ECLI:CZ:NSS:2007:KONF.8.2006
sp. zn. Konf 8/2006-13
USNESENÍ
Zvláštní senát zřízený dle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých
kompetenčních sporů, rozhodl ve složení: předseda JUDr. Michal Mazanec a
soudci JUDr. Roman Fiala, JUDr. Pavel Pavlík, JUDr. Karel Podolka, JUDr. Petr
Příhoda a JUDr. Marie Žišková, o návrhu Českého telekomunikačního úřadu na
rozhodnutí kompetenčního sporu mezi Českým telekomunikačním úřadem a
Krajským soudem v Brně za účasti žalobce T. O. C. R., a. s., a žalovaného R. C., s.
r. o., o zaplacení částky 116 488,90 Kč s příslušenstvím, ve věci vedené u Krajského
soudu v Brně pod sp. zn. 16 Cm 262/1997,
takto:
I. Příslušný vydat rozhodnutí ve věci vedené u Krajského soudu v Brně
pod sp. zn. 16 Cm 262/1997, o zaplacení kupní ceny mobilních telefonů, je
soud.
II. Usnesení Krajského obchodního soudu v Brně ze dne 19. 11. 1997, čj.
16 Cm 262/97-39, se zrušuje.
Odůvodnění:
Podáním doručeným dne 1. 3. 2006 zvláštnímu senátu zřízenému podle zákona
č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, se obrátil Český
telekomunikační úřad na tento senát s návrhem na rozhodnutí kompetenčního
sporu o pravomoc, který vznikl podle §1 odst. 1 písm. a) zákona č. 131/2002 Sb.
mezi Českým telekomunikačním úřadem a Krajským soudem v Brně ve věci žaloby
žalobce T. O. C. R., a. s. (právního nástupce společnosti E. P., spol. s r. o.), proti
žalovanému R. C., s. r. o. (dříve obchodní firma B. C. s., s. r. o.), o částku 116
488,90 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 16 Cm
262/97.
Ze spisu vyplynuly tyto pro věc podstatné skutečnosti:
Uvedená žaloba napadla u Krajského obchodního soudu v Brně dne 18. 2.
1997. Podle žalobního tvrzení žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o
nevýhradním obchodním zastoupení a žalovaný na svůj účet prodával zboží, které
mu žalobce. dodával na základě kupní smlouvy, zpravidla šlo o mobilní telefony.
Žalovaný kupní cenu dodaného zboží (mobilních telefonů) vyúčtoval fakturami na
celkovou částku 116 488,90 Kč. Protože žalovaný pohledávku neuhradil, navrhl
žalobce, aby mu soud rozhodnutím uložil povinnost zaplatit uvedenou částku s
příslušenstvím a nahradit náklady řízení.
Krajský obchodní soud v Brně usnesením ze dne 19. 11. 1997, čj. 16 Cm
262/97-39, řízení o žalobě zastavil s tím, že po právní moci usnesení bude věc
postoupena Ministerstvu dopravy a spojů. V odůvodnění uvedl, že podle §21 odst.
1 a 2 zákona č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, ve znění pozdějších předpisů se
při rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob podle
tohoto zákona postupuje podle obecných předpisů o správním řízení. Ve správním
řízení ve věcech podle tohoto zákona pak rozhodují Federální ministerstvo spojů a
orgány státní správy telekomunikací, které stanoví zákony národních rad. Podle §1
odst. 5 písm. a) zákona č. 272/1996 Sb. je v současné době ústředním orgánem
státní správy v působnosti ve věcech telekomunikací a pošt Ministerstvo dopravy a
spojů.
V návrhu na řešení kompetenčního sporu Český telekomunikační úřad
upozornil na skutečnost, že Český telekomunikační úřad podle §129 zákona č.
127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících
zákonů (zákon o elektronických komunikacích), rozhoduje spory mezi osobou
vykonávající komunikační činnost (§7) na straně jedné a účastníkem, popřípadě
uživatelem na straně druhé, pokud se spor týká povinností uložených tímto
zákonem nebo na jeho základě. Zde je však spor veden o zaplacení kupní ceny za
mobilní telefony a jde o soukromoprávní vztah mezi žalobcem a žalovaným;
rozhodování tedy není svěřeno Českému telekomunikačnímu úřadu a je dána
pravomoc Krajského soudu v Brně. Dovolal se také dosavadní rozhodovací praxe
zvláštního senátu (zde: usnesení ze dne 16. 3. 2005, čj. Konf 2/2005-12).
Při řešení vzniklého sporu o pravomoc mezi správním úřadem a obecným
soudem ohledně doplatku za mobilní telefon se zvláštní senát řídil následující
úvahou:
S účinností od 1. ledna 2003 se postupuje při kladných nebo záporných
kompetenčních sporech o pravomoc nebo věcnou příslušnost vydat rozhodnutí
podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů.
Nárok žalobce na zaplacení předmětné částky vznikl za účinnosti zákona č.
110/1964 Sb., o telekomunikacích. Jelikož však zvláštní senát rozhoduje o
kompetenčním sporu podle skutkového a právního stavu ke dni svého rozhodnutí
(srov. č. 485/2005 Sb. NSS), je třeba nejprve uvést, že zákon č. 110/1964 Sb., o
telekomunikacích, byl s účinností od 1. 7. 2000 zrušen zákonem č. 151/2000 Sb., o
telekomunikacích a o změně dalších zákonů, a ten pak s účinností od 1. 5.
2005zákonem č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Při rozhodování
tohoto kompetenčního sporu vycházel zvláštní senát ze stávající právní úpravy se
zřetelem k ustanovení §136 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích.
Zákon o elektronických komunikacích rozdělil působnost ve vykonávání státní
správy v oblasti elektronických komunikací mezi Ministerstvo informatiky a nově
zřízený Český telekomunikační úřad (§3 a §105 a násl. zákona o elektronických
komunikacích). Podle ustanovení §108 odst. 1 písm. g) tohoto zákona rozhoduje
ve sporech, stanoví-li tak tento zákon, Český telekomunikační úřad. Podle §129
odst. 1 věta prvá zákona rozhoduje tento Český telekomunikační úřad spory mezi
osobou vykonávající komunikační činnost (§7) na straně jedné, a účastníkem,
popřípadě uživatelem na straně druhé, na základě návrhu kterékoliv ze stran sporu,
pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě.
Komunikačními činnostmi podle §7 zákona o elektronických komunikacích
jsou a) zajišťování sítí elektronických komunikací, b) poskytování služeb
elektronických komunikací, c) provozování přístrojů.
Podle §2 písm. f) zákona o elektronických komunikacích se rozumí
zajišťováním sítě elektronických komunikací zřízení této sítě, její provozování a
dohled nad ní nebo její zpřístupnění. Podle §2 písm. n) zákona o elektronických
komunikacích je službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za
úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích
elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb
v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize,
s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických
komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášených sítěmi a
poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační
společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích
elektronických komunikací. Podle §73 odst. 1 zákona o elektronických
komunikacích se pak pro účely tohoto zákona přístrojem rozumí zařízení, které je
rádiovým zařízením nebo telekomunikačním koncovým zařízením anebo obojím.
Podle §2 písm. a) zákona o elektronických komunikacích se pro účely tohoto
zákona účastníkem rozumí každý, kdo uzavřel s podnikatelem poskytujícím veřejně
dostupné služby elektronických komunikací smlouvu na poskytování těchto služeb.
Podle §2 písm. b) zákona o elektronických komunikacích se uživatelem rozumí
každý, kdo využívá nebo žádá veřejně dostupnou službu elektronických
komunikací, pokud tento zákon nestanoví jinak.
V předmětné věci však žalobce nebyl osobou vykonávající komunikační činnost
a žalovaný nebyl účastníkem ani uživatelem. Žalobce byl v dané věci prodávajícím
mobilních telefonů a žalovaný jejich kupujícím. Při pouhém prodeji movité věci pak
nejde o žádnou komunikační činnost podle §7 zákona o elektronických
komunikacích, nýbrž o běžný soukromoprávní vztah z kupní smlouvy.
Rozhodování v této věci zákon Českému telekomunikačnímu úřadu nesvěřuje,
nýbrž je tu založena obecná pravomoc soudu o věci rozhodnout (§7 odst. 1 o. s.
ř.). Proto zvláštní senát rozhodl, že věc, týkající se zaplacení kupní ceny za mobilní
telefony, projedná a rozhodne soud (§9 odst. 1 o. s. ř.). Rozhodl tak usnesením (§5
odst. 1 zákona č. 131/2002 Sb.).
Zvláštní senát podle §5 odst. 3 zákona č. 131/2002 Sb. zruší rozhodnutí,
kterým strana kompetenčního sporu popřela svou pravomoc o věci rozhodovat,
ačkoliv podle rozhodnutí zvláštního senátu je vydání rozhodnutí ve věci uvedené v
návrhu na zahájení řízení v její pravomoci. Dalším výrokem proto zvláštní senát
zrušil usnesení Krajského obchodního soudu v Brně ze dne 19. 11. 1997, čj. 16 Cm
262/97-39, jímž byla kompetence popřena.
Po zrušení zmíněného usnesení bude v řízení pokračovat Krajský soud v Brně,
který převzal mj. agendu bývalého Krajského obchodního soudu v Brně (čl. II.
přechodných ustanovení zákona č. 215/2000 Sb., kterým se mění zákon č.
436/1991 Sb., o některých opatřeních v soudnictví, o volbách přísedících, jejich
zproštění a odvolání z funkce a o státní správě soudů České republiky, ve znění
pozdějších předpisů).
Pravomocné rozhodnutí zvláštního senátu je podle §5 odst. 5 zákona č.
131/2002 Sb. závazné pro strany kompetenčního sporu, účastníky řízení, v němž
spor vznikl, pro správní orgány [§4 odst. 1 písm. a) s. ř. s.] i soudy.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 12. února 2007
JUDr. Michal Mazanec
předseda zvláštního senátu