2006, č. j. 11 Ca 258/2005 - 71, který
je uveřejněn pod č. 1247/2007 Sbírky rozhodnutí Nejvyššího správního soudu). V případě
piva a jiných alkoholických nápojů o takovéto výrobky bezpochyby jde. Přihlašovaná
ochranná známka obsahuje, mimo slovního spojení „Carpe Diem“, ještě slovní spojení
„Starobrno, Baron Trenck a Bierbrand“. „S.“ je označení názvu společnosti přihlašovatele a
průměrný spotřebitel si tento název spojí s pivem. Stejně tak i „Baron Trenck“, jenž je
značkou speciálního piva s obsahem alkoholu 14° vyráběného stěžovatelem. Toto pivo je
pojmenováno po slavném baronu Františku Trenckovi, který byl v 18. století vězněn na
brněnském hradě Špilberk. I toto slovní spojení si proto průměrný spotřebitel spojí s pivem.
Kromě uvedeného obsahuje přihlašovaná ochranná známka i slovní výraz „Bierbrand“, který
odkazuje na druh alkoholického nápoje, jenž s pivem souvisí, neboť se vyrábí destilací
z pivovarských surovin. Jedná se proto o podobné výrobky, které jsou určeny stejnému
průměrnému spotřebiteli. Slovní spojení „Carpe Diem“ má tudíž ve vztahu k alkoholickým
nápojům rozlišovací schopnost a je nutno toto spojení považovat za prvek dominantní,
pomocí kterého má být výrobek pod přihlašovanou ochrannou známkou odlišný od již
existujících výrobků na trhu. Podstatné je, že slovní spojení „Carpe Diem“ je shodné, a tudíž
zaměnitelné, s namítanou ochrannou známkou „CARPE DIEM“, která je v mezinárodním
rejstříku ochranných známek zapsána i pro pivo, jíž nadto svědčí dřívější právo přednosti.
Třeba dodat i to, že pro nebezpečí záměny postačuje i pouhá asociace, tj. vyvolání představy o
souvislosti přihlašovaného označení se starší ochrannou známkou.
Nejvyšší správní soud neshledal důvodnou námitku, že slovní spojení „Carpe Diem“
není dominantní, neboť průměrný spotřebitel celý název ochranné známky nedočte
až do konce a v paměti mu utkví maximálně jen první dvě či tři slova přihlašované ochranné
známky. Slovní spojení „Carpe Diem“ je s ohledem na výše uvedené oním prvkem, pomocí
kterého má být nový produkt stěžovatele odlišován od jiných výrobků. Stěžovatel však právě
tímto tvrzením popřel smysl celé kauzy, protože na jedné straně o tento název, kde budou
obsahující slovní spojení „Carpe Diem“ „bojuje“, na druhé straně ale sám význam tohoto
slovního spojení bagatelizuje. Pokud by podle jeho tvrzení průměrný spotřebitel název
ochranné známky nečetl až do konce, musel by nabýt oprávněného dojmu, že si pořizuje
pouze další z běžných a na trhu již známých a dostupných produktů stěžovatele.
Nejvyšší správní soud se neztotožňuje ani s námitkou, že se spotřebitel nemohl
v České republice setkat s pivem „Carpe Diem“. Především toto tvrzení stěžovatele
po procesní stránce nebylo vůbec předmětem řízení před správním orgánem a nebylo
ani uplatněno v žalobě. Po hmotné stránce zákon o ochranných známkách neobsahuje
podmínku faktického užívání ochranné známky v České republice a možnost záměny
s namítanou ochranou známkou byla posuzována podle ustanovení §7 odst. 1 písm. a) zákona
o ochranných známkách. Vznesená námitka je proto především spekulací stěžovatele
a novotou v jeho tvrzeních, k níž se nepřihlíží (§109 odst. 4 s. ř. s.).
Nejvyšší správní soud nesouhlasí ani se stížním bodem, v němž stěžovatel tvrdí,
že závěry předsedy Úřadu i městského soudu představují exces vedoucí k porušení ustanovení
§103 odst. 1 písm. b) s. ř. s. Rozhodování správních orgánů nebylo excesem a nepřesahovalo
meze správního uvážení, protože svůj postup a rozhodnutí náležitě odůvodnily. Neomezily
se pouze na konstatování, že zde existuje starší (namítaná) ochranná známka, jejíž znění
je obsaženo v pozdější (přihlašované, napadené) ochranné známce. Pravděpodobnost záměny,
resp. pouhá pravděpodobnost asociace, se starší ochrannou známkou byla prokázána
ve správním řízením z pohledu jak národních, tak i mezinárodních právních předpisů.
Městský soud pak ve svém rozsudku kvalifikovaně vyhodnotil průběh správního řízení
a na základě tohoto procesu dospěl ke správným právním závěrům.
Ze všech shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud neshledal kasační stížnost
proti rozsudku městského soudu důvodnou, a proto ji podle ustanovení §110 odst. 1 s. ř. s.
zamítl bez jednání postupem podle ustanovení §109 odst. 1 s. ř. s., podle kterého o kasační
stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud zpravidla bez jednání.
Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení §60 odst. 1 za použití §120 s. ř. s.
nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch právo na náhradu
nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch
neměl. Nejvyšší správní soud žádnému z účastníků náhradu nákladů nepřiznal, protože
stěžovatel v řízení úspěch neměl a Úřadu žádné náklady s tímto řízením nevznikly.
Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení, protože jí nebyla
soudem uložena žádná povinnost, v souvislosti s níž by jí vnikly náklady a není zde ani návrh
k přiznání práva na náhradu dalších nákladů řízení z důvodů zvláštního zřetele hodných
(§60 odst. 5 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 26. listopadu 2007
JUDr. Eliška Cihlářová
předsedkyně senátu