ECLI:CZ:NSS:2007:9.AZS.117.2007:66
sp. zn. 9 Azs 117/2007 - 66
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka
a soudců JUDr. Barbary Pořízkové, Mgr. Daniely Zemanové, JUDr. Michala Mazance
a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci stěžovatele I. K. G., zastoupeného Mgr. Petrem
Šebelou, advokátem se sídlem v Praze 1, Soukenická 23, za účasti Ministerstva vnitra,
odboru azylové a migrační politiky, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační
stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24. 10. 2006,
č. j. 29 Az 9/2006 – 22,
takto:
I. Řízení se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Rozhodnutím Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky (dále jen „správní
orgán“), ze dne 30. 12. 2005, č. j. OAM-2161/VL-10-04-2005, stěžovateli nebyl udělen azyl
podle §12, §13 a §14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb.,
o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu), ve znění pozdějších
předpisů, a ve smyslu §91 zákona o azylu bylo rozhodnuto, že se na stěžovatele nevztahuje
překážka vycestování.
Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel žalobu, která byla zamítnuta napadeným
rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové (dále jen „krajský soud“), protože tento soud
dospěl k závěru, že správní orgán měl dostatečné podklady pro posouzení důvodnosti
či nedůvodnosti žádosti stěžovatele a nepochybil, pokud žádost stěžovatele zamítl. Napadené
rozhodnutí je podle krajského soudu zcela v souladu se zákonem. Včas podanou kasační
stížností se stěžovatel domáhá zrušení rozsudku shora uvedeného krajského soudu.
Podáními ze dne 27. 6. 2007 (doručeno Nejvyššímu správnímu soudu dne 3. 7. 2007)
a prostřednictvím svého zástupce ze dne 10. 7. 2007 (doručeno Nejvyššímu správnímu soudu
dne 16. 7. 2007) vzal stěžovatel svoji kasační stížnost proti výše uvedenému rozsudku
krajského soudu v plném rozsahu zpět, a to po zralé úvaze a zhodnocení své stávající osobní
situace.
Podle ust. §47 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), soud usnesením řízení zastaví, vzal-li navrhovatel
svůj návrh zpět.
Protože projev vůle stěžovatele, jímž došlo ke zpětvzetí kasační stížnosti, je zcela
jednoznačný a nevzbuzuje pochybnosti o tom, že jím stěžovatel zamýšlel ukončení řízení
o kasační stížnosti jeho zastavením a vzhledem k tomu, že zpětvzetí kasační stížnosti
bylo učiněno poté, co byl spis předložen k rozhodnutí Nejvyššímu správnímu soudu, Nejvyšší
správní soud v souladu s ustanovením §47 písm. a) a §108 odst. 2 s. ř. s., za použití
ustanovení §120 s. ř. s., řízení zastavil.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení §60 odst. 3, větu první, s. ř. s.,
podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení
zastaveno nebo žaloba odmítnuta. Podle druhé věty citovaného ustanovení vzal-li
však navrhovatel podaný návrh zpět pro pozdější chování odpůrce nebo bylo-li řízení
zastaveno pro uspokojení navrhovatele, má navrhovatel proti odpůrci právo na náhradu
nákladů řízení. Vzhledem k okolnosti, že nebylo prokázáno, že by stěžovatel vzal
svoji kasační stížnost zpět pro pozdější chování správního orgánu nebo že by byl uspokojen,
postupoval Nejvyšší správní soud podle věty první citovaného ustanovení a náhradu nákladů
řízení nepřiznal žádnému z účastníků řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 18. července 2007
JUDr. Radan Malík
předseda senátu