ECLI:CZ:NSS:2007:8.AFS.145.2006
sp. zn. 8 Afs 145/2006 - 49
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Příhody
a soudců JUDr. Michala Mazance a Mgr. Jana Passera v právní věci žalobce S., s. r. o.,
proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Brně, se sídlem v Brně, nám. Svobody 4, ze dne
14. 12. 2004, čj. 3285/04/FŘ130, v řízení o kasační stížnosti proti usnesení Krajského
soudu v Brně ze dne 21. 7. 2006, čj. 29 Ca 90/2005 – 35,
takto:
Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 21. 7. 2006, čj. 29 Ca 90/2005 – 35,
se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Brně usnesením ze dne 21. 7. 2006, čj. 29 Ca 90/2005 - 35, odmítl
žalobu stěžovatele proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Brně (dále jen „finanční
ředitelství“) ze dne 14. 12. 2004, čj. 3285/04/FŘ 130, kterým bylo zamítnuto odvolání
stěžovatele proti dodatečnému platebnímu výměru Finančního úřadu ve Znojmě ze dne
12. 12. 2003, čj. 124424/03/346914/1444, jímž byla dodatečně vyměřena spotřební daň
z piva za zdaňovací období duben 2000 ve výši 2194 Kč.
Krajský soud v odůvodnění napadeného usnesení uvedl, že ze správního spisu
zjistil, že napadené rozhodnutí finančního ředitelství bylo stěžovateli doručeno dne
3. 1. 2005 a žaloba proti tomuto rozhodnutí byla podána podle otisku razítka podatelny
krajského soudu dne 7. 3. 2005 v 11,50 hod. Zákonná dvouměsíční lhůta k podání žaloby
uplynula v posuzovaném případě dnem 3. 3. 2005, proto soud dospěl k závěru, že byla
podána opožděně, a z tohoto důvodu ji podle ustanovení §46 odst. 1 písm. b) zákona
č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, v platném znění (dále jen „s. ř. s.“), odmítl.
V kasační stížnosti podané proti usnesení krajského soudu v zákonné lhůtě
z důvodu uvedeného v ustanovení §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. vyjádřil stěžovatel
nesouhlas se závěry krajského soudu. Namítal, že ve skutečnosti předal předmětnou
žalobu k poštovní přepravě dne 3. 3. 2005, tedy včas, jak o tom svědčí připojená kopie
podacího lístku s vyznačením data podání a váhy zásilky 1,726 kg. V tento den totiž dle
jeho tvrzení podal žalobu proti 67 rozhodnutím finančního ředitelství, jejichž kopie
k žalobě přiložil. Jednu žalobu volil z toho důvodu, že rozhodnutí, proti nimž směřovala,
byla obsahově shodná. Krajský soud však usnesením ze dne 16. 3. 2005,
čj. 30 Ca 56/2005 – 303, žalobu rozdělil na 67 samostatných žalob a vyčlenil
je k samostatnému projednání. Originální obálka s otiskem razítka držitele poštovní
licence tedy mohla být připojena pouze k jedné takto vyčleněné žalobě. Tím se podle
názoru stěžovatele patrně stalo, že krajský soud považoval datum, kdy žalobu doručila Č.
p., a. s., a které také vyznačila podatelna na předmětné žalobě, za datum osobního
doručení žaloby. Je tedy zřejmé, že krajský soud odmítl žalobu pro opožděnost v rozporu
se zákonem. Proto se stěžovatel domáhal, aby usnesení krajského soudu bylo zrušeno a
věc byla vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení.
Nejvyšší správní soud přezkoumal napadené rozhodnutí krajského soudu
v rozsahu uplatněných námitek.
Podle ustanovení §72 odst. 1 s. ř. s. lze žalobu podat do dvou měsíců poté,
kdy bylo rozhodnutí žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným
zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. Lhůta
je zachována, byla-li žaloba ve lhůtě podána u správního orgánu, proti jehož rozhodnutí
směřuje.
V daném případě je nesporné, že napadené rozhodnutí finančního ředitelství bylo
stěžovateli doručeno dne 3. 1. 2005. Stěžovatel mohl proto podle ustanovení §72 odst. 1
s. ř. s. podat žalobu proti tomuto správnímu rozhodnutí ve lhůtě do dvou měsíců,
tj. nejpozději ve čtvrtek dne 3. 3. 2005 (§40 odst. 2 s. ř. s.), a to tak, že ji v tento den
předá osobně na podatelnu Krajského soudu v Brně nebo ji tomuto soudu zašle
prostřednictvím držitele poštovní licence (§40 odst. 4 s. ř. s.). Stěžovatel doložil podacím
lístkem Č. p., s. p., že dne 3. 3. 2005 zaslal prostřednictvím podací pošty Praha 1
Krajskému soudu v Brně zásilku (čl. 41 spisu krajského soudu), která podle jeho tvrzení
obsahovala žalobu proti 67 rozhodnutím Finančního ředitelství v Brně včetně příloh.
Mezi žalobou napadenými rozhodnutími mělo být i rozhodnutí ze dne 14. 12. 2004,
čj. 3285/04/FŘ 130. Žaloba proti tomuto rozhodnutí byla krajským soudem vyčleněna
k samostatnému projednání, a poté usnesením ze dne 21. 7. 2006, čj. 29 Ca 90/2005 – 35,
odmítnuta pro opožděnost. Vzhledem k tomu, že v soudním spisu není založena obálka,
podle otisku razítka podatelny krajského soudu na prvním listu společného návrhu
na přezkoumání daňových rozhodnutí není uveden čas, není vyplněn ani počet podání
a příloh a krajský soud v dosavadním řízení nijak přesvědčivě neprokázal, že by stěžovatel
nepodal žalobu k poštovní přepravě k datu 3. 3. 2005, jak o tom svědčí otisk razítka
podací pošty, nelze dojít k jinému závěru, než že podal žalobu proti napadenému
správnímu rozhodnutí v zákonné lhůtě dvou měsíců, uvedené v ustanovení §72 odst. 1
s. ř. s. V případě pochybností o tom, zda bylo předmětné podání učiněno včas či nikoli,
se soud musí přiklonit k tvrzení stěžovatele. Jiným postupem by stěžovateli bylo upřeno
právo na přístup k soudu, které je chráněno čl. 36 Listiny základních práv a svobod.
Ze shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud podle ust. §110 odst. 1 s. ř. s.
napadené usnesení krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, v němž je tento
soud podle odst. 3 citovaného ustanovení vázán právním názorem vysloveným v tomto
rozsudku.
O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodne krajský soud v novém
rozhodnutí (§110 odst. 2 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 21. srpna 2007
JUDr. Petr Příhoda
předseda senátu