ECLI:CZ:NSS:2007:9.AS.72.2007:127
sp. zn. 9 As 72/2007 - 127
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka
a soudkyň JUDr. Barbary Pořízkové a Mgr. Daniely Zemanové v právní věci stěžovatele S. D.
s.r.o., zastoupeného JUDr. Radkem Hudečkem, advokátem se sídlem v Ostravě, Škroupova
1114/4, za účasti Ministerstva životního prostředí, se sídlem v Praze 10, Vršovická 65, a
osob zúčastněných na řízení 1) M. M., a 2) P. J. – S., a osoby ad 2) zastoupené
JUDr. Petrem Kužvartem, advokátem se sídlem v Praze 4, Za Zelenou liškou 967/B,
v řízení o kasační stížnosti proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 3. 2007,
č. j. 10 Ca 180/2005 – 85,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Stěžovatel kasační stížností podanou osobně u Krajského soudu v Ostravě dne
14. 6. 2007 napadá v záhlaví označený rozsudek Městského soudu v Praze, kterým byla
pro nedůvodnost zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí Ministerstva životního prostředí
ze dne 4. 4. 2005, č. j. 570/376/05-Do. Tímto rozhodnutím Ministerstvo životního prostředí
zamítlo odvolání stěžovatele proti rozhodnutí Správy Chráněné krajinné oblasti Jeseníky
ze dne 6. 10. 2004, č. j. 2515/04, ve věci nesouhlasu s umístěním staveb lyžařského areálu
„Středisko F.“ v k.ú. D. u J. a A., a současně prvostupňové rozhodnutí potvrdilo.
Rozsudek Městského soudu v Praze ve výše uvedené věci byl stěžovateli doručen
ve čtvrtek 31. 5. 2007. Dle ustanovení §106 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu
správního, v platném znění (dále jen „s. ř. s.“), musí být kasační stížnost podána do dvou
týdnů po doručení rozhodnutí; zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Dle ustanovení §106 odst. 4 s. ř. s. se kasační stížnost podává u soudu, který napadené
rozhodnutí vydal; lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Nejvyššího správního
soudu.
Podle ustanovení §40 odst. 2 s. ř. s. lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků
končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty.
Není-li takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce.
V posuzovaném případě měla být kasační stížnost dle řádného poučení obsaženého
v napadeném rozsudku podána stěžovatelem k Městskému soudu v Praze, přičemž dnem
určujícím počátek běhu dvoutýdenní lhůty pro její podání byl ve smyslu ustanovení §40
odst. 1 s. ř. s. den doručení písemného vyhotovení rozsudku stěžovateli, resp. v tomto
konkrétním případě jeho zástupci, tj. čtvrtek 31. 5. 2007. Konec lhůty pro podání kasační
stížnosti dle odst. 2 téhož ustanovení pak v návaznosti na výše uvedené připadl na den,
který se svým pojmenováním shodoval s dnem určujícím počátek běhu lhůty, tj. čtvrtek
14. 6. 2007. Tento den byl posledním dnem lhůty pro včasné podání kasační stížnosti,
tj. pro její předání příslušnému soudu nebo zaslání prostřednictvím držitele poštovní licence,
popř. zvláštní poštovní licence, anebo předání orgánu, který má povinnost ji doručit.
Kasační stížnost však byla v rozporu s poučením uvedeným v napadeném
rozsudku podána u Krajského soudu v Ostravě a to osobně dne 14. 6. 2007 (věc zapsána
pod sp. zn. 5 Nc 11/2007). Nejvyššímu správnímu soudu byla kasační stížnost doručena
dne 3. 7. 2007. Z výpisu knihy odeslané doporučené pošty Krajského soudu v Ostravě
bylo zjištěno, že Krajský soud v Ostravě předal kasační stížnost k poštovní přepravě
k doručení Nejvyššímu správnímu soudu pod podacím číslem R 24054 dne 2. 7. 2007.
Vzhledem k tomu, že kasační stížnost měla být stěžovatelem dle ustanovení §106
odst. 4 s. ř. s. podána k Městskému soudu v Praze (případně k Nejvyššímu správnímu soudu)
nejpozději dne 14. 6. 2007, dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že kasační stížnost
byla podána opožděně. Na tom nic nemění ani skutečnost, že zásilka byla – kasační stížnost
- podána osobně u Krajského soudu v Ostravě poslední den zákonem stanovené lhůty dne
14. 6. 2007. Za den podání kasační stížnosti je totiž v tomto případě nutno ve smyslu
ustanovení §40 odst. 4 s. ř. s. považovat až den, kdy byla kasační stížnost předána
Krajským soudem v Ostravě k poštovní přepravě k doručení Nejvyššímu správnímu
soudu (srov. obdobně usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2003, č. j. 3 Ads
8/2003 – 17, www.nssoud.cz, publikované pod č. 101/2004 Sb. NSS).
Kasační stížnost proti rozsudku Městského soudu v Praze, podaná u Krajského soudu
v Ostravě, by s ohledem na výše uvedené byla podána včas pouze tehdy, byla-li by ve lhůtě
k podání kasační stížnosti Krajským soudem v Ostravě odeslána (předána k poštovní
přepravě) Městskému soudu v Praze, který napadený rozsudek vydal, nebo Nejvyššímu
správnímu soudu (§106 odst. 4 s. ř. s.). Tak se však zcela zřejmě nestalo, a proto Nejvyšší
správní soud kasační stížnost podle ustanovení §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s., ve spojení s §120
s. ř. s., pro opožděnost odmítl.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení §60 odst. 3, větu první, s. ř. s.,
ve spojení s ustanovením §120 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu
nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 4. října 2007
JUDr. Radan Malík
předseda senátu