ECLI:CZ:NSS:2007:9.AZS.94.2007:78
sp. zn. 9 Azs 94/2007 - 78
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka
a soudců Mgr. Daniely Zemanové, JUDr. Barbary Pořízkové, JUDr. Michala Mazance
a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci stěžovatele M. M., za účasti Ministerstva vnitra,
odboru azylové a migrační politiky, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3, v řízení
o kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 11. 10. 2006, č. j. 56 Az
123/2006 – 45,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Stěžovatel kasační stížností napadá v záhlaví označený rozsudek Krajského soudu
v Brně (dále jen „krajský soud“), kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí
Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky (dále jen „žalovaný“), ze dne
18. 4. 2006, č. j. OAM-256/LE-PA03-PA03-2006. Tímto rozhodnutím žalovaný zamítl žádost
stěžovatele o udělení azylu podle ustanovení §16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb.,
o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „zákon o azylu“), jako zjevně nedůvodnou, když dospěl k závěru,
že stěžovatelem uváděné skutečnosti nelze podřadit pod důvody pro udělení azylu ve smyslu
§12 zákona o azylu.
Z obsahu předloženého soudního spisu je zřejmé, že shora označený rozsudek
krajského soudu, v němž byl stěžovatel řádně poučen o možnosti podat proti němu kasační
stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení jeho písemného vyhotovení, byl stěžovateli řádně
doručen prostřednictvím držitele poštovní licence dne 8. 11. 2006. Stěžovatel si jej osobně
převzal, což potvrdil svým podpisem.
Dle ustanovení §106 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), kasační stížnost musí být podána do dvou
týdnů po doručení rozhodnutí, přičemž zmeškání lhůty pro podání kasační stížnosti
nelze prominout. Lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí dle ustanovení §40
odst. 2 s. ř. s. uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek
lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce.
V daném případě byl dnem určujícím počátek běhu dvoutýdenní lhůty pro podání
kasační stížnosti den doručení písemného vyhotovení rozsudku krajského soudu, tj. středa
8. 11. 2006. Konec lhůty pro včasné podání kasační stížnosti dle ustanovení §40 odst. 2
s. ř. s. pak v návaznosti na výše uvedené připadl na den, který se svým pojmenováním
shodoval se dnem určujícím počátek běhu lhůty, tj. středu 22. 11. 2006. Tento den
byl posledním dnem pro včasné podání kasační stížnosti.
Kasační stížnost však byla osobně podána na podatelně krajského soudu
až dne 23. 11. 2006. Nejvyšší správní soud proto dospěl k závěru, že kasační stížnost
byla podána opožděně a z tohoto důvodu mu nezbylo, než ji podle ustanovení §46 odst. 1
písm. b) s. ř. s., ve spojení s §120 s. ř. s., odmítnout.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení §60 odst. 3, větu první, s. ř. s.,
ve spojení s ustanovením §120 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu
nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 4. dubna 2007
JUDr. Radan Malík
předseda senátu