ECLI:CZ:NSS:2007:8.AZS.70.2006
sp. zn. 8 Azs 70/2006 - 64
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Petra
Příhody a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka, JUDr. Michala Mazance, Mgr. Jana Passera
a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobce: C. S., zastoupeného JUDr. Janem
Kačerem, advokátem v Praze 8 – Kobylisích, Jelínkova 1615, proti žalovanému:
Ministerstvo vnitra, Praha 7, Nad Štolou 3, poštovní přihrádka 21/OAM, v řízení o
žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 6. 2005, čj. OAM-188/VL-07-K01-2005, o
kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne
24. 2. 2006, čj. 30 Az 68/2005 - 28,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační
stížnosti.
Odůvodnění:
Žalovaný rozhodnutím ze dne 27. 6. 2005, čj. OAM-188/VL-07-K01-2005,
neudělil žalobci azyl podle §12, §13 odst. 1, 2 a §14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu
a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii ČR, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „zákon o azylu“), a současně rozhodl, že se na žalobce nevztahuje překážka
vycestovaní ve smyslu §91 zákona o azylu.
Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného žalobou u Krajského soudu v Hradci
Králové, který ji rozsudkem ze dne 24. 2. 2006, čj. 30 Az 68/2005 - 28, zamítl. Žalobce
(stěžovatel) brojil proti rozsudku krajského soudu kasační stížností.
Nejvyšší správní soud se kasační stížností musel zabývat nejprve z hlediska
její přípustnosti, neboť pouze přípustná kasační stížnost může být meritorně projednána.
Podle §104 odst. 4 s. ř. s. není kasační stížnost přípustná, opírá-li se jen o jiné
důvody, než které jsou uvedeny v §103 s. ř. s., nebo o důvody, které stěžovatel neuplatnil
v řízení před soudem, jehož rozhodnutí má být přezkoumáno, ač tak učinit mohl.
Podle §109 odst. 4 s. ř. s. pak Nejvyšší správní soud nepřihlíží ke skutečnostem,
které stěžovatel uplatnil poté, kdy bylo vydáno napadené rozhodnutí. Přitom je třeba
zdůraznit, že nepřípustnost kasačních důvodů, neuplatněných v řízení před krajským
soudem, se vztahuje k důvodům a skutečnostem uplatněným v žalobě, resp. v jejím
doplnění, ve lhůtě uvedené v ustanovení §72 odst. 2 s. ř. s.
Porovnáním obsahu kasační stížnosti s obsahem žaloby Nejvyšší správní soud
zjistil, že důvody obsažené v kasační stížnosti stěžovatel v řízení před krajským soudem
neuplatnil.
Stěžovatel v žalobě především parafrázoval některá ustanovení správního řádu
a zákona o azylu, která měla být v řízení před žalovaným porušena. Co do skutkových
důvodů, na jejichž základě tvrdil porušení zákona, odkázal na spisový materiál vztahující
se k jeho žádosti o udělení azylu. Jediná konkrétní žalobní námitka směřuje
do nesprávného posouzení existence překážky vycestování ve smyslu §91 zákona o azylu,
u níž uvedl, že má v případě návratu do země původu obavy z protizákonného jednání
policie, přičemž v Indii není orgán, který by mu mohl zajistit bezpečí před těmito útoky.
V kasační stížnosti stěžovatel opět především parafrázoval některá ustanovení
správního řádu, která měla být v řízení před žalovaným porušena, a dále se dovolal čl. 53
a čl. 43 Příručky procedur a kritérií pro přiznání postavení uprchlíka. Jediná konkrétní
stížní námitka směřuje do nesprávného posouzení jeho žádosti o udělení azylu
u níž uvedl, že je hinduistického vyznání, byl členem strany Národní kongres a vlast
opustil kvůli problémům s policií, jeho problémy v zemi původu jsou sice zdánlivě
soukromého charakteru, ale znemožňují mu tam žít.
Kasační stížnost se tedy opírá výhradně o důvody dříve neuplatněné, ač stěžovateli
nic nebránilo namítnout je již v žalobě. Kasační stížnost zároveň neobsahuje jiný stížní
důvod (důvod uplatněný žalobou nebyl zopakován), proto je nepřípustná a Nejvyšší
správní soud ji odmítl [§46 odst. 1 písm. d) ve spojení s §120 s. ř. s.].
O návrhu, aby byl kasační stížnosti přiznán odkladný účinek (§107 s. ř. s.) Nejvyšší
správní soud samostatně nerozhodoval. Dospěl k závěru, že o něm není třeba rozhodovat
tam, kde je kasační stížnosti přiznán odkladný účinek přímo ze zákona (§32 odst. 5
zákona o azylu).
O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s ustanovením
§60 odst. 3 s. ř. s. za použití §120 s. ř. s.
Stěžovateli byl pro řízení o kasační stížnosti ustanoven zástupcem advokát.
V takovém případě platí hotové výdaje a odměnu za zastupování stát (§35 odst. 7,
§120 s. ř. s.), v předmětné věci však soud ustanovenému zástupci odměnu za zastupování
nepřiznal, neboť z obsahu soudního spisu nevyplývá, že by učinil úkon právní služby,
za který náleží odměna dle §11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 29. ledna 2007
JUDr. Petr Příhoda
předseda senátu