ECLI:CZ:NSS:2007:9.AZS.108.2007:54
sp. zn. 9 Azs 108/2007 - 54
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka
a soudců Mgr. Daniely Zemanové, JUDr. Barbary Pořízkové, JUDr. Michala Mazance
a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci stěžovatelky T. L., za účasti Ministerstva vnitra,
odboru azylové a migrační politiky, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační
stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. 5. 2006, č. j. 63 Az 62/2005 -
18,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Stěžovatelka kasační stížností napadá v záhlaví označený rozsudek Krajského soudu
v Ostravě (dále jen „krajský soud“), kterým byla zamítnuta její žaloba proti rozhodnutí
Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky (dále jen „správní orgán“), ze dne
29. 4. 2005, č. j. OAM-755/VL-07-03-2005. Tímto rozhodnutím správní orgán zamítl žádost
stěžovatelky o udělení azylu jako zjevně nedůvodnou podle ustanovení §16 odst. 1 písm. g)
zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“), neboť dospěl k závěru,
že stěžovatelka v podané žádosti neuvedla skutečnosti, z nichž by bylo možno dovodit
její pronásledování ve vlasti z některého azylově relevantního důvodu.
Stěžovatelka v podané kasační stížnosti požádala o ustanovení zástupce. Krajský
soud ji za účelem posouzení předpokladů pro osvobození od soudních poplatků vyzval dne
14. 6. 2006 k prokázání majetkových, výdělkových a osobních poměrů a za tím účelem
jí k vyplnění zaslal příslušný formulář. Po neúspěšném pokusu o doručení, neboť stěžovatelka
se na jí sdělené adrese nezdržovala, bylo pátráno po jejím pobytu. Z přípisu Policie České
republiky, Oddělení cizinecké policie v Praze 3, doručeného krajskému soudu dne
22. 8. 2006, bylo zjištěno, že stěžovatelka je hlášena na adrese F. 154/80, P. 10, u p. R..
Krajský soud se opětovně pokusil stěžovatelce doručit formulář k prokázání majetkových,
výdělkových a osobních poměrů, ale protože nebyla v místě doručení zastižena, byla jí
obálka s písemností téhož dne, tj. v pátek 1. 9. 2006, uložena u držitele poštovní licence
a po uplynutí lhůty k vyzvednutí vrácena zpět krajskému soudu. Zásilka tak byla v pondělí
4. 9. 2006 považována v souladu s §50c odst. 4 o. s. ř., ve spojení s §42 odst. 5 s. ř. s.,
za doručenou.
Stěžovatelka ve stanovené lhůtě krajskému soudu své majetkové poměry nedoložila
a tedy neprokázala, že jsou u ní dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků
ve smyslu ustanovení §35 odst. 8 s. ř. s. Krajský soud proto usnesením ze dne 30. 11. 2006,
č. j. 63 Az 62/2005 – 40, stěžovatelce zástupce neustanovil a dále ji usnesením ze dne
15. 1. 2007, č. j. 63 Az 62/2005 – 44, vyzval, aby ve lhůtě do jednoho měsíce ode dne
doručení usnesení doplnila své podání ze dne 29. 5. 2006 doložením plné moci advokátovi,
který ji bude v řízení o kasační stížnosti zastupovat. Zároveň stěžovatelku poučil, že pokud
nebude v řízení o kasační stížnosti zastoupena advokátem, bude kasační stížnost odmítnuta.
Písemná vyhotovení obou uvedených usnesení byla stěžovatelce doručena na adresu F.
154/80, P. 10, dle §50c odst. 4 o. s. ř. a §42 odst. 5 s. ř. s., stěžovatelka na výzvu soudu nijak
nereagovala.
Jednou z podmínek řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatelky
- fyzické osoby advokátem, pokud nemá vysokoškolské právnické vzdělání,
které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie (§105 odst. 2 s. ř. s.).
Podle ustanovení §37 odst. 5 s. ř. s. předseda senátu usnesením vyzve podatele
k opravě nebo odstranění vad podání a stanoví k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě
doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud
řízení o takovém podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek.
O tom musí být podatel ve výzvě poučen.
V daném případě stěžovatelka své právnické vzdělání neprokázala a advokátem
v řízení o kasační stížnosti zastoupena není. Vzhledem k zákonem vyžadovanému
povinnému zastoupení se jedná se o nedostatek podmínek řízení, který, pokud nebyl
odstraněn, je důvodem pro odmítnutí kasační stížnosti. Shodně Nejvyšší správní
soud judikoval již ve svém usnesení ze dne 12. 11. 2003, č. j. 3 Afs 9/2003 – 19,
podle něhož „Pokud stěžovatel není v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem (§105
odst. 2 s. ř. s.) a tato vada nebyla k výzvě soudu odstraněna, nelze v řízení pokračovat a soud
kasační stížnost odmítne [§46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.].“
Z výše uvedených důvodů proto Nejvyšší správní soud kasační stížnost
podle ustanovení §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. odmítl.
O návrhu stěžovatelky, aby kasační stížnosti byl přiznán odkladný účinek
podle §107 s. ř. s., Nejvyšší správní soud samostatně nerozhodoval, protože kasační stížnost
ve věcech mezinárodní ochrany je ve smyslu ustanovení §32 odst. 5 zákona o azylu
odkladným účinkem vybavena ex lege.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení §60 odst. 3, větu první, s. ř. s.,
ve spojení s ustanovením §120 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu
nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 4. dubna 2007
JUDr. Radan Malík
předseda senátu