ECLI:CZ:NSS:2007:7.AZS.87.2006
sp. zn. 7 Azs 87/2006 - 76
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Elišky
Cihlářové a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka a Mgr. et Ing. et Bc. Radovana Havelce v právní
věci stěžovatelky G. B., za účasti Ministerstva vnitra, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3,
v řízení o kasační stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 31. 8. 2005, č. j. 36
Az 85/2005 - 14,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Brně usnesením ze dne 31. 8. 2005, č. j. 36 Az 85/2005 - 14 odmítl
podání stěžovatelky ze dne 15. 6. 2005 proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne
31. 5. 2005, č. j. OAM-572/VL-07-ZA09-2005, jímž stěžovatelce nebyl udělen azyl podle
ustanovení §12, §13 odst. 1, 2 a §14 zákona č. 325/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů
a současně rozhodl, že se na stěžovatelku nevztahuje překážka vycestování podle ustanovení
§91 citovaného zákona. V odůvodnění usnesení krajský soud uvedl, že odmítl podání
stěžovatelky z toho důvodu, že ačkoliv byla soudem vyzvána k odstranění vad podání,
jež neobsahovalo základní náležitosti žaloby a současně byla poučena o následcích
nevyhovění ve stanovené lhůtě, tyto vady neodstranila.
Proti tomuto usnesení podala stěžovatelka kasační stížnost ze dne 27. 10. 2005
z důvodu uvedeného v ustanovení §103 odst. 1 písm. b) s. ř. s. a domáhala se aby bylo toto
usnesení krajského soudu zrušeno a věc vrácena k dalšímu řízení.
Nejvyšší správní soud se kasační stížností zabýval nejprve z hlediska splnění
podmínek řízení, neboť pouze v tomto případě může být kasační stížnost soudem meritorně
projednána.
Podle ustanovení §106 odst. 2, první věty s. ř. s. musí být kasační stížnost podána
do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, a bylo-li vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta
znovu od doručení tohoto usnesení.
Podle ustanovení §40 odst. 2 věta prvá s. ř. s. lhůta určená podle týdnů, měsíců
nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje s dnem, který určil počátek
lhůty.
Z obsahu spisu vyplývá, že napadené usnesení krajského soudu bylo stěžovatelce
doručováno na adresu Pobytové středisko Z. u B., kde byla podle databáze Ministerstva vnitra
hlášena k pobytu. Jelikož však nebyla zastižena, byla zásilka uložena dne 22. 9. 2005 a
stěžovatelce byla zanechána výzva, aby si zásilku vyzvedla s poučením o důsledcích
nevyzvednutí. Stěžovatelka si však usnesení nevyzvedla ani do 10 dnů od uložení, a proto je
nutno považovat poslední den lhůty za den doručení, i když se adresátka o uložení
nedozvěděla (§50c odst. 4 o. s. ř.). Za těchto okolností bylo podle ustanovení §50c odst. 4
o. s. ř. doručeno napadené usnesení krajského soudu stěžovatelce v pondělí dne 3. 10. 2005.
Se zřetelem k tomuto datu pak posledním dnem lhůty k podání kasační stížnosti proti tomuto
usnesení bylo pondělí 17. 10. 2005.
Jelikož stěžovatelka podala kasační stížnost k poštovní přepravě až dne 27. 10. 2005,
stalo se tak po uplynutí lhůty k podání kasační stížnosti, jejíž zmeškání nelze prominout
(§106 odst. 2 poslední věty s. ř. s.).
Nejvyšší správní soud proto z uvedených důvodů kasační stížnost stěžovatelky odmítl
jako opožděně podanou ( §46 odst. 1 písm. b) za použití §120 s. ř. s.).
Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení §60 odst. 3 za použití §120 s. ř. s.,
podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 28. února 2007
JUDr. Eliška Cihlářová
předsedkyně senátu