ECLI:CZ:NSS:2007:7.AZS.8.2007:47
sp. zn. 7 Azs 8/2007 - 47
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky
Cihlářové a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka, Mgr. et Ing. et Bc. Radovana Havelce,
JUDr. Bohuslava Hnízdila a JUDr. Brigity Chrastilové v právní věci stěžovatele E. A. M. H.,
zastoupeného Mgr. Umarem Switatem, advokátem se sídlem v Praze 4, Kloknerova 2212/10,
za účasti Ministerstva vnitra, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti
proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 26. 10. 2006, č. j. 49 Az 53/2006 - 20,
takto:
I. Řízení se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 26. 10. 2006, č. j. 49 Az 53/2006 - 20, zamítl
žalobu stěžovatele proti rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky
(dále jen „ministerstvo“) ze dne 7. 9. 2006, č. j. OAM-1101/LE-05-07-2006, kterým byla
žádost stěžovatele o udělení mezinárodní ochrany zamítnuta jako zjevně nedůvodná podle
ustanovení §16 odst. 1 písm. a) zákona č. 325/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále
jen „zákon o azylu“).
Proti tomuto rozsudku podal stěžovatel v zákonné lhůtě kasační stížnost z důvodu
uvedeného v ustanovení §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., v níž namítal, že jím tvrzené
ekonomické důvody, pro které odešel ze země původu, nebyly důvody skutečnými. O pravých
důvodech v průběhu řízení mlčel, protože neměl žádné důkazy a měl obavu, že by mu nikdo
nevěřil. Nyní se mu podařilo obstarat důkaz, který zřetelně poukazuje na spojitost jeho
případného návratu do Egypta a porušení principu non-refoulement. Jde o zatýkací rozkaz
vydaný státním zastupitelstvím jižní Káhiry. Se zřetelem k těmto skutečnostem navrhl,
aby Nejvyšší správní soud zrušil napadený rozsudek krajského soudu a věc mu vrátil
k dalšímu řízení.
Ministerstvo ve vyjádření ke kasační stížnosti odkázalo na správní spis, zejména
na vlastní podání a výpovědi, které učinil stěžovatel během správního řízení a na vydané
správní rozhodnutí. Stěžovatele nic nenutilo, aby o svých důvodech opuštění země původu
vypovídal nepravdivě nebo jen částečně. Nejvyšší správní soud proto nemůže k novým
tvrzením přihlédnout. Z těchto důvodů navrhlo, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost
odmítl pro nepřípustnost, resp. jinak zamítl pro nedůvodnost.
Nejvyšší správní soud zjistil z obsahu správního spisu, který je přílohou spisu
Městského soudu v Praze sp. zn. 49 Az 53/2006, že stěžovatel byl od 2. 9. 2006 hlášen
k pobytu na adrese Správa uprchlických zařízení Ministerstva vnitra, přijímací středisko P. –
R., detašované pracoviště V. P., V. P. 274. Nejvyšší správní soud však ze spisu Městského
soudu v Praze sp. zn. 10 Ca 98/2007, vedeného v jiné věci stěžovatele, zjistil, že stěžovatel
požádal dne 6. 4. 2007 o dobrovolnou repatriaci, která byla dne 11. 4. 2007 uskutečněna a
stěžovatel byl vrácen do země původu přes hraniční přechod P. – R. - repatriace. Tuto změnu
nikdo neoznámil ani Nejvyššímu správnímu soudu, kde se v době repatriace nacházel spis
Městského soudu v Praze sp. zn. 49 Az 53/2006 k rozhodnutí o kasační stížnosti stěžovatele,
ani Městskému soudu v Praze, který v této věci rozhodl o žalobě stěžovatele.
Z výše uvedeného vyplývá, že stěžovatel, v důsledku dobrovolné repatriace
do Egyptské arabské republiky, se nezdržuje od 11. 4. 2007 v místě hlášeného pobytu v České
republice a tuto změnu soudu neoznámil.
Podle ustanovení §33 písm. e) zákona o azylu soud řízení zastaví, jestliže se žadatel
o udělení mezinárodní ochrany (žalobce) nezdržuje v místě hlášeného pobytu a jeho změnu
soudu neoznámil.
Smyslem citovaného ustanovení je umožnit soudům nezabývat se meritorně
azylovými návrhy těch účastníků, kteří již zmizeli ze zorného pole orgánů veřejné moci České
republiky a kteří již pravděpodobně nejsou ani v dosahu jurisdikce České republiky (srov.
rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 2. 2004, č. j. 2 Azs 16/2004 – 45,
www.nssoud.cz). Ustanovení §33 písm. e) zákona o azylu je svým způsobem sankcí
pro žadatele o udělení mezinárodní ochrany, resp. cizince, kteří v České republice podali
v uvedeném směru žádost, o níž bylo rozhodnuto správním orgánem, vedli zde i soudní řízení,
ale změnu hlášeného pobytu v této zemi neoznámili soudu, u něhož je řízení vedeno. Pokud
se pak takový účastník řízení v místě hlášeného pobytu v České republice nezdržuje, vznikají
v řízení u soudu značné průtahy, pr ávě v důsledku neoznámení změny místa
pobytu. Stěžovatel je v této věci, v důsledku uskutečněné dobrovolné repatriace do Egyptské
arabské republiky, od 11. 4. 2007 mimo území České republiky, a nezdržuje se tak v místě
hlášeného pobytu na jejím území. V důsledku toho pak ani příslušné orgány České republiky
nemohou nad ním vykonávat svou pravomoc. Stěžovatel tuto změnu místa hlášeného pobytu
v České republice, která byla iniciována jeho žádostí o repatriaci, neoznámil ani Městskému
soudu v Praze, ani Nejvyššímu správnímu soudu.
Jelikož se stěžovatel nezdržuje v místě hlášeného pobytu na území České republiky
a tuto změnu soudu neoznámil, Nejvyšší správní soud řízení o kasační stížnosti zastavil podle
ustanovení §47 písm. c) s. ř. s. za použití §120 s. ř. s. z důvodu uvedeného v ustanovení
§33 písm. e) zákona o azylu.
Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení §60 odst. 3 za použití §120 s. ř. s.,
podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo -li řízení
zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 28. listopadu 2007
JUDr. Eliška Cihlářová
předsedkyně senátu