ECLI:CZ:NSS:2007:8.AZS.96.2006
sp. zn. 8 Azs 96/2006 - 69
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Petra
Příhody a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka, JUDr. Michala Mazance, Mgr. Jana Passera
a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobce: A. H., zastoupeného Mgr. Evou
Kravčíkovou, advokátkou v Praze 5, Vlachova 1513, proti žalovanému: Ministerstvo
vnitra, Praha 7, Nad Štolou 3, poštovní přihrádka 21/OAM, v řízení o žalobě proti
rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 2. 2005, čj. OAM-2676/VL-10-K03-2004, o kasační
stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 27. 1. 2006,
čj. 28 Az 10/2005 - 23,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační
stížnosti.
III. Odměna advokátky Mgr. Evy Kravčíkové se určuje částkou 2150 Kč,
která bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu ve lhůtě 60 dnů
od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
Žalovaný rozhodnutím ze dne 10. 2. 2005, čj. OAM-2676/VL-10-K03-2004,
neudělil žalobci azyl podle §12, §13 odst. 1, 2 a §14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu
a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii ČR, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „zákon o azylu“) a rozhodl, že se na žalobce nevztahuje překážka vycestování
ve smyslu §91 citovaného zákona.
Žalobce podal proti rozhodnutí žalovaného žalobu u Krajského soudu v Hradci
Králové, který ji rozsudkem ze dne 27. 1. 2006, čj. 28 Az 10/2005 - 23, zamítl. Žalobce
(stěžovatel) napadl rozsudek krajského soudu kasační stížností.
Po konstatování přípustnosti kasační stížnosti se Nejvyšší správní soud ve smyslu
ustanovení §104a s. ř. s. zabýval otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně
přesahuje vlastní zájmy stěžovatele. Pokud by tomu tak nebylo, musela by být podle
citovaného ustanovení kasační stížnost odmítnuta jako nepřijatelná.
Zákonný pojem „přesah vlastních zájmů stěžovatele“, který je podmínkou
přijatelnosti kasační stížnosti, představuje typický neurčitý právní pojem. Do soudního
řádu správního byl zaveden novelou č. 350/2005 Sb. s účinností ke dni 13. 10. 2005.
Jeho výklad, který demonstrativním výčtem stanovil typická kriteria nepřijatelnosti, byl
proveden např. usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 4. 2006,
čj. 1 Azs 13/2006 - 39
1
.
Zájmem stěžovatele v řízení o kasační stížnosti ve věcech azylu je tedy nejenom
splnit podmínky přípustnosti kasační stížnosti a svoji stížnost opřít o některý z důvodů
kasační stížnosti stanovený §103 odst. 1 s. ř. s., ale také uvést, v čem spatřuje přesah
svých vlastních zájmů, a z jakého důvodu by tedy měl Nejvyšší správní soud předloženou
kasační stížnost věcně projednat.
V posuzované věci stěžovatel žádné důvody přijatelnosti kasační stížnosti netvrdil.
Nejvyšší správní soud se proto mohl otázkou přijatelnosti jeho kasační stížnosti zabývat
pouze v obecné rovině za použití kriterií nastíněných ve shora citovaném usnesení
Nejvyššího správního soudu.
Jak ze soudního spisu vyplývá, stěžovatel v žalobě pouze uvedl,
že v předcházejícím řízení o udělení azylu v České republice byl zkrácen na svých právech,
a proto napadá předmětné rozhodnutí v plném rozsahu, dále parafrázoval některá
ustanovení správního řádu a zákona o azylu, která měla být správním orgánem porušena
a pokud jde o skutkové důvody, na jejichž základě tvrdí porušení zákona, odkázal
na spisový materiál, který se vztahuje k jeho žádosti o udělení azylu. V žalobě tak zcela
absentují jakákoliv konkrétní skutková tvrzení o nezákonnostech a právní výtky,
neboť citovaná ustanovení zákona nejsou subsumována na konkrétní skutková tvrzení.
Žaloba stěžovatele neobsahovala žádný žalobní bod a tento nedostatek podmínek řízení
nebyl v zákonné lhůtě (ostatně ani po jejím uplynutí) odstraněn.
Nejvyšší správní soud připomíná, že se řešením obdobné procesní situace již dříve
zabýval v řadě svých rozhodnutí, např. v rozsudku rozšířeného senátu ze dne
20. 12. 2005, čj. 2 Azs 92/2005 - 57, publikovaném pod č. 835/2006 Sb. NSS.,
a v rozsudcích ze dne 31. 5. 2005, čj. 8 Azs 52/2005 - 56,
2
ze dne 22. 4. 2004,
čj. 6 Azs 22/2004 - 42
3
, ze dne 30. 11. 2005, čj. 7 Azs 294/2004 - 41
4
, a ze dne
20. 2. 2006, čj. 8 Azs 172/2005 - 50
5
.
Jak bylo uvedeno shora, stěžovatel žádné důvody přijatelnosti kasační stížnosti
netvrdil. Nejvyšší správní soud sám pak, zejm. s ohledem na shora citovanou ustálenou
a vnitřně jednotnou judikaturu Nejvyššího správního soudu, v posuzované věci žádné
důvody přijatelnosti kasační stížnosti neshledal.
Nejvyšší správní soud shledal kasační stížnost nepřijatelnou, proto ji podle
ustanovení §104a s. ř. s. odmítl.
O návrhu, aby byl kasační stížnosti přiznán odkladný účinek dle ustanovení
§107 s. ř. s. Nejvyšší správní soud samostatně nerozhodoval. Dospěl k závěru, že o něm
1
http://www.nssoud.cz
2
http://www.nssoud.cz
3
http://www.nssoud.cz
4
http://www.nssoud.cz
5
http://www.nssoud.cz
není třeba rozhodovat tam, kde je kasační stížnosti přiznán odkladný účinek přímo
ze zákona (§32 odst. 5 zákona o azylu).
O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s ustanovením
§60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s., podle nějž nemá žádný z účastníků právo
na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Stěžovateli byl pro řízení o kasační stížnosti ustanoven zástupcem advokát;
v takovém případě platí hotové výdaje a odměnu za zastupování stát (§35 odst. 7 s. ř. s.,
§120 s. ř. s.). Nejvyšší správní soud určil odměnu advokáta částkou 2x 1000 Kč za dva
úkony právní služby – převzetí a příprava věci a písemné podání soudu týkající se věci
samé a dále 2x 75 Kč na úhradu hotových výdajů [§9 odst. 3 písm. f), §7, §11 odst. 1
písm. b) a d) a §13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů], celkem
2150 Kč. Tato částka bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu ve lhůtě šedesáti
dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 31. ledna 2007
JUDr. Petr Příhoda
předseda senátu