Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 22.02.2007, sp. zn. 7 Azs 129/2006 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2007:7.AZS.129.2006

Zdroj dat je dostupný na http://www.nssoud.cz
ECLI:CZ:NSS:2007:7.AZS.129.2006
sp. zn. 7 Azs 129/2006 - 68 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Barbary Pořízkové, Mgr. Daniely Zemanové, JUDr. Jaroslava Hubáčka a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci stěžovatelky N. O., právně zastoupené Mgr. Dagmar Vaverkovou, advokátkou se sídlem v Brně, Divadelní 3, za účasti Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 22. 5. 2006, č. j. 56 Az 2/2006 - 34, takto: I. Kasační stížnost se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Právní zástupkyni stěžovatelky Mgr. Dagmar Vaverkové, advokátce se sídlem v Brně, Divadelní 3, se odměna za poskytnutou právní službu nepřiznává. Odůvodnění: Kasační stížností podanou u Krajského soudu v Brně se stěžovatelka domáhá zrušení shora označeného rozsudku, kterým byla zamítnuta její žaloba proti rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky, ze dne 19. 12. 2005, č. j. OAM-2211/VL-01-ZA05-2005, jímž byla zamítnuta žádost stěžovatelky o udělení azylu dle ust. §16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, jako zjevně nedůvodná. Z předloženého soudního spisu vyplývá, že napadený rozsudek krajského soudu byl dne 13. 6. 2006 uložen u držitele poštovní licence (na poště). Při pokusu o doručení byla stěžovatelka v souladu s ust. §42 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jens. ř. s.“), v návaznosti na ust. §50c odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, vyrozuměna o tom, že si má uloženou písemnost vyzvednout a poučena, že nevyzvedne-li si zásilku do 10 dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Za den doručení je tedy považován pátek 23. 6. 2006. Nejvyšší správní soud k otázce doručení tohoto rozsudku ještě dodává, že v soudním spise jsou na č. l. 47 a 51 založeny přípisy Správy uprchlických zařízení MV ČR, odboru Pobytového střediska Zastávka u Brna, ze kterých jednoznačně vyplývá, že se v době od 13. 6. do 20. 6. 2006 stěžovatelka v předmětném pobytovém středisku (tedy na adrese, na kterou jí bylo doručováno) zdržovala. Podle ust. §106 odst. 2 s. ř. s. kasační stížnost musí být podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí. Dle ust. §40 odst. 2 s. ř. s. lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce. Dle odst. 3 citovaného ustanovení připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Vzhledem k okolnosti, že dnem, který určil počátek běhu předmětné lhůty, byl pátek 23. 6. 2006 a jednalo se lhůtu dvoutýdenní, posledním dnem pro včasné podání kasační stížnosti byl tedy opět pátek, a to 7. 7. 2006. Kasační stížnost však byla osobně doručena soudu až dne 10. 7. 2006. Podle §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže byl podán opožděně. Ze všech shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud podle ust. §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. a ust. §120 s. ř. s. předmětnou kasační stížnost odmítl, neboť lhůta pro její podání byla zmeškána. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení §60 odst. 3, větu první, s. ř. s., dle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. Stěžovatelce byla pro řízení o kasační stížnosti ustanovena zástupkyní advokátka; v takovém případě platí hotové výdaje a odměnu za zastupování stát (§35 odst. 7, §120 s. ř. s.). V dané věci však Nejvyšší správní soud zástupkyni stěžovatelky odměnu za zastupování nepřiznal, neboť ustanovená zástupkyně neuvedla, jaké úkony v tomto řízení vykonala, a ani z obsahu soudního spisu nevyplývá, že by tato nějaký úkon právní služby, za který by jí dle ust. §11 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, náležela odměna, vykonala. Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 22. února 2007 JUDr. Radan Malík předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí / napadení:22.02.2007
Číslo jednací:7 Azs 129/2006
Forma /
Způsob rozhodnutí:
Usnesení
odmítnuto
Účastníci řízení:Ministerstvo vnitra
Prejudikatura:
Kategorie rozhodnutí:E
ECLI pro jurilogie.cz:ECLI:CZ:NSS:2007:7.AZS.129.2006
Staženo pro jurilogie.cz:10.04.2024