ECLI:CZ:NSS:2007:9.AZS.26.2007:43
sp. zn. 9 Azs 26/2007 - 43
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka
a soudců Mgr. Daniely Zemanové, JUDr. Barbary Pořízkové, JUDr. Michala Mazance
a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci stěžovatele S. W. M. A. A., zastoupeného Mgr.
Gabrielem Šípem, advokátem se sídlem v Kladně, Kleinerova 24, za účasti Ministerstva
vnitra, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti proti rozsudku
Krajského soudu v Praze ze dne 24. 10. 2006, č. j. 48 Az 77/2006 - 17,
takto:
I. Řízení o kasační stížnosti se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení .
III. Ustanovenému zástupci, Mgr. Gabrielu Šípovi, advokátu se sídlem v Kladně,
Kleinerova 24, se odměna za zastupování nepřiznává .
Odůvodnění:
Stěžovatel kasační stížností napadá v záhlaví označený rozsudek Krajského soudu
v Praze (dále jen „krajský soud“), kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí
Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky (dále jen „správní orgán“), ze dne
4. 9. 2006, č. j. OAM-1088/LE-05-C09-2006. Tímto rozhodnutím správní orgán zamítl žádost
stěžovatele o udělení mezinárodní ochrany dle ustanovení §16 odst. 1 písm. g) zákona
č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“), jako zjevně nedůvodnou.
V kasační stížnosti stěžovatel označil jako adresu svého pobytu P. s. P.-R., detašované
pracoviště V. P.. Po předložení věci Nejvyššímu správnímu soudu tento z přípisu Správy
uprchlických zařízení Ministerstva vnitra, P. s. P.-R., detašované pracoviště V. P., ze dne 5. 2.
2007, založeného na č. l. 41 soudního spisu, zjistil, že stěžovatel azylové zařízení svévolně
opustil, jeho současný pobyt není znám a změnu místa hlášeného pobytu soudu neoznámil.
Dle ustanovení §47 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu
správního, v platném znění (dále jen „s. ř. s.“), soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li
tak tento nebo zvláštní zákon. Zvláštním zákonem je v tomto řízení zákon o azylu,
který v ustanovení §33 písm. e) ukládá soudu řízení zastavit, pokud se žadatel o udělení
mezinárodní ochrany v místě hlášeného pobytu nezdržuje a jeho změnu soudu neoznámil.
Za situace, kdy stěžovatel místo svého hlášeného pobytu opustil, změnu krajskému
soudu neoznámil a jeho další pobyt není znám, Nejvyšší správní soud shledal naplnění
podmínek dle §47 písm. c) s. ř. s., ve spojení s §33 písm. e) zákona o azylu, a řízení zastavil.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení §60 odst. 3, větu první, s. ř. s.,
ve spojení s ustanovením §120 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu
nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.
Stěžovateli byl pro řízení o kasační stížnosti ustanoven usnesením krajského soudu
ze dne 7. 12. 2006, č. j. 48 Az 77/2006 - 30, zástupce z řad advokátů Mgr. Gabriel Šíp,
advokát se sídlem v Kladně, Kleinerova 24. Dne 6. 2. 2007 ustanovený zástupce předložil
Nejvyššímu správnímu soudu přípis obsahující vyčíslení nákladů řízení o kasační stížnosti
v celkové výši 5566 Kč, sestávajících z odměny ve výši 4200 Kč za dva úkony právní služby
(převzetí a příprava zastoupení, nahlížení do soudního spisu krajského soudu) dle §11 odst. 1
písm. b) a f) a §11 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách
advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (advokátní tarif),
náhrady hotových výdajů ve výši 600 Kč (za dva úkony právní služby po 300 Kč) dle §13
odst. 3 téže vyhlášky, dále náhrady za promeškaný čas dle §14 odst. 1 citované vyhlášky
ve výši 400 Kč a cestovného na trase Kladno - Praha a zpět ve výši 366 Kč ke krajskému
soudu (nahlížení do soudního spisu). Z obsahu spisu Nejvyšší správní soud ověřil,
že byť ustanovený zástupce nahlížel dne 4. 1. 2007 do soudního spisu krajského soudu,
kasační stížnost žádným způsobem nedoplnil a neučinil ani jiné podání týkající se věci samé.
Nejvyšší správní soud dále ze své úřední činnosti zjistil, že téhož dne, tj. 4. 1. 2007,
ustanovený zástupce nahlížel také do soudního spisu vedeného krajským soudem
pod sp. zn. 48 Az 79/2006, o němž probíhá řízení u Nejvyššího správního soudu
pod sp. zn. 9 Azs 28/2007, přičemž i v tomto řízení uplatnil cestovné a náhradu nákladů
za ztrátu času stráveného na cestě v plné výši shodně jako v dané věci.
Po vyhodnocení výše uvedených skutečností dospěl Nejvyšší správní soud k závěru,
že jmenovaný advokát neprokázal v řízení o kasační stížnosti uskutečnění žádného úkonu
právní služby, který by mohl být považován za důvodně vynaložený k ochraně práv
stěžovatele. Povinnost soudu uhradit zástupci odměnu za zastupování dle §35 odst. 8 s. ř. s.
v sobě nezahrnuje možnost uhrazení jakéhokoli úkonu, který byl dle tvrzení ustanoveného
zástupce proveden. Má-li být úkon učiněný zástupcem posouzen jako úkon právní služby
ve smyslu §11 advokátního tarifu, za který náleží odměna, musí být prokázáno jeho skutečné
provedení a dále jeho účel, cíl a příčinná souvislost ve vztahu k obhajobě práv zastupovaného
účastníka.
Při posuzování možnosti uhradit odměnu ustanoveného zástupce Nejvyšší
správní soud vycházel z dostupných údajů ve spisu, z nichž vyplývá, že stěžovatel podal
svým jménem obsáhlou kasační stížnost, která obsahovala podrobnou právní argumentaci
a veškeré další náležitosti v souladu s §103 s. ř. s. Po ustanovení zástupce na žádost
stěžovatele nebyla tato stížnost nijak doplňována, Nejvyšší správní soud ji tak projednal
ve znění podaném stěžovatelem.
Pokud jde o nahlédnutí do spisu dne 4. 1. 2007, kasační stížnost podaná stěžovatelem
zpochybňuje právní posouzení místní příslušnosti soudu, skutková zjištění týkající
se tohoto závěru nebyla sporná, ze soudu dostupných informací tedy nelze jednoznačně určit,
jaké důvody vedly zástupce k potřebě nahlédnutí do spisu. Zástupce po nahlédnutí do spisu
(ani před ním) neučinil ve věci žádný úkon, není tedy zřejmé, jakým způsobem
se jeho provedení projevilo při hájení práv stěžovatele. Bez prokázání této souvislosti
není možné nahlédnutí do spisu ze dne 4. 1. 2007 považovat za úkon právní služby provedený
při zastupování stěžovatele v dané věci a soud za něj zástupci nepřiznal odměnu. Vzhledem
k nepřiznání odměny za výše zmíněné dva úkony nemohla být přiznána ani náhrada
cestovného a ztráta času v souvislosti s těmito úkony.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 25. dubna 2007
JUDr. Radan Malík
předseda senátu