ECLI:CZ:NSS:2007:9.AZS.123.2007:59
sp. zn. 9 Azs 123/2007 - 59
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka
a soudců JUDr. Barbary Pořízkové, Mgr. Daniely Zemanové, JUDr. Michala
Mazance a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci stěžovatelky P. A., zastoupené Mgr. Martinou
Bartošovou, advokátkou se sídlem v Praze 10, U Hranic 3221/16, za účasti Ministerstva
vnitra, odboru azylové a migrační politiky, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3, v řízení
o kasační stížnosti podané proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 21. 11.
2006, č. j. 29 Az 20/2006 - 28,
takto:
I. Řízení se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Ustanovené zástupkyni stěžovatelky Mgr. Martině Bartošové, advokátce se sídlem
v Praze 10, U Hranic 3221/16, se p ř i z n á v á odměna ve výši 4800 Kč.
Tato částka bude uhrazena z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dnů od právní
moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění:
Rozhodnutím Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky
(dále jen „správní orgán“), ze dne 13. 3. 2006, č. j. OAM-1996/VL-07-K01-2005, nebyl
udělen stěžovatelce azyl podle ustanovení §12, §13 a §14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu
a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „zákon o azylu“), a současně bylo rozhodnuto tak, že se na stěžovatelku nevztahuje
překážka vycestování ve smyslu §91 zákona o azylu, v platném znění.
Proti tomuto rozhodnutí podala stěžovatelka žalobu, která byla zamítnuta napadeným
rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové (dále jen „krajský soud“), protože tento soud
dospěl k závěru, že správní orgán měl dostatečné podklady pro posouzení důvodnosti
či nedůvodnosti žádosti stěžovatelky a nepochybil, pokud o žádosti stěžovatelky rozhodl
neudělením azylu. V napadeném rozhodnutí neshledal krajský soud žádnou nezákonnost
ani vadu řízení, a proto ji zamítl jako nedůvodnou. Včas podanou kasační stížností
se stěžovatelka domáhá zrušení shora uvedeného rozsudku krajského soudu.
Osobním podáním učiněným a sepsaným u Krajského soudu v Hradci Králové
dne 11. 9. 2007 vzala stěžovatelka svoji kasační stížnost proti výše uvedenému rozsudku
krajského soudu zpět. Osobní podání stěžovatelky bylo doručeno Nejvyššímu správnímu
soudu prostřednictvím Krajského soudu v Hradci Králové dne 17. 9. 2007.
Podle ust. §47 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), soud usnesením řízení zastaví, vzal-li navrhovatel
svůj návrh zpět.
Projev vůle stěžovatelky, jímž došlo ke zpětvzetí kasační stížnosti,
je zcela jednoznačný a nevzbuzuje pochybnosti o tom, že jím stěžovatelka zamýšlela
ukončení řízení o kasační stížnosti jeho zastavením. Zpětvzetí kasační stížnosti stěžovatelkou
bylo učiněno poté, co byl spis předložen k rozhodnutí Nejvyššímu správnímu soudu
k rozhodnutí. Nejvyšší správní soud tedy v souladu s ustanovením §47 písm. a) s. ř. s.,
za použití ustanovení §120 s. ř. s., řízení zastavil.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení §60 odst. 3, větu první, s. ř. s.,
podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení
zastaveno nebo žaloba odmítnuta. Podle druhé věty citovaného ustanovení vzal-li
však navrhovatel podaný návrh zpět pro pozdější chování odpůrce nebo bylo-li řízení
zastaveno pro uspokojení navrhovatele, má navrhovatel proti odpůrci právo na náhradu
nákladů řízení. Vzhledem k okolnosti, že nebylo prokázáno, že by stěžovatelka vzala
svoji kasační stížnost zpět pro pozdější chování správního orgánu nebo že by byla
uspokojena, postupoval Nejvyšší správní soud podle věty první citovaného ustanovení
a náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků řízení.
Stěžovatelce byla pro řízení o kasační stížnosti usnesením Krajského soudu v Hradci
Králové ze dne 11. 1. 2007, č. j. 29 Az 20/2006 - 43, ustanovena zástupkyně z řad advokátů
Mgr. Martina Bartošová, advokátka se sídlem v Praze 10, U Hranic 3221/16. Ustanovené
zástupkyni stěžovatelky byla přiznána odměna v celkové částce 4800 Kč, a to za dva úkony
právní služby (převzetí a příprava zastoupení a písemné podání soudu týkající se věci samé)
podle §11 odst. 1 písm. b) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách
advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (advokátní tarif).
Odměna byla vypočtena podle ustanovení §9 odst. 3 písm. f), ve spojení s §7 bod 5.,
advokátního tarifu tak, že za jeden úkon je stanovena odměna 2100 Kč a k němu náleží
náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč podle §13 odst. 3 téže vyhlášky. Náklady právního
zastoupení stěžovatelky nese v souladu s ustanovením §35 odst. 8 s. ř. s. stát. Tato částka
proto bude uhrazena z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dnů od právní moci
tohoto rozhodnutí.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 19. září 2007
JUDr. Radan Malík
předseda senátu