ECLI:CZ:NSS:2007:8.AFS.152.2006:139
sp. zn. 8 Afs 152/2006 - 139
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Příhody
a soudců JUDr. Michala Mazance a Mgr. Jana Passera v právní věci žalobce ČSAD
Slaný, a. s., se sídlem Slaný, Lacinova 1366, proti žalovanému Krajskému úřadu
Středočeského kraje, se sídlem Praha 5, Zborovská 11, v řízení o kasační stížnosti proti
usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. 8. 2006, čj. 11 Ca 113/2005 – 96, o návrhu
žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
I. Kasační stížnosti žalobce v části směřující proti výroku usnesení
Městského soudu v Praze ze dne 31. 8. 2006, čj. 11 Ca 113/2005 – 96
o odmítnutí žaloby proti rozhodnutí o opatření k nápravě ze dne
31. 1. 2005, čj. 761/2005/Dop a postoupení věci Ministerstvu dopravy,
se přiznává odkladný účinek.
II. Návrh žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
ve zbývající části se zamítá.
Odůvodnění:
Žalobce (dále též „stěžovatel“) se žalobou podanou u Městského soudu v Praze
domáhal zrušení protokolu ze dne 7. 12. 2004, čj. OD-03/04, čj. 18810/2004/DOP,
zrušení rozhodnutí o námitkách proti tomuto protokolu ze dne 12. 1. 2005,
čj. 16028/2005/DOP a zrušení opatření k nápravě ze dne 31. 1. 2006, čj. 2005/DOP.
Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 10. 5. 2005, čj. 11 Ca 113/2005 – 27
k žádosti žalobce byl žalobě proti opatření k nápravě ze dne 31. 1. 2005,
čj. 761/2005/DOP přiznán odkladný účinek. Návrh žalobce na přiznání odkladného
účinku žalobě proti shora uvedenému protokolu a rozhodnutí o námitkách byl zamítnut.
Jak vyplývá z odůvodnění tohoto usnesení, městský soud dospěl k závěru, že podmínky
§73 odst. 2 s. ř. s. jsou splněny, pokud se týká opatření k nápravě, kterým žalobci byla
uložena povinnosti uhradit ve stanovené lhůtě částku 12 681 997,43 Kč. Tím by mohlo
dojít, jak tvrdí žalobce, i k jeho insolventnosti, popř. až k k likvidaci. Žalovaný
s přiznáním odkladného účinku souhlasil. Naopak, pokud se týká dalších dvou úkonů
napadených žalobou (protokolu a rozhodnutí o námitkách), žádost o přiznání odkladného
účinku žádné skutečnosti, na základě kterých by bylo možné návrhu v této části vyhovět,
neobsahuje.
Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 31. 8. 2006, čj. 11 Ca 113/2005 – 96
byla žaloba proti uvedenému protokolu a proti rozhodnutí o námitkách odmítnuta.
Žaloba proti zmíněnému rozhodnutí o opatření k nápravě byla odmítnuta s tím, že se tato
věc postupuje Ministerstvu dopravy. Pokud se týká prvých dvou aktů, městský soud
dospěl k závěru, že se nejedná o rozhodnutí ve smyslu §65 s. ř. s. U opatření k nápravě
pak vycházel z názoru, že jde o rozhodnutí na které se vztahuje správní řád (v tomto
případě ještě zákon č. 71/1967 Sb.), proti kterému je přípustné odvolání. Byl tedy,
vzhledem i k nesprávnému poučení v tomto správním rozhodnutí, dán důvod k postupu
podle §46 odst. 5 s. ř. s.
Proti tomuto usnesení městského soudu podal stěžovatel kasační stížnost v plném
rozsahu. Samostatným podáním navrhl, aby kasační stížnosti byl přiznán odkladný účinek
Obdobně, jako u žaloby především poukázal na to, že úhrada částky uložená v opatření
k nápravě by pro stěžovatele znamenala nenahraditelnou újmu. Uvedl, že by došlo
k insolvenci, odkázal i na stav finančních prostředků na účtech sloužících ke krytí
provozních nákladů. Dovozoval, že jsou splněny i další podmínky §73 odst. 2 s. ř. s.
Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že návrh na přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti je návrhem účelovým a pozdržujícím řádný proces přezkoumání
řízení vedeného žalovaným ze strany Ministerstva dopravy.
Nejvyšší správní soud při posouzení návrhu na přiznání odkladného účinku vycházel
z následujících skutečností, úvah a závěrů.
Podle §107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek. Nejvyšší správní soud
jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení §73 odst. 2 až 4 se užije
přiměřeně.
Podle §73 odst. 2 s. ř. s. soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením
přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí
znamenaly pro žalobce nenahraditelnou újmu, přiznání odkladného účinku se nedotkne
nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným
zájmem.
Z protokolu ze dne 7. 12. 2004 a z rozhodnutí o námitkách proti tomuto protokolu
nevyplývají pro stěžovatele žádné právní následky, které by pro něj znamenaly
nenahraditelnou újmu. Takováto újma nemůže vyplývat ani ze skutečnosti, že městský
soud žalobu proti těmto správním aktům odmítl. To ostatně netvrdí ani stěžovatel. Proto
byl návrh stěžovatele na přiznání odkladného účinku v této části zamítnut.
Jiná situace je u rozhodnutí o opatření k nápravě ze dne 31. 1. 2005. Shodně se závěry
usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. 5. 2005, i Nejvyšší správní soud dospěl
k závěru, že se zřetelem na výši finanční částky, u které byla uložena povinnost ji odvést
na účet Středočeského kraje, by u stěžovatele mohla dojít k nenahraditelné újmě.
Se zřetelem na stanovený termín splatnosti (kdy žalovaný nezvažoval možnost podat proti
tomuto rozhodnutí odvolání), nelze pak zcela vyloučit, že by již před rozhodnutím
o kasační stížnosti bylo přistoupeno k výkonu tohoto správního rozhodnutí. Soud neměl
důvodu pochybovat o tvrzeních stěžovatele týkajících se stavu jeho finančních
prostředků, protože v návrhu konkrétně uváděné skutečnosti ani žalovaný nezpochybnil.
Z ničeho nevyplývá, že by přiznání odkladného účinku mělo dopad na nabytá práva
třetích osob a nelze ani dovodit, že by vyhovění žádosti stěžovatele bylo v rozporu
s veřejným zájmem.
Ze všech těchto důvodů bylo rozhodnuto, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 12. dubna 2007
JUDr. Petr Příhoda
předseda senátu