ECLI:CZ:NSS:2007:9.AZS.107.2007:67
sp. zn. 9 Azs 107/2007 - 67
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka
a soudců JUDr. Barbary Pořízkové, Mgr. Daniely Zemanové, JUDr. Michala Mazance
a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci stěžovatelky V.(Z.) A., zastoupené JUDr. Michalem
Benčokem, advokátem se sídlem v Praze 2, Na Poříčním právu 1914/6, za účasti
Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou
3, v řízení o kasační stížnosti stěžovatelky podané proti rozsudku Krajského soudu v Plzni
ze dne 30. 11. 2006, č. j. 60 Az 18/2006 - 27,
takto:
I. Řízení se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se stěžovatelka domáhá zrušení shora
označeného rozsudku Krajského soudu v Plzni (dále jen „krajský soud“), jímž byla zamítnuta
její žaloba proti rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky
(dále jen „ministerstvo“), ze dne 4. 8. 2006, č. j. OAM-1003/LE-C09-C09-2005.
Tímto rozhodnutím nebyl stěžovatelce udělen azyl podle ust. §12, §13 a §14 zákona
č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České
republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů,
s tím, že bylo zároveň vysloveno, že se na ni nevztahuje překážka vycestování ve smyslu
ust. §91 zákona o azylu, ve znění platném v době vydání rozhodnutí.
Podáním ze dne 7. 8. 2007, doručeným Nejvyššímu správnímu soudu dne 8. 8. 2007,
vzala stěžovatelka prostřednictvím svého zástupce svoji kasační stížnost proti výše
uvedenému rozsudku krajského soudu v plném rozsahu zpět s odůvodněním, že se v současné
době rozhodla podat žádost o trvalý pobyt vzhledem k tomu, že uzavřela sňatek s občanem
České republiky.
Podle ust. §47 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), soud usnesením řízení zastaví, vzal-li navrhovatel
svůj návrh zpět.
Protože projev vůle stěžovatelky, jímž došlo ke zpětvzetí kasační stížnosti, je zcela
jednoznačný a nevzbuzuje pochybnosti o tom, že jím stěžovatelka zamýšlí ukončení řízení
o kasační stížnosti jeho zastavením, a vzhledem k tomu, že zpětvzetí kasační stížnosti
bylo učiněno poté, co byl spis předložen k rozhodnutí Nejvyššímu správnímu soudu,
tento soud v souladu s ustanovením §47 písm. a) a §108 odst. 2 s. ř. s., za použití ustanovení
§120 s. ř. s., řízení zastavil.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení §60 odst. 3, větu první, s. ř. s.,
podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení
zastaveno nebo žaloba odmítnuta. Podle druhé věty citovaného ustanovení vzal-li
však navrhovatel podaný návrh zpět pro pozdější chování odpůrce nebo bylo-li řízení
zastaveno pro uspokojení navrhovatele, má navrhovatel proti odpůrci právo na náhradu
nákladů řízení. Vzhledem k okolnosti, že nebylo prokázáno, že by stěžovatelka vzala
svoji kasační stížnost zpět pro pozdější chování správního orgánu nebo že by byla
uspokojena, postupoval Nejvyšší správní soud podle věty první citovaného ustanovení
a náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 5. září 2007
JUDr. Radan Malík
předseda senátu