ECLI:CZ:NSS:2007:9.AFS.125.2007
sp. zn. 9 Afs 125/2007 - 100
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka
a soudkyň Mgr. Daniely Zemanové a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci stěžovatele
společnosti U. D., a. s. v likvidaci, zastoupeného JUDr. Alexandrem Klimešem, advokátem
se sídlem v Praze 1, U Bulhara 3, za účasti Finančního ředitelství pro hl. m. Prahu, se
sídlem v Praze 1, Štěpánská 28, v řízení o kasační stížnosti proti rozsudku Městského soudu
v Praze ze dne 27. 10. 2006, č. j. 7 Ca 47/2005 - 51,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení .
Odůvodnění:
Stěžovatel kasační stížností napadá v záhlaví označený rozsudek Městského
soudu v Praze (dále jen „městský soud“), kterým byla zamítnuta jeho žaloba
proti rozhodnutí Finančního ředitelství pro hl. m. Prahu (dále jen „správní orgán“) ze dne
19. 11. 2004, č. j. FŘ-5381/13/04. Tímto rozhodnutím správní orgán zamítl odvolání
stěžovatele proti platebnímu výměru Finančního úřadu pro Prahu – Jižní Město ze dne
20. 3. 2003, č. j. 43963/03/011512/6764, kterým byl stěžovateli vyměřen nadměrný odpočet
daně z přidané hodnoty za zdaňovací období březen 2002 ve výši 27 743 Kč, namísto
nárokovaného nadměrného odpočtu daně z přidané hodnoty ve výši 44 027 743 Kč.
Z obsahu předloženého soudního spisu Nejvyšší správní soud zjistil, že městský soud
doručoval výše označený rozsudek zástupci stěžovatele v řízení před městským soudem
Ing. J. Š., prostřednictvím provozovatele poštovních služeb na adresu B. 21, P. Na doručence,
která byla provozovatelem poštovních služeb vrácena městskému soudu a v soudním spisu je
připojena na č. l. 67, je uveden údaj, že zásilka byla dne 18. 1. 2007 z důvodu nezastižení
adresáta uložena. Následně si adresát zásilku dne 30. 1. 2007 vyzvedl, což potvrdil svým
podpisem.
Dle ustanovení §48d zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném
znění (dále jen „o. s. ř.“), se při doručování písemnosti určené fyzické osobě,
kterou si účastník zvolil svým zástupcem (§27), jež je oprávněna vykonávat specializované
právní poradenství podle zvláštních právních předpisů a řízení se týká oboru činnosti v nich
uvedených a která není advokátem, notářem, soudním exekutorem nebo patentovým
zástupcem, postupuje podle §46.
101
Podle ustanovení §46 odst. 3 a §50c odst. 1 a odst. 4 o. s. ř. nebyla-li fyzická
osoba zastižena na adrese svého bytu či místa, kde se zdržuje, doručující orgán písemnost,
která jí má být doručena do vlastních rukou, uloží a zanechá adresátovi v místě doručování
výzvu, aby si písemnost vyzvedl. Nebude-li uložená písemnost vyzvednuta do 10 dnů
od uložení, považuje se poslední den lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení
nedozvěděl.
Z výše uvedeného vyplývá, že obálka s písemností byla ve smyslu výše citovaných
ustanovení, ve spojení s ustanovením §42 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu
správního, v platném znění (dále jen „s. ř. s.“), uložena dne 18. 1. 2007 u doručujícího orgánu
po předchozím pokusu o její doručení a zástupci stěžovatele byla zanechána výzva,
aby si zásilku vyzvedl. Posledním dnem desetidenní lhůty stanovené §50c odst. 4 o. s. ř.
tak byl v daném případě den 28. 1. 2007, a protože tento den připadl na neděli, považoval
se v souladu s §40 odst. 3 s. ř. s. za den doručení nejblíže následující pracovní den, tj. pondělí
29. 1. 2007.
Zástupci stěžovatele byla písemnost vydána dne 30. 1. 2007, což stvrdil svým
podpisem na doručence. K doručení zásilky však došlo již dne 29. 1. 2007
uplynutím desetidenní lhůty od uložení, neboť poslední den této lhůty se považuje za den
doručení, a to i přesto, že si zástupce stěžovatele zásilku dne 30. 1. 2007 osobně
převzal. Shodně judikoval Nejvyšší správní soud již ve svém rozhodnutí ze dne 24. 2. 2004,
č. j. 5 Azs 15/2004-34 (zveřejněno na www.nssoud.cz), v němž uvádí: „Za den doručení
rozhodnutí, od kterého počíná běžet lhůta k podání kasační stížnosti (§106 odst. 2 s. ř. s.),
nelze považovat den, kdy stěžovatelka zásilku osobně převzala, pokud se tak stalo poté,
kdy již uplynula desetidenní úložní doba, jejíž poslední den se považuje za den doručení,
i když se adresát o tomto uložení nedozvěděl (§46 odst. 4 o. s. ř.).“
Dle ustanovení §106 odst. 2 s. ř. s. kasační stížnost musí být podána do dvou týdnů
po doručení rozhodnutí, zmeškání lhůty pro podání kasační stížnosti nelze prominout.
Dle ustanovení §40 odst. 1 s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím
soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti
určující její počátek. Lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí dle ustanovení §40
odst. 2 s. ř. s. uplynutím dne, který se svým označením shoduje s dnem, který určil počátek
lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce.
V daném případě byl ve smyslu ustanovení §40 odst. 1 s. ř. s. dnem určujícím počátek
běhu dvoutýdenní lhůty pro podání kasační stížnosti den doručení písemného vyhotovení
rozsudku městského soudu, t j. pondělí 29. 1. 2007. Konec lhůty pro podání kasační
stížnosti dle odst. 2 téhož ustanovení pak v návaznosti na výše uvedené připadl na den,
který se svým pojmenováním shodoval s dnem určujícím počátek běhu lhůty, tj. pondělí
12. 2. 2007. Tento den byl posledním dnem pro včasné podání kasační stížnosti,
tj. pro její předání soudu nebo zaslání prostřednictvím držitele poštovní licence, popř. zvláštní
poštovní licence, anebo předání orgánu, který má povinnost ji doručit.
Poštovní zásilka obsahující kasační stížnost však byla držiteli poštovní licence předána
k přepravě až dne 13. 2. 2007. Nejvyšší správní soud proto dospěl k závěru, že kasační
stížnost byla podána opožděně a z tohoto důvodu ji podle ustanovení §46 odst. 1 písm. b) s. ř.
s., ve spojení s §120 s. ř. s., odmítl.
102
S ohledem na charakter sporné otázky, tj. posouzení včasnosti podané
kasační stížnosti, Nejvyšší správní soud z opatrnosti prověřil správnost údaje o uložení
zásilky poštovní doručovatelkou dne 18. 1. 2007, neboť tento údaj byl na doručence
vrácené městskému soudu vyznačen a následně přeškrtnut. Provozovatel poštovních
služeb na výzvu Nejvyššího správního soudu však pochybnosti soudu odstranil podáním
ze dne 19. 7. 2007, v němž potvrdil, že z důvodu nezastižení adresáta byla uvedená zásilka
skutečně dne 18. 1. 2007 uložena na poště P-35 v K. ulici a údaj na doručence je tedy
správný.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení §60 odst. 3, větu první, s. ř. s.,
ve spojení s ustanovením §120 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu
nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 31. července 2007
JUDr. Radan Malík
předseda senátu