ECLI:CZ:NSS:2007:9.AZS.119.2007:57
sp. zn. 9 Azs 119/2007 - 57
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka
a soudců Mgr. Daniely Zemanové, JUDr. Barbary Pořízkové, JUDr. Michala Mazance
a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci stěžovatele S. P., zastoupeného Mgr. Petrem Novákem,
advokátem se sídlem v Praze 9, Pod Pekárnami 157/9, za účasti Ministerstva vnitra, odboru
azylové a migrační politiky, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti
podané proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 19. 10. 2006, č. j. 46 Az 80/2006 - 30,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Ustanovenému zástupci stěžovatele, Mgr. Petru Novákovi, advokátovi se sídlem
v Praze 9, Pod Pekárnami 157/9, se odměna za poskytnutou právní službu
nepřiznává.
Odůvodnění:
Včas podanou kasační stížností se stěžovatel domáhá zrušení shora označeného
usnesení, kterým byla odmítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru
azylové a migrační politiky, ze dne 5. 6. 2006, č. j. OAM-6248/VL-07-C09-2003,
jímž mu podle ustanovení §12, §13 odst. 1 a 2 a §14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu
a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „zákon o azylu“), nebyl udělen azyl, a zároveň bylo vysloveno,
že se na něj nevztahuje překážka vycestování ve smyslu ust. §91 citovaného zákona.
V podané kasační stížnosti stěžovatel požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů
a dále uvedl, že kasační stížnost podává z důvodů uvedených v ust. §103 odst. 1 písm. a)
až d) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „s. ř. s.“), aniž by však tyto důvody jakkoli konkretizoval.
Krajský soud v Praze usnesením ze dne 5. 12. 2006, č. j. 46 Az 80/2006 - 46, ustanovil
stěžovateli pro řízení o kasační stížnosti advokáta Mgr. Petra Nováka. Tentýž krajský soud
poté usnesením ze dne 22. 1. 2007, č. j. 46 Az 80/2006 - 50, vyzval ustanoveného zástupce
stěžovatele, aby ve lhůtě jednoho měsíce ode dne doručení tohoto usnesení doplnil kasační
stížnost tak, že uvede konkrétní důvody podané kasační stížnosti v souladu s ust. §103 odst. 1
s. ř. s. a dále uvede, v čem spatřuje posouzení případu v rozporu s platným právním řádem
a projednání žaloby krajským soudem v rozporu se zákonem o azylu, jak uvádí stěžovatel
ve své kasační stížnosti. Rovněž byl poučen o tom, že jestliže uvedené nedostatky kasační
stížnosti ve stanovené lhůtě neodstraní, kasační stížnost bude odmítnuta.
Z předloženého soudního spisu vyplývá, že posléze označené usnesení krajského
soudu bylo zástupci stěžovatele doručeno dne 29. 1. 2007, ten však zůstal až do dnešního dne
nečinný.
Podle ust. §37 odst. 5 s. ř. s. předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě
nebo odstranění vad podání a stanoví k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno
nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud řízení
o takovém podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí
být podatel ve výzvě poučen.
Vzhledem k tomu, že kasační stížnost stěžovatele obsahovala vady, které stěžovatel
ani přes výzvu soudu ve stanovené lhůtě neodstranil, Nejvyšší správní soud kasační stížnost
podle ust. §37 odst. 5 s. ř. s., ve spojení s ust. §120 s. ř. s., odmítl.
O návrhu stěžovatele, aby kasační stížnosti byl přiznán odkladný účinek
podle ustanovení §107 s. ř. s., Nejvyšší správní soud samostatně nerozhodoval, neboť kasační
stížnost ve věcech mezinárodní ochrany je ve smyslu ustanovení §32 odst. 5 zákona o azylu
odkladným účinkem vybavena ex lege.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení §60 odst. 3, větu první, s. ř. s.,
ve spojení s ustanovením §120 s. ř. s., dle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu
nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.
Stěžovateli byl pro řízení o kasační stížnosti ustanoven zástupcem advokát; v takovém
případě platí hotové výdaje a odměnu za zastupování stát (§35 odst. 8, §120 s. ř. s.). V dané
věci však Nejvyšší správní soud zástupci stěžovatele odměnu za zastupování nepřiznal,
neboť ustanovený zástupce neuvedl, jaké úkony v tomto řízení vykonal,
a ani z obsahu soudního spisu nevyplývá, že by tento nějaký úkon právní služby,
za který by mu dle ust. §11 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., ve znění
pozdějších předpisů, náležela odměna, vykonal.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 22. března 2007
JUDr. Radan Malík
předseda senátu