ECLI:CZ:NSS:2007:8.AZS.18.2007
sp. zn. 8 Azs 18/2007 - 70
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Příhody
a soudců JUDr. Michala Mazance, Mgr. Jana Passera, JUDr. Jaroslava Hubáčka
a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobce: A. F. O., zastoupený JUDr. Jaroslavem
Hostinským, advokátem se sídlem Vinohradská 126, 130 00 Praha 3, proti žalovanému:
Ministerstvo vnitra, Nad Štolou 3, Praha 7, poštovní přihrádka 21/OAM, o žalobě proti
rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 12. 2005, čj. OAM-3240/VL-07-04-R2-2004, v řízení o
kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne
23. 10. 2006, čj. 32 Az 8/2006 - 22,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Odměna ustanoveného zástupce stěžovatele advokáta JUDr. Jaroslava
Hostinského se určuje částkou 4800 Kč, která mu bude vyplacena z účtu
Nejvyššího správního soudu ve lhůtě 60 dnů od právní moci tohoto
usnesení.
Odůvodnění:
Kasační stížností podanou dne 13. 11. 2006 se žalobce jako stěžovatel
domáhá zrušení shora označeného rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, kterým
byla zamítnuta žaloba proti rozhodnutí Ministerstva vnitra, jímž stěžovateli nebyl podle
ustanovení §12, §13 odst. 1, 2 a §14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona
č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon
o azylu) udělen azyl a současně bylo vysloveno, že se na něj nevztahuje překážka
vycestování podle ustanovení §91 zákona o azylu. Krajský soud vycházel ze skutečnosti,
že žalovaný dostatečně zjistil skutkový stav věci pro posouzení udělení azylu žalobci
a napadené rozhodnutí je v souladu se zákonem.
Stěžovatel v kasační stížnosti uplatňuje důvody obsažené v ustanovení §103 odst. 1
písm. a) až d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“).
Podáním ze dne 27. 12. 2006 doplnil, že namítá nezákonnost rozhodnutí spočívající
v nesprávném posouzení právní otázky soudem, neboť ačkoliv je formálně díky
cestovnímu dokladu považován za občana N., nikdy tam nežil a nemá k této zemi žádný
vztah. Narodil se v P., odkud uprchl, protože byl šikanován policií z důvodu příslušnosti
k etniku, jež v P. působí občanskou válku. Dále považuje rozhodnutí správního orgánu
za nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, neboť správní orgán po zrušujícím
rozsudku učinil ohledně N. pouze formální a nekonkrétní zjištění a nezabýval se specifiky
stěžovatelova případu.
Nejvyšší správní soud se kasační stížností musel zabývat nejprve z hlediska její
přípustnosti. Podle §104 odst. 4 s. ř. s. není kasační stížnost přípustná, opírá li se jen
o jiné důvody, než které jsou uvedeny v §103 s. ř. s., nebo o důvody, které stěžovatel
neuplatnil v řízení před soudem, jehož rozhodnutí má být přezkoumáno, ač tak učinit
mohl. Podle §109 odst. 4 s. ř. s. pak Nejvyšší správní soud nepřihlíží ke skutečnostem,
které stěžovatel uplatnil poté, kdy bylo vydáno napadené rozhodnutí. Přitom je třeba
zdůraznit, že nepřípustnost kasačních důvodů, neuplatněných v řízení před krajským
soudem, se vztahuje k důvodům a skutečnostem uplatněným v žalobě, resp. v jejím
doplnění, ve lhůtě uvedené v ustanovení §72 odst. 2 s. ř. s.
Stěžovatel v žalobě především parafrázoval některá ustanovení správního řádu
a zákona o azylu, která měla být v řízení před žalovaným porušena. Co do skutkových
důvodů, na jejichž základě tvrdil porušení zákona, odkázal na spisový materiál vztahující
se k jeho žádosti o udělení azylu. Jediná konkrétní žalobní námitka je uvedena v bodě IV.,
kde žalobce uvádí, že v „zemi původu“ je pokládán za toho, kdo způsobil válku
a konflikty, z čehož plyne pronásledování, kterému je vystaven a správní orgán dostatečně
nezvážil jeho problémy a k rozhodnutí si neopatření potřebné doklady.
Porovnáním obsahu kasační stížnosti s obsahem žaloby Nejvyšší správní soud zjistil,
že důvody obsažené v kasační stížnosti se s důvody uvedenými v žalobě shodují pouze
v tom, že nebyly dostatečně posouzeny problémy stěžovatele v P. Jak vyplývá z obsahu
spisu, stěžovatel je státním příslušníkem N. Se zřetelem na skutečnosti tvrzené
stěžovatelem by mohlo přicházet v úvahu udělení azylu z důvodů §12 písm. b) zákona o
azylu. Jak však dovodil již Krajský soud v Hradci Králové ve svém rozsudku ze dne
29. 4. 2005, čj. 30 Az 1/2005 - 21, kterým bylo zrušeno předchozí rozhodnutí žalovaného
o neudělení azylu stěžovateli a jak bylo poukázáno i v napadeném rozsudku, je
rozhodující posouzení situace v N., tedy v zemi, jejíž občanství stěžovatel má a nikoliv
v P. Tento závěr odpovídá i stávající judikatuře (viz např. rozsudek Nejvyššího správního
soudu ze dne 9. 6. 2005, čj. 7 Azs 71/2005 - 61).
1
Institut přijatelnosti kasační stížnosti a výklad zákonného pojmu „přesah vlastních
zájmů stěžovatele“, který je podmínkou přijatelnosti kasační stížnosti, byl předmětem
rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 4. 2006, čj. 1 Azs 13/2006 - 39,
publikované pod č. 933/2006 Sb. NSS.
1
Všechna zde uvedená rozhodnutí jsou publikována na www.nssoud.cz
Nejvyšší správní soud tak konstatuje, že kasační stížnost svým významem podstatně
nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele. Shledal ji proto ve smyslu ustanovení §104a s. ř. s.
nepřijatelnou a odmítl ji.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s.,
podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byla
kasační stížnost odmítnuta. Stěžovateli byl soudem pro řízení o kasační stížnosti
ustanoven zástupcem advokát; v takovém případě platí hotové výdaje a odměnu za
zastupování stát (§35 odst. 8 s. ř. s., §120 s. ř. s.). Nejvyšší správní soud proto určil
odměnu advokáta částkou 4200 Kč dle §7 bod 5, §9 odst. 3 písm. f), §11 odst. 1 písm.
b), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., za dva úkony právní služby – převzetí zastupování
a doplnění kasační stížnosti, a na náhradě hotových výdajů dle §13 odst. 3 téže vyhlášky
600 Kč, tedy celkem 4800 Kč. Tato částka mu bude vyplacena z účtu Nejvyššího
správního soudu do šedesáti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 10. července 2007
JUDr. Petr Příhoda
předseda senátu