ECLI:CZ:NSS:2007:8.AS.5.2007
sp. zn. 8 As 5/2007 - 29
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Příhody
a soudců JUDr. Michala Mazance a Mgr. Jana Passera v právní věci žalobce: J. P.,
zastoupený JUDr. Vladimírem Nedvědem, advokátem se sídlem Štítného 1344, Kladno,
proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, se sídlem Zborovská 11, Praha 5, o
žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 7. 2006, čj. 99466/2006/KUSK, v řízení o
kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 9. 2006, čj. 2
Ca 11/2006 - 14,
takto:
Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 9. 2006, čj. 2 Ca 11/2006 - 14,
se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Žalobou podanou dne 8. 8. 2006 se žalobce domáhal, aby Městský soud v Praze
zrušil rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje ze dne 17. 7. 2006,
čj. 99466/2006/KUSK. Zároveň v žalobě požádal o osvobození od soudních poplatků.
Městský soud v Praze usnesením ze dne 20. 9. 2006, čj. 2 Ca 11/2006 - 14, zamítl
žádost žalobce o osvobození od soudních poplatků pro řízení o žalobě proti rozhodnutí
žalovaného. V odůvodnění konstatoval majetkové poměry žalobce a uvedl, že nejsou
splněny předpoklady pro jeho osvobození od soudních poplatků podle §3 6 odst. 3 s. ř. s.,
neboť žalobce je majitelem 1 rodinného domku a má pravidelný měsíční důchod ve výši
9425 Kč překračující dvojnásobek životního minima.
Proti tomuto usnesení podal žalobce (dále jen „ stěžovatel“) kasační stížnost,
ve které uvedl, že zamítnutí žádosti je naprosto nedůvodné, neboť Městský soud
již několikrát zjistil, že jsou důvody k osvobození dány a již několikrát jeho žádosti
vyhověl. Namítal dále, že řízení je od soudních poplatků osvobozeno podle §11 odst. 1
písm. g) a odst. 3 písm. d), f) a g) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění
pozdějších předpisů. Žádá tedy, aby usnesení bylo pro nezákonnost zrušeno.
Nejvyšší správní soud shledal, že kasační stížnost byla podána včas, je přípustná
a důvodná.
Námitce stěžovatele, že je od soudních poplatků osvobozen podle §11 odst. 1
písm. g) a odst. 3 písm. d), f) a g) zákona o soudních poplatcích, Nejvyšší správní soud
nepřisvědčil. V posuzované věci podal stěžovatel žalobu proti rozhodnutí správního
orgánu ve smyslu §4 od st. 1 písm. a) s. ř. s., nejedná se tedy o řízení ve věcech náhrady
škody způsobené při výkonu veřejné moci nezákonným rozhodnutím, rozhodnutím
o vazbě nebo nesprávným úředním postupem, a ustanovení §11 odst. 1 písm. f) zákona
o soudních poplatcích, ani navazující ustanovení §11 odst. 3 téhož zákona se proto
na posuzovaný případ nevztahují.
Stěžovatel dále zejména namítal, že zamítnutí jeho žádosti je nedůvodné, neboť
mu Městský soud v Praze osvobození od soudních poplatků přiznává. Nejvyšší správní
soud proto posuzoval, zda bylo v tomto případě namístě se od uvedené praxe odchýlit.
Stěžovatel neodkázal na žádná konkrétní rozhodnutí, kterými byl osvobozen od soudních
poplatků, Nejvyšší správní soud zjistil, že ve věci vedené u zdejšího soudu pod
čj. 4 Ans 5/2006 - 69 bylo rozhodováno o shodných kasačních námitkách stěžovatele.
Podle §36 odst. 3 s. ř. s. účastník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky,
může být na vlastní žádost usnesením předsedy senátu osvobozen od soudních poplatků.
Dospěje-li však soud k závěru, že návrh zjevně nemůže být úspěšný, takovou žádost
zamítne. Přiznané osvobození kdykoliv za řízení odejme, popřípadě i se zpětnou
účinností, jestliže se do pravomocného skončení řízení ukáže, že poměry účastníka
přiznané osvobození neodůvodňují, popřípadě neodůvodňovaly.
V citovaném ustanovení jsou upraveny dvě podmínky, které musí být splněny
současně, aby mohl soud účastníka řízení na jeho žádost osvobodit od soudních poplatků.
První podmínkou je nedostatečnost prostředků účastníka, kterou tento musí doložit,
druhou podmínkou je hledisko úspěšnosti návrhu, který nesmí být zjevně ne úspěšný.
Z tvrzení stěžovatele a prohlášení o majetkových poměrech ze dne 11. 9. 2006,
jednoznačně vyplývá, že se majetkové a výdělkové poměry stěžovatele - starobního
důchodce - v době od vydání usnesení předchozích, kterými byl osvobozen od soudního
poplatku, do vydání napadeného usnesení nezměnily.
Podle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu ustanoví-li soud účastníku
řízení advokáta (§35 odst. 8 s. ř. s.) a v jiném skutkově obdobném řízení a identické procesní situaci
témuž účastníku advokáta neustanoví, aniž by řádně a přesvědčivě odůvodnil odlišnost tohoto rozhodnutí,
Nejvyšší správní soud ke kasační stížnosti rozhodnutí o neustanovení zástupce zruší (srov. rozsudek
Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 12. 2006, čj. 8 As 60/2006 - 90, www.nssoud.cz).
Analogicky platí totéž v případě osvobození od soudních poplatků, Nejvyšší správní soud
proto uzavírá, že napadené usnesení bylo vydáno v rozporu s principem legitimního
očekávání, neboť Městský soud v Praze ve skutkově obdobném řízení a identické
procesní situaci stěžovateli osvobození od soudních poplatků přiznal. Napadené usnesení
vychází z toho, že v případě stěžovatele nejsou splněny podmínky pro osvobození
od soudních poplatků, aniž by byla jakkoli odůvodněna odlišnost od předchozích
rozhodnutí Městského soudu v Praze, kterými byl stěžovatel od soudních poplatků
osvobozen.
Vzhledem k nezměněným majetkovým poměrům stěžovatele mohla být odlišnost
od případů ostatních shledána pouze v nesplnění druhé z podmínek pro osvobození
od soudních poplatků. Takový závěr však z napadeného usnesení nevyplývá, ani
by nemohl být považován za správný, neboť podanou žalobu nelze bez dalšího označit
za zjevně neúspěšný návrh.
Nejvyšší správní soud z výše uvedených důvodů shledal napadené rozhodnutí
Městského soudu v Praze nezákonným [§103 odst. 1 písm. a) s. ř. s.], napadené usnesení
proto zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Podle §110 odst. 3 s. ř. s. zruší -li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského
soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem
vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 12. září 2007
JUDr. Petr Příhoda
předseda senátu