ECLI:CZ:NSS:2007:9.AZS.35.2007:74
sp. zn. 9 Azs 35/2007 - 74
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana
Malíka a soudců Mgr. Daniely Zemanové, JUDr. Barbary Pořízkové, JUDr. Michala
Mazance a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci stěžovatele M. A., za účasti Ministerstva
vnitra, odboru azylové a migrační politiky, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3, v řízení o
kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 20. 11. 2006, č. j.
14 Az 343/2004 - 57,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení .
Odůvodnění:
Stěžovatel kasační stížností napadá v záhlaví označený rozsudek Krajského soudu
v Ústí nad Labem (dále též „krajský soud“), kterým byla zamítnuta jeho žaloba
proti rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky (dále jen „správní
orgán“), ze dne 21. 4. 2004, č. j. OAM-67/VL-20-P22-2004. Tímto rozhodnutím správní
orgán neudělil stěžovateli azyl dle ustanovení §12, §13 odst. 1, 2 a §14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „zákon o azylu“), a zároveň vyslovil, že se na stěžovatele nevztahuje
překážka vycestování dle ustanovení §91 téhož zákona.
Z obsahu předloženého soudního spisu vyplynulo, že shora označený rozsudek
krajského soudu, v němž byl stěžovatel řádně poučen o možnosti podat proti němu kasační
stížnost ve lhůtě do dvou týdnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu
v Ústí nad Labem, byl stěžovateli doručen dne 2. 1. 2007. Kasační stížnost proti tomuto
rozhodnutí byla stěžovatelem osobně podána dne 12. 1. 2007 na podatelnu Městského
soudu v Praze, pracoviště Hybernská.
Dle ustanovení §106 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního,
v platném znění (dále jen „s. ř. s.“), musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů
po doručení rozhodnutí, zmeškání lhůty pro podání kasační stížnosti nelze prominout.
Dle odst. 4 téhož ustanovení se kasační stížn ost podává u soudu, který napadené rozhodnutí
vydal; lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Nejvyššího správního soudu.
V daném případě měla být kasační stížnost dle poučení obsaženého v napadeném
rozsudku stěžovatelem podána ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, přičemž dnem
určujícím počátek běhu dvoutýdenní lhůty pro její podání byl den doručení písemného
vyhotovení rozsudku stěžovateli, t. j. úterý 2. 1. 2007. Konec lhůty pro včasné podání kasační
stížnosti připadl na den, který se svým pojmenováním shodoval se dnem určujícím počátek
běhu lhůty, tj. úterý 16. 1. 2007.
Nejvyšší správní soud z podacího razítka Městského soudu v Praze ověřil, že kasační
stížnost byla sice stěžovatelem podána dne 12. 1. 2007, nikoli však ke Krajskému soudu
v Ústí nad Labem, ale na podatelnu Městského soudu v Praze. Městský soud v Praze následně
kasační stížnost zaslal Krajskému soudu v Ústí nad Labem k dalšímu řízení, přičemž tomuto
soudu byla kasační stížnost doručena až dne 23. 1. 2007.
Vzhledem k tomu, že kasační stížnost měla být stěžovatelem dle ustanovení §106
odst. 4 s. ř. s. podána u Krajského soudu v Ústí nad Labem (případně u Nejvyššího správního
soudu), nejpozději ve lhůtě do 16. 1. 2007, avšak tomuto soudu byla doručena až dne
23. 1. 2007, dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že kasační stížnost byla podána opožděně.
Tento závěr odpovídá ustálené judikatuře Nejvyššího správního soudu, který se shodným
případem zabýval např. v usnesení ze dne 18. 12. 2003, č. j. 4 Azs 39/2003 – 37: „Kasační
stížnost podaná ve lhůtě uvedené v §106 odst. 2 s. ř. s. u nepříslušného soudu je kasační
stížností včasnou jen tehdy, jestliže tento nepříslušný soud ještě ve lhůtě k podání kasační
stížnosti tuto kasační stížnost odeslal (předal k poštovní přepravě) příslušnému krajskému
soudu nebo Nejvyššímu správnímu soudu“ (publikováno na www.nssoud.cz).
Z uvedeného důvodu Nejvyšší správní soud opožděnou kasační stížnost
podle ustanovení §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s., ve spojení s §120 s. ř. s., odmítl.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení §60 odst. 3, větu první, s. ř. s.,
ve spojení s ustanovením §120 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu
nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 22. února 2007
JUDr. Radan Malík
předseda senátu