ECLI:CZ:NSS:2007:8.AS.5.2006
sp. zn. 8 As 5/2006 - 90
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Příhody
a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka a Mgr. Jana Passera v právní věci žalobkyně PhDr. H.
V. P., zastoupené JUDr. Jiřím Hanákem, advokátem se sídlem Olomouc, Horní lán 9,
proti žalovanému Ministerstvu kultury, Praha 1, Maltézské nám. 1, o kasační stížnosti
proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 5. 2005, čj. 11 Ca 227/2004 – 56,
takto:
I. JUDr. Jiří Hanák, advokát se sídlem Olomouc, Horní lán 9 se zprošťuje
zastupování žalobkyně.
II. Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 5. 2005,
čj. 11 Ca 227/2004 – 56 se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu
řízení.
Odůvodnění:
Žalobkyně PhDr. H. V. P. (dále též „stěžovatelka“) se žalobou proti žalovanému
Ministerstvu kultury domáhala ve správním soudnictví přezkoumání rozhodnutí ministra
kultury ze dne 15. 7. 2004, ve věci uložené pořádkové pokuty ve výši 30.000 Kč podle §
19 odst. 1 zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole.
Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 18. 1. 2004, čj. 11 Ca 227/2003 – 36
bylo žalobkyni v řízení o této žalobě přiznáno osvobození od soudního poplatku. Dne
14. 2. 2005 byl tomuto soudu doručen návrh žalobkyně na ustanovení zástupce.
Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 20. 5. 2005, čj. 11 Ca 227/2004 – 56 byl
tento návrh zamítnut. Jak vyplývá z odůvodnění tohoto usnesení, soud dospěl
k závěru, že není splněna jedna z podmínek §35 odst. 7 (nyní §35 odst. 8) s. ř. s.
a to, že ustanovení zástupce je třeba k ochraně práv žadatele. Městský soud poukázal
na to, že žalobkyně využila svého oprávnění domáhat se přezkoumání rozhodnutí
ministra kultury soudem a jí podaná žaloba má zákonem požadované náležitosti, zejména
návrh obsahuje označení napadeného rozhodnutí, obsahuje důvody, které žalobkyni
k podání žaloby vedly, obsahuje i návrh výroku rozsudku. Žalobkyně tedy svými vlastními
úkony učinila vše, co mohla podle právních předpisů učinit k ochraně svých práv,
dostatečně kvalifikovaným způsobem se obrátila na soud. V řízení před správním soudem
není zastoupení žalobkyně již povinné.
Podáním ze dne 8. 6. 2005, doručeným Městskému soudu v Praze dne 13. 6. 2005
podala žalobkyně proti tomuto usnesení (ze dne 20. 5. 2005) kasační stížnost. Poukázala
zejména na to, že si za své sociální situace nemůže dovolit hradit služby zvoleného
zástupce. V dané věci se jedná o to, zda správním soudem bude či nebude potvrzeno
správní rozhodnutí, kterým stěžovatelce byla uložena pokuta ve výši 30.000 Kč za delikt,
kterého, jak uvedla v žalobě, se nedopustila. Má tedy pochopitelně na průběhu a výsledku
tohoto soudního řízení za účasti zástupce naléhavý právní zájem.
Usnesením Městského soudu ze dne 11. 1. 2006, čj. 11 Ca 227/2004 – 67 k žádosti
stěžovatelky (ze dne 28. 7. 2005) bylo vysloveno, že se žalobkyni pro řízení
o kasační stížnosti proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 5. 2005,
čj. 11 ca 227/2004 – 56 přiznává osvobození od soudního poplatku za kasační stížnosti
a že se jí ustanovuje zástupce JUDr. Jiří Hanák, advokát.
Po předložení věci Nejvyššímu správnímu soudu podáním ze dne 18. 6. 2006
stěžovatelka s poukazem na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu publikované
pod č. 486/2005 Sb. NSS sdělila, že svoji žádost na ustanovení zástupce ze dne
28. 7. 2005 bere zpět, neboť takovéto zastoupení je ryze formální a zástupce v řízení
o kasační stížnosti neučinil žádný úkon.
Podáním ze dne 11. 1. 2007, doručeným Nejvyššímu správnímu soudu dne
12. 1. 2007 ustanovený zástupce stěžovatelky sdělil, že žádá o zrušení jeho ustanovení
z důvodu narušení důvěry mezi jím a stěžovatelkou.
Vzhledem k tomu, že o žádosti stěžovatelky o ustanovení zástupce pro řízení
o kasační stížnosti již bylo rozhodnuto pravomocným usnesením městského soudu,
nebylo možné její podání ze dne 18. 6. 2006 považovat za účinné zpětvzetí návrhu
(žádosti). Nejvyšší správní soud však neshledal důvodu nevyhovět žádosti zástupce
stěžovatelky, přičemž přihlédl i k tomuto jejímu podání, k kterého je zřejmé, že na dalším
zastoupení netrvá. Soud vzal i zřetel na stanovisko Nejvyššího správního soudu, z kterého
vyplývá, že v daném případě zastoupení advokátem není zapotřebí (viz správný odkaz
stěžovatelky na dotyčný judikát).
Při posouzení důvodnosti kasační stížnosti vycházel Nejvyšší správní soud
z následujících skutečností, úvah a závěrů.
V rozhodnutí o návrhu (žádosti) na ustanovení zástupce podle §35 odst. 8 s. ř. s.
musí soud při úvaze, zda zastoupení je třeba k ochraně práv žalobce, posuzovat nejen
zda žaloba byla podána kvalifikovaným způsobem, ale i zda to není pro zajištění práv
tohoto účastníka řízení zapotřebí k dalšímu průběhu řízení před soudem, především
při jednání soudu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 10. 2006,
čj. 6 Azs 306/2005 – 66 publik. na www.nssoud.cz). Protože žalovaný po výzvě
městského soudu ve stanovené lhůtě prohlásil, že nesouhlasí s postupem soudu
dle §51 odst. 1 s. ř. s., lze předpokládat, že jednání bude nařízeno.
Městský soud se v daném případě v napadeném usnesení vypořádal toliko s prvou
zmíněnou otázkou, tj. se skutečností, že žaloba obsahuje všechny nezbytné náležitosti.
Zda k zajištění práv žalobkyně v dalším řízení není třeba ustanovit zástupce tento soud
nezvažoval. Městský soud by při této úvaze měl vzít zřetel i na řadu podání stěžovatelky
v jiných věcech a jejich kvalifikovanost.
Městský soud v Praze je v dalším řízení vázán právním názorem vysloveným
Nejvyšším správním soudem v tomto rozsudku (§110 odst. 3).
O nákladech řízení včetně odměny ustanoveného zástupce žalobkyně rozhodne
městský soud v dalším řízení.
Nejvyšší správní soud v souladu s §109 odst. 1 s. ř. s. rozhodl bez nařízení jednání.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 22. ledna 2007
JUDr. Petr Příhoda
předseda senátu