ECLI:CZ:NSS:2007:9.AZS.98.2007:53
sp. zn. 9 Azs 98/2007 - 53
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka
a soudců Mgr. Daniely Zemanové, JUDr. Barbary Pořízkové, JUDr. Michala Mazance
a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci stěžovatelky S. A., zastoupené JUDr. Janou Mikulovou,
advokátkou se sídlem v Ostravě - Moravské Ostravě, Stodolní 17, za účasti Ministerstva
vnitra, odboru azylové a migrační politiky, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3, v řízení o
kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 2. 5. 2006, č. j. 61 Az
23/2005 - 19,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Ustanovené zástupkyni, JUDr. Janě Mikulové, advokátce se sídlem v Ostravě
- Moravské Ostravě, Stodolní 17, se odměna za zastupování nepřiznává .
Odůvodnění:
Včas podanou kasační stížností se stěžovatelka domáhá zrušení shora označeného
rozsudku, kterým byla zamítnuta její žaloba proti rozhodnutí Ministerstva
vnitra, odboru azylové a migrační politiky (dále též „správní orgán“), ze dne 2. 2. 2005,
č. j. OAM-85/VL-10-15-2005, jímž byla zamítnuta její žádost o udělení azylu dle ustanovení
§16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb.,
o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“),
jako zjevně nedůvodná. Stěžovatelka v kasační stížnosti rovněž požádala o ustanovení
zástupce z řad advokátů.
Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 20. 12. 2006, č. j. 61 Az 23/2005 – 35,
ustanovil stěžovatelce pro řízení o kasační stížnosti zástupkyni z řad advokátů a zároveň
ji vyzval, aby ve lhůtě jednoho měsíce ode dne doručení tohoto usnesení doplnila kasační
stížnost mj. uvedením důvodů dle ustanovení §103 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb.,
soudního řádu správního, v platném znění (dále jen „s. ř. s.“), pro které rozhodnutí napadá.
Dále byla stěžovatelka poučena, že jestliže ve stanovené lhůtě nebude výzvě soudu vyhověno
a uvedené nedostatky kasační stížnosti nebudou odstraněny, bude kasační stížnost předložena
Nejvyššímu správní soudu a odmítnuta.
Z předloženého soudního spisu vyplynulo, že shora označené usnesení krajského
soudu bylo stěžovatelce doručeno dne 5. 1. 2007 a její zástupkyni dne 2. 1. 2007. V podání
ze dne 1. 2. 2007, označeném jako doplnění kasační stížnosti, zástupkyně stěžovatelky
odkázala na ustanovení §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., dále uvedla, že stěžovatelka splnila
zákonné podmínky pro udělení azylu dle ustanovení §12 zákona o azylu.
K takto učiněnému doplnění kasační stížnosti Nejvyšší správní soud konstatuje,
že stěžovatelka, byť byla shora označeným usnesením vyzvána k odstranění vad kasační
stížnosti, podáním své zástupkyně ze dne 1. 2. 2007 vytýkanou vadu kasační stížnosti
neodstranila. Nejvyšší správní soud v rozhodnutí rozšířeného senátu ze dne 20. 12. 2005,
č. j. 2 Azs 92/2005 - 58, publikovaném pod č. 835/2006 Sb. NSS, uvedl, že „žalobce
je povinen vylíčit, jakých konkrétních nezákonných kroků, postupů, úkonů, úvah, hodnocení
či závěrů se měl správní orgán vůči němu dopustit v procesu vydání napadeného rozhodnutí
či přímo rozhodnutím samotným, a rovněž je povinen ozřejmit svůj právní náhled na to,
proč se má jednat o nezákonnost. Právní náhled na věc se přitom nemůže spokojit toliko
s obecnými odkazy na určitá ustanovení zákona bez souvislosti se skutkovými výtkami.“
Citované závěry Nejvyššího správního soudu je přitom možno plně aplikovat i na podání
kasační stížnosti směřující proti rozhodnutí krajského soudu. V dané věci kasační stížnost
požadavky vyjádřené v uvedeném rozhodnutí nesplňuje, neboť neobsahuje ani po doplnění
ze dne 1. 2. 2007 konkrétní právní ani skutkové okolnosti, z nichž stěžovatelka dovozuje
nezákonnost napadeného rozsudku krajského soudu.
Podle §37 odst. 5 s. ř. s. předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě
nebo odstranění vad podání a stanoví k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno
nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud řízení
o takovém podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí
být podatel ve výzvě poučen.
Vzhledem k tomu, že kasační stížnost stěžovatelky obsahuje vady,
které prostřednictvím své zástupkyně ani přes výzvu soudu ve stanovené lhůtě neodstranila,
Nejvyšší správní soud kasační stížnost podle ustanovení §37 odst. 5 s. ř. s., ve spojení s §120
s. ř. s., odmítl.
O návrhu stěžovatelky, aby kasační stížnosti byl přiznán odkladný účinek podle
ustanovení §107 s. ř. s., Nejvyšší správní soud samostatně nerozhodoval, neboť kasační
stížnost ve věcech mezinárodní ochrany je ve smyslu ustanovení §32 odst. 5 zákona o azylu
odkladným účinkem vybavena ex lege.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení §60 odst. 3, větu první, s. ř. s.,
ve spojení s ustanovením §120 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu
nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Stěžovatelce byla pro řízení o kasační stížnosti ustanovena zástupkyně z řad advokátů.
Podle ustanovení §35 odst. 8 s. ř. s., ve spojení s §120 s. ř. s., hradí ustanovené zástupkyni
hotové výdaje a odměnu za zastupování stát. V předmětné věci však Nejvyšší správní soud
ustanovené zástupkyni odměnu za zastupování nepřiznal, neboť dospěl k závěru,
že jmenovaná advokátka neprovedla v řízení o kasační stížnosti žádný úkon právní
služby, který by mohl být považován za důvodně vynaložený k ochraně práv stěžovatelky.
Má-li být úkon učiněný v řízení posouzen jako úkon právní služby ve smyslu §7, §9 odst. 3
písm. f) a §11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů
za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (advokátní tarif), za který náleží
odměna, musí být prokázán jeho účel, cíl a příčinná souvislost ve vztahu k obhajobě práv
zastupovaného účastníka. V daném případě byla kasační stížnost odmítnuta pro vady,
které nebyly ani přes výzvu krajského soudu odstraněny. Kasační stížnost nemohla
být zdejším soudem projednána, neboť podání ustanovené zástupkyně ze dne 1. 2. 2007
označené jako doplnění kasační stížnosti v žádném směru nedoplnilo původní kasační stížnost
stěžovatelky ani její argumentaci. Ustanovená zástupkyně tak v řízení o kasační stížnosti
neučinila žádný úkon právní služby, za který by jí ve smyslu výše uvedených ustanovení
advokátního tarifu mohla být Nejvyšším správním soudem přiznána odměna.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 18. července 2007
JUDr. Radan Malík
předseda senátu